Stopka pro Dukovany budí otázky. Analytička vysvětluje, z čeho mají Francouzi strach

Praha 14. května 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Brusel měl požádat Česko o odklad podpisu smlouvy s jihokorejskou firmou KHNP, která měla dostavět bloky v Dukovanech. Informovala o tom Česká tisková kancelář, která nahlédla do dopisu, jenž přišel ministrovi průmyslu a obchodu Lukáši Vlčkovi ze STAN. Proč Brusel žádá o to, abychom zakázku teď nepodepsali?
Je to sice slovíčkaření, ale dopis přišel od místopředsedy Evropské komise, který je zároveň komisařem pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky, je to francouzský komisař. Opravila bych tedy, že to přišlo z Bruselu, i když ano, ale od tohoto komisaře. Ten žádá o to, aby smlouva zatím nebyla podepsána vzhledem k tomu, že probíhají předběžné kroky, které prověřují stížnost francouzské EDF na výsledek tendru nebo na to, co ho provázelo, a co se týká vítězné korejské firmy KHNP. Do určité míry je to asi precedens. Nevím o tom, že by se něco takového v minulosti stalo. 

Bavíme se o možném porušení pravidel vnitřního trhu. Co přesně to znamená?
Od roku 2023 existuje v Evropě nařízení o zákazu zahraničních subvencí pro společnosti, které chtějí působit na vnitřním trhu Evropské unie, kvůli tomu, aby se neporušovala konkurenceschopnost evropských firem. EDF je prý přesvědčená o tom, že korejská KHNP a její mateřská společnost KEPCO, které jsou obě plně státní, používají skrytou státní podporu, v jejímž rámci jim má jihokorejský stát pomáhat s jejich ekonomikou, s financováním. Klíčové je, a týká se to tendru v Dukovanech a nabídky KHNP, že firma nabídla největší garance na dodržení ceny a harmonogramu po celou dobu výstavby dvou reaktorů. Podle Francouzů KHNP tuto výhodu měla a mohla si dovolit takové garance proto, že asi má nějakou neomezenou garanci od své vlády. V Evropě není obvyklé podávat tak velkorysou nabídku, aby se plně garantovalo dodržení ceny a harmonogramu stavebních prací, které budou trvat, dejme tomu, 8 nebo 9 let.

Je tu tedy jihokorejská společnost KHNP, která vyhrála tendr na dostavbu Dukovan, měla se s ní podepsat smlouva, aby se mohlo začít pracovat. Těsně před podpisem do toho hodil vidle soud v Česku, protože přišla žaloba, a navíc jsme se dozvěděli o dopisu, který poslal místopředseda Evropské komise českému ministrovi s tím, že si myslí, že by nebylo dobré smlouvu podepsat. 
Je novinka, že k takové žádosti vůbec došlo. Na druhou stranu je pravda, že francouzský eurokomisař má pod sebou evropské ministerstvo, které se vnitřním trhem zabývá, takže v tomto ohledu to logiku má. Ale například ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) zmiňoval, že načasování je zvláštní. Je fakt, že ho tam můžeme najít. Francouzská EDF potvrdila 30. dubna, že vážně zvažuje podání žaloby ke Krajskému soudu v Brně, včetně žádosti o předběžné opatření, aby se kontrakt s KHNP zatím nepodepisoval. V pátek 2. května ji skutečně podala a dopis francouzského komisaře je datovaný také z 2. května. Rozhodnutí soudu ještě nebylo a ministr Vlček, který byl příjemcem dopisu, potvrdil, že ho dostal 5. května. Krajský soud v Brně 6. května rozhodl, že se kontrakt zatím podepisovat nemá a že chce prověřit, na co si v žalobě stěžuje EDF. 

Ministr Hladík tedy upozorňuje na to, že mu přijde pozoruhodný souběh těchto událostí a že to mohlo být předdomluvené?
Blíže nevysvětlil, co vidí v tom načasování, nicméně z mého pohled je zajímavé, že 2. května EDF podala žalobu k soudu a ve stejný den odchází dopis od eurokomisaře.

Už se k tomu KHNP vyjádřila? Reagovala na to, že Francouzi podali žalobu, že do Česka přišel zmíněný dopis?
Francouzi obviňují KHNP už od loňského roku, takže Jihokorejci se k tomu vyjadřovali opakovaně. Tvrdí, že nemají žádné skryté státní subvence v tom smyslu, v jakém o tom hovoří EDF, a že žádná pravidla tendru neporušili.

