Izraelská armáda také uvedla, že vzniknou humanitární koridory pro to, aby konvoje OSN mohly do palestinského pásma dovážet pomoc. Nynější shozená pomoc obsahovala sedm palet.
„Dostávají se do pozice těch, kteří páchají větší zločiny, než byly na začátku. Do této situace by se žádná odpovědná izraelská vláda neměla chtít dostat,“ dodává bývalý diplomat Jiří Schneider.
Česko se nepřipojilo ke skupině 29 zemí, které tento týden vyzvaly k zastavení války a odsoudily zabíjení civilistů i zadržování izraelských rukojmích hnutím Hamás.
„Je to nemorální, protože Gazanům možná prakticky nebude dáno na výběr, než aby se do tohoto místa přesunuli,.“ říká pro Radiožurnál Irena Kalhousová o nápadu na zřízení „humanitárního města“.
Nejradikálnější proudy mají dle politologa Marka Čejky zastoupení i v izraelské vládě a tím v podstatě legalizují řadu věcí, které byly během minulých izraelských administrativ nelegální
„Izrael jim podle všeho dodává zbraně a koordinuje se skupinou Lidové síly své údery. Podle odhadů je ale počet jejich členů zhruba 300,“ říká odborník Jakub Záhora.
Hamás dříve v noci na pátek sdělil, že návrh nejprve projedná s dalšími palestinskými skupinami a poté odpoví. Trump tento týden napsal, že Izrael s podmínkami nezbytnými k uzavření příměří souhlasil.
Nejméně 34 lidí zabily v noci na sobotu útoky napříč Pásmem Gazy. Zasažen byl na stadion, který slouží jako útočiště pro Palestince vysídlené válkou i stan v humanitární zóně v oblasti Mavásí.
Síť spojenců na Blízkém východě Írán budoval od islámské revoluce. Hnutí Hamás a Hizballáh jsou ale dnes oslabena konfliktem s Izraelem a nová syrská vláda nehodlá navazovat na předchozí Asadův režim.
„Pokud se cítíte ohrožení, nemusíte nutně zahájit bombardování,“ kritizuje postup Izraele bývalý zástupce tamního českého velvyslance Antonín Hradilek.
Palestinci podle sdělení lékařů ze dvou nemocnic zemřeli, když se snažili dostat k centrům GHF. To se nachází v blízkosti koridoru, který obsadila izraelská armáda.
Proti rezoluci, která přišla týden poté, co takové usnesení v Radě bezpečnosti OSN vetovaly Spojené státy, se postavilo 12 zemí, včetně právě USA, Argentiny, Izraele nebo Maďarska.
U centra humanitární pomoci v Gaze zahynulo čtrnáct lidí, 99 bylo zraněno uvedly místní nemocnice a ministerstvo zdravotnictví. Do davu měli střílet izraelští vojáci. Izrael se k události nevyjádřil.
Jednoho z thajských rukojmí unesl Hamás při teroristickém útoku v říjnu 2023. Jeho tělo objevily izraelské ozbrojené síly, píšou agentury Reuters, AFP nebo server Times of Israel.
Izraelská armáda pokračuje s bombardováním Pásma Gazy. Utrpení civilistů kritizuje teolog Tomáš Halík, jeho výroky ale židovské organizace odsoudily jako urážlivé vůči obětem nacismu.
Izrael začal vyzbrojovat v Pásmu Gazy rodinné – a některými označované za zločinné – gangy, a to s cílem, aby bojovaly proti Hamásu a pomohly tak izraelské armádě „šetřit životy“ svých vojáků.
Manželé byli 7. října 2023 na procházce nedaleko svého domova v kibucu Nir Oz, když ozbrojenci Hamásu vtrhli přes hranici do Izraele a zabili zhruba 1200 lidí a dalších 251 jich unesli.
Nejméně 24 Palestinců zabila izraelská palba, když čekali na distribuci humanitární pomoci v oblasti Rafáhu na jihu Pásma Gazy, sdělila v úterý agentura Reuters.
Americký vyslanec Steve Witkoff označil reakci palestinského teroristického hnutí Hamás na americký návrh příměří v Pásmu Gazy za zcela nepřijatelnou. Vyjednávání podle něj pouze vrací zpět.
Podle mluvčího Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) Jense Laerkea se situace nezlepšila ani poté, co Izrael uvolnil před zhruba dvěma týdny svou blokádu.
Návrh počítá se zastavením bojů, propuštěním některých izraelských rukojmích a zvýšením humanitární pomoci pro Pásmo Gazy. Reagoval na něj vysoce postavený představitel Hamásu Básim Naím
Letecký úder, který v uprchlickém táboře Burajdž zasáhl obytný dům, zabil 23 lidí, píše agentura AFP. Útok na obytný dům a budovu mateřské školy ve městě Džabálija zabil sedm lidí, včetně žen a dětí.
„Blokádou potravin se Izrael snažil dosáhnout ústupků ze strany Hamásu a celou populaci potrestal tím nejhorším možným způsobem,“ uvádí pro Český rozhlas Plus Irena Kalhousová
O zabití Sinvára už dříve tento měsíc psala některá média, izraelská vláda to ale oficiálně potvrdila až ve středu. Sinvár se stal faktickým vůdcem Hamásu v Gaze loni v říjnu po smrti jeho bratra.
Libanonská vláda chce ukončit desítky let trvající stav, podle kterého bylo libanonské teritorium používáno k útokům proti Izraeli. To vedlo k tomu, že Libanonci nesli břemeno izraelských protiútoků.