Lidé, kteří si nechávají od čínských úřadů platit cesty do Číny, jsou oportunisté, říká novinářka. Moci neřešit politiku je podle ní zhýčkaností doby, ve které jiní pracují na tom, aby bylo bezpečno.
„Instituce si velmi personalizujeme. A to je špatně, protože nám to zakrývá pohled na to, co nám přináší a jaká je mezi nimi rovnováha v celém systému,“ říká historička.
Prosperitě napomáhají instituce, které nastavují rovné podmínky pro všechny v hospodářství a povzbuzují k investicím do technologií, říká Klímová, která se odkazuje na letošní laureáty Nobelovy ceny.
Tak trochu jako „hlas volajícího na poušti“ zněla tento týden slova vládního koordinátora strategické komunikace státu Otakara Foltýna, když naléhal, aby lidé důvěřovali svým bezpečnostním institucím.
Evropské unii důvěřuje 40 procent lidí. „To, že má nějaká instituce důvěru kolem 40 až 50 procent, je vlastně dobrý výsledek. Je to takový solidní střed,“ hodnotí data sociolog Martin Kratochvíl.
Češi a Češky by preferovali přísnější opatření na ochranu veřejných institucí a dalších takzvaných měkkých cílů. A to i za cenu toho, že by se tím snížil jejich komfort a omezilo se jejich soukromí.
Česko má dostatek schopných expertů, v institucích Evropské unie jich ale pracuje málo. „Češi tvoří asi 2 procenta zaměstnanců v evropských institucích, mohlo by to být kolem tří procent,“ říká Fryč.
Za téměř 20 let členství v Evropské unii nemělo Česko svého zástupce ve vrcholné úřednické funkci. Nyní se jím má stát Daniel Braun. Kdo to je? Server iROZHLAS.cz představuje jeho profil.
Pohled na mapu EU, zobrazující stav očkování proti viru covid-19, nám připomíná nepříjemnou skutečnost, že se nám ani po třiceti letech nepodařilo překonat dělicí čáru mezi Východem a Západem.
„Důvěra v armádu, policii a soudy je vyšší u těch respondentů, kteří hodnotí svoji životní úroveň jako dobrou,“ uvedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Z institucí veřejného života má největší důvěru lidí v Česku armáda a policie, většina věří ještě soudům a bankám. Naopak nejmenší důvěru vzbuzují církve, tisk, televize a neziskové organizace.
Webové stránky a mobilní aplikace veřejných institucí budou přístupnější pro lidi se zrakovým postižením. Změny v podobě stránek úřadů, radnic nebo i veřejných škol zavádí nová směrnice Evropské unie, kterou ve Štrasburku schválili poslanci Evropského parlamentu.
Týmy tří mezinárodních věřitelských institucí, které se mají domluvit s řeckou vládou na konkrétní podobě třetího záchranného balíku pro silně zadluženou zemi, už jednají v Aténách. Rychlé řešení uvítají hlavně firmy a obchodníci, kteří se dostávají do potíží kvůli nízkým limitům pro finanční transakce.
Nahlášení poruchy mobilnímu operátorovi, podrobnosti o pojistné události, shánění informací pro cestu do ciziny. To všechno jsou situace, při kterých můžete po vytočení čísla dané instituce narazit na telefonní automat. Varianty, které vám "stroj" nabízí, bývají nesrozumitelné a vy ztrácíte drahocenné minuty i trpělivost. V Británii mají pro tyto případy webovou stránku, kde si dopředu zjistíte, jakou číselnou kombinaci navolit, abyste dospěli k vytouženému cíli.
Útoky na internetové portály polských institucí v minulých týdnech přicházely také z České republiky. Přestože většina hackerů pocházela podle zprávy vyšetřující skupiny ze samotného Polska, část z nich seděla u počítačů také v ČR a v Německu.
Dalších pět subjektů získá dnes v 15 hodin titul Přátelské místo. Český červený kříž udělí tyto certifikáty veřejným institucím, hotelům a úřadům veřejné správy. Titul získá například Národní technické muzeum v Praze či Krajský úřad Karlovarského a Jihomoravského kraje.
Důvěra občanů v ústavní instituce opět klesla. Výjimkou jsou jen Ústavní soud a prezident republiky. Z červnového šetření Střediska empirických výzkumů vyplývá, že vláda koaliční Petra Nečase (ODS) se v důvěře propadla na historické minimum - věří jí jen 16 procent lidí.
Podle nového ombudsmana Pavla Varvařovského by měl být institut veřejného ochránce práv zmíněn v ústavě. Byl by tak lépe chráněný proti náhlým změnám v politické sféře a také by byl hůř zrušitelný.
Koordinační centrum vědecké spolupráce uvnitř Evropské unie by mohlo být v Maďarsku, Polsku, nebo třeba v Katalánsku. O sídlo Evropského technologického institutu mají zájem také Německo a Slovensko. O tom, kde bude nakonec tato unijní instituce sídlit by se měli radit ministři pro vědu a školství na své schůzce v Bruselu.