Tandem jihokorejské a americké firmy

Zaznamenal jsem slova francouzského velvyslance v Česku, který říkal, že mu přijde legitimní, když EDF hájí své zájmy. Na druhou stranu už o tom mluvil například i premiér Petr Fiala z ODS, že bychom měli rozdělovat to, že místopředseda Evropské komise něco říká a že to není stanovisko Bruselu. Nejpozoruhodnější mi přišla reakce šéfa ČEZ Daniela Beneše, který tvrdí, že Francouzi ani nechtějí, aby se Dukovany dostavěly, a že to zablokovali. Co tím myslí?
Beneš tím myslí zjevně to, že když to nebudou stavět Francouzi, tak nikdo. Protože ten, kdo by měl stavět, nejsou jenom Korejci, ale patrně bude probíhat nějaká spolupráce s americkým Westinghousem...

Ale ten z tendru vypadl, ne?
Vypadl z tendru, který se vyhodnocoval v loňském roce, ale ministerstva průmyslu Jižní Koreje a USA podepsala letos v lednu memoranda o porozumění a společnosti Westinghouse a KHNP uzavřely dohodu, která jim zajišťuje spolupráci v jaderné energetice na globálních trzích a zároveň ukončuje licenční spory. Americký Westinghouse totiž obviňoval KHNP, že duševní vlastnictví technologie reaktorů, které Korejci nabízejí v tendru v Česku, patří Američanům, že vycházejí z jejich původní technologie, a že tedy Korejci musejí mít jejich povolení tuto technologii nabízet na třetích trzích, anebo platit licenční poplatky. Korejci tvrdili, že to není pravda, že tuto technologii ovládají, že je to už další generace a tak dále. Nicméně, jak se ukázalo, tak v předchozím projektu, který Korejci stavěli ve Spojených arabských Emirátech (jaderná elektrárna Baráka), běžely stejné disputace s Američany taky a nakonec se obě firmy dohodly, že jim Korejci přenechají část zakázky a něco jim vyplatí formou licenčních poplatků. Předpokládá se tedy, že něco takového řeší i smlouva o smíru, kterou Korejci uzavřeli s Westinghousem letos v lednu a která se zjevně týká i tendru v Dukovanech, ale nejenom jeho. 

Takže Daniel Beneš upozorňuje na to, že Francouzům vadí, že se do toho zapojí i Američané?
Vznikl by tandem firem KHNP a Westinghouse, které si rozdělí trhy ve světě, v Evropě a které mají schopnost pracovat poměrně efektivně. Je to vážný konkurent, který by se objevil na evropském trhu. Je logické, že Francii, která je hegemonem na evropském trhu, pokud jde o jadernou energetiku, se to nelíbí.

Na druhou stranu Beneš taky zmiňoval, že by nabídku od EDF nepodepsal. Zdá se mi, že je vůči ní velmi kritický. Ale proč nebyla tak dobrá jako ta korejská a proč by ji vůbec nepodepsal?
Myslím, že hlavní důvod, proč to Beneš hodnotí až tak razantně, je, že nabídka Korejců má být výhodnější jak cenově, tak z hlediska záruk na to, že bude dodržena cena, ale i časový harmonogram výstavby. Je to názor Beneše, dalších lidí z ČEZ i jiných firem, které nabídku hodnotily, celkově to mělo být asi 200 expertů, kteří posuzovali plnění kritérií.

To je teď možná předmětem šetření, jestli to KHNP skutečně může podle zákona nabídnout.
Tak výhodné podmínky a tak rozsáhlé garance, jak na cenu, tak na čas, údajně francouzská nabídka neobsahovala. Proto to Beneš říká, navíc stojí v čele obchodní společnosti, ČEZ má pořád ještě 30 % soukromých akcionářů, takže se ohání zodpovědností za to vybrat nejlepší nabídku, která je podle něj ta korejská. Z toho důvodu by nepodepsal smlouvu s EDF. Neříká to jenom on, ale i Petr Závodský, předseda představenstva dceřiné společnosti Elektrárna Dukovany 2, který bude podepisovat kontrakt s Korejci. Závodský řekl, že by udělal to samé, respektive že má stejný názor.

Kdy se začne stavět?

Zaznamenal jsem správně, že Evropská unie teď chystá kvůli dostavbě Dukovan hloubkové šetření toho, co se tedy odehrává a zda by bylo fér pro Česko podepsat zmíněnou smlouvu?
Probíhá prověřování Evropské komise, poslala nějaké dotazy na KHNP, aby vysvětlili, jak je to se státními dotacemi, a zároveň i na Úřad vlády a ČEZ. Mimochodem ČEZ dlouho tvrdil, že žádné otázky z bruselského úřadu nedostal, až teď se údajně ukázalo, že přišly do e-mailové schránky pro dotazy veřejnosti nebo něco podobného a že si toho nikdo nevšiml. ČEZ má vysvětlit okolnosti hodnocení nabídky a je možné, že od Úřadu vlády se žádá například vysvětlení, jak byla stanovena kritéria tendru, protