Jediný příjezdový koridor do oblasti je už několik měsíců zablokovaný, což má zničující následky pro tamní obyvatele, kterým dochází zásoby. Podle zpráv karabašských Arménů je situace katastrofální.
Od poloviny dubna, kdy propukly boje mezi armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory, ze Súdánu uprchlo více než 350 000 lidí. Většina z nich utekla do Egypta, Jižního Súdánu a Čadu.
Humanitární krize v regionu trvá a mise OSN na pomoc Etiopii je hluboce podfinancovaná. „Loni jsme potřeby pro celou Etiopii vyčíslili na 3,3 miliardy dolarů. A obdrželi jsme 1,6 miliardy.”
V karibské zemi opět vypukla cholera. Na Haiti je navíc nedostatek paliva, na kterém je chod zdravotnictví závislý. Navíc je palivo potřebné i pro přísun pitné vody.
„Od ledna do května bylo v Pákistánu docela sucho. Léto zde běžně začíná v květnu, ale letos přišlo už v dubnu. A pak se najednou v červnu počasí změnilo,“ popisuje pákistánský novinář Khan.
Milionům lidí v Etiopii, Keni a Somálsku hrozí, že od letošního října do prosince zažijí nejhorší sucho za posledních 40 let. To může v regionu vyvolat bezprecedentní humanitární katastrofu.
„Dalo se to čekat,“ připouští Petr Drbohlav z Člověka v tísni úpadek zájmu lidí o osudy Ukrajinců, kteří trpí válkou. Humanitární organizace proto hledá způsoby, jak se pomáhat efektivněji.
Ukrajincům chybí hlavně základní věci, třeba chléb a voda. Rusové chtějí přimět ukrajinskou společnost, aby změnila názor. Poslechněte si rozhovor s válečným reportérem.
Ve válečných zónách na Ukrajině zůstávají především senioři. I když jim často neteče pitná voda a musí být kvůli ostřelování v krytech, říká pro iROZHLAS.cz koordinátor Člověka v tísni Petr Štefan.
„Kvůli dluhům a hladu jsem byla nucena prodat i svou ledvinu,“ popisuje Afghánka. Za prodej ledviny dostala asi 30 tisíc korun, zotavování ale neprobíhá dobře. Na rodinu proto nemá kdo vydělávat.
Podle zprávy OSN se téměř tři miliony obyvatel Keni nachází ve stavu urgentní humanitární nouze. Dlouhotrvající extrémní sucha způsobují nedostatky vody, potravy i dehydrataci zvířat.
„Myslím, že svět bude afghánský stát opět dotovat. Tak trochu si tím platíme výkupné – polovina ze 40 milionů Afghánců se může dát do pohybu,“ říká Tomáš Kocian z Člověka v tísni.
Příchod bradatých bojovníků Tálibánu do Kábulu provázely úvahy, jak se k islamistické vládě postaví velmoci. Tři měsíce poté Afghánistán čelí jiné, zcela akutní hrozbě, kterou je nedostatek potravy.
„Je těžké uvěřit, že se v Evropské unii odehrává takováto krize,“ říká manažerka organizace Lékaři bez hranic Crystal van Leeuwenová, která se vrátila z oblasti podél bělorusko-polské hranice.
„Jestli bude život pořád tak hrozný jako teď, zabiju sebe i své děti,“ říká pro americký deník Afghánka, které hrozí, že kvůli nesplacení dluhu přijde o svou tříletou dceru.
Tento týden to byl přesně měsíc, co padl Kábul a moci nad Afghánistánem se opět chopil Tálibán. Od té doby žijí nejen ženy ve strachu, lidem chybí hotovost i jídlo a v krizi se ocitá i zdravotnictví.
„Nová vláda by měla hlavně vytvořit nová pracovní místa, protože lidé jsou velmi chudí. Vidíte, jak rozprodávají své věci, aby si mohli koupit alespoň čtyři nebo pět kusů chleba,“ popisuje Afghánec.
Obyvatekí utíkají kvůli neschopné autoritářské vládě prezidenta Nicoláse Madura, následovníka odkazu Huga Cháveze, který toužil ve Venezuele zřídit socialismus 21. století.
„Je to náročné i fyzicky. Stalo se, že když mi ve čtyři ráno zazvonil telefon, únavou jsem se prostě rozplakala,“ popisuje slovenská lékařka, která se vrátila z mise v násilím zmítaném Haiti.
„Když jsem se vrátila domů a řekla jsem matce, že mě znásilnili a že si myslím, že bych mohla být těhotná, vyhodila mě z domu a řekla: Jak můžeš otěhotnět s těmito zabijáky?“ popisuje 19letá dívka.
„Dá se říct, že velká část Syřanů by bez pomoci ze zahraničí nepřežila. Příležitostí na pracovním trhu, který je zdevastovaný válkou, je naprosté minimum,“ říká pro iROZHLAS.cz humanitární pracovník.
„Přelety nad městem udělaly takový randál, že rebelové naprosto ztratili orientaci a rozutíkali se do všech směrů. Ve městě ale zůstávají a nikdo nezná dne ani hodiny, kdy si znovu usmyslí zaútočit.“
Tento týden označil Maduro za týden žen a vyzval k zastavení násilí na ženách. „Ženu ani květinou neuhoďte, absolutní respekt k ženám,“ uvedl Maduro, jehož kritizují za porušování lidských práv.
