Izraelský deník Haarec se opírá o svědectví jednoho z reportérů Yaniva Kuboviche, kterého izraelská armáda vzala na sever Pásma Gazy. Popisuje, že to, co viděl, připomíná následky přírodní katastrofy
Protržení přehrady Arbaat na východě Súdánu připravilo o život nejméně 30 lidí. Čísla nejsou konečná, s největší pravděpodobností porostou. Neštěstí nejspíš způsobily silné deště.
Hospodářská a politická krize v Libanonu prohloubila napětí v tamní společnosti. A syrští uprchlíci přemýšlejí jestli zůstanou ve stále nepřátelštější zemi, nebo jestli budou riskovat návrat do Sýrie.
Celkové náklady na obnovu Pásma Gazy, dosáhnou vzhledem k nebývalému rozsahu zkázy 30 až 40 miliard dolarů, vypočítává zpráva Rozvojového programu OSN.
„Je normální, že se umělci vyjadřují ke společenským otázkám,“ říká novinářka. Zároveň ale upozorňuje, že v tuzemsku se kritická reflexe války mezi Izraelem a teroristy z Hamásu často setká s odporem.
Haiti čelí humanitární katastrofě, země je na pokraji naprostého rozvratu. Z věznice v hlavním městě uprchlo několik tisíc vězňů, aby se připojili k válce gangů, které ovládají velké části území.
V důsledku izraelské ofenzivy narostl počet obyvatel palestinského Rafahu o více než milion, k humanitární pomoci se ale dostává velmi obtížně. O situaci mluví pro iROZHLAS.cz lékař Raphaël Pitti.
Příčinou humanitární krize v Pásmu Gazy je k sobotě 162. dnem pokračující válka mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás, jenž Evropská unie či Spojené státy pokládají za teroristickou organizaci.
USA vyjádřily znepokojení nad situací v Pásmu Gazy. Viceprezidentka Kamala Harrisová vyzvala Izrael k dalšímu zajištění dodávek humanitární pomoci a upozornila na nutnost ochrany obyvatel Rafahu.
Představitelé nemocnic řekli, že zařízení přijala desítky těl. Mluvčí izraelské armády podle agentury Reuters sdělil, že nemá informace, že by na oblast, kde se incident stal, armáda podnikala údery.
„Pokud bychom brali jako relevantní vyjádření izraelských vojenských představitelů, tak tím přesto vzniká podhoubí dalšího odporu do budoucna, i křivd, které civilisté neodpustí,“ říká analytik Řepa.
Do Pásma Gazy v pondělí přijela předsedkyně Mezinárodního výboru Červeného kříže Mirjana Spoljaricová a vyzvala k ochraně civilistů podle mezinárodního práva a k neblokování humanitární pomoci.
Humanitární pomoc se do Gazy dostává z Egypta přes přechod Rafáh. První dodávky pomoci, kterou začal Hamás bezprecedentním brutálním útokem na izraelské pohraničí, povolil Izrael až 21. října.
„Pokud by se nacházely pod nemocnicí velitelství, zbraně, tunely, munice, tak to jsou přesně příklady toho, kdy ochrana nemocnice v humanitárním právu může být ztracena,“ říká Petr Stejskal.
Izraelská armáda v úterý informovala, že Hamás „s velkou pravděpodobností“ drží rukojmí v nemocnici Šifá, v jejímž podzemí má podle izraelské tajné služby hnutí strategický úkryt.
„Raději věci zasazuji do širšího rámce. Co nevidím, nebo se o tom nemůžu důkladně přesvědčit, o tom nerad mluvím,“ popisuje zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu v Izraeli Jaromír Marek.
„V Gaze teď není bezpečno vůbec nikde. Počet obětí, nevinných lidí, už přesáhl pravděpodobně na obou stranách 10 tisíc,“ říká Michal Broža z informačního centra OSN v Praze.
„V Gaze zbývá voda, elektřina a pohonné hmoty na 24 hodin,“ a pokud nepřijde pomoc, lékaři budou jen „vystavovat úmrtní listy,“ uvedl v pondělí regionální ředitel WHO Ahmad Mandharí.
Podle OSN počet Arménů, kteří uprchli z Náhorního Karabachu do Arménie, překročil 100 000. Před ázerbájdžánskou bleskovou operací z minulého týdne přitom v oblasti žilo odhadem 120 000 lidí.
Náhorní Karabach||Ondřej Čížek|Zprávy ze světa|Svět ve 20 minutách
Jediný příjezdový koridor do oblasti je už několik měsíců zablokovaný, což má zničující následky pro tamní obyvatele, kterým dochází zásoby. Podle zpráv karabašských Arménů je situace katastrofální.
Od poloviny dubna, kdy propukly boje mezi armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory, ze Súdánu uprchlo více než 350 000 lidí. Většina z nich utekla do Egypta, Jižního Súdánu a Čadu.
Humanitární krize v regionu trvá a mise OSN na pomoc Etiopii je hluboce podfinancovaná. „Loni jsme potřeby pro celou Etiopii vyčíslili na 3,3 miliardy dolarů. A obdrželi jsme 1,6 miliardy.”
V karibské zemi opět vypukla cholera. Na Haiti je navíc nedostatek paliva, na kterém je chod zdravotnictví závislý. Navíc je palivo potřebné i pro přísun pitné vody.
„Od ledna do května bylo v Pákistánu docela sucho. Léto zde běžně začíná v květnu, ale letos přišlo už v dubnu. A pak se najednou v červnu počasí změnilo,“ popisuje pákistánský novinář Khan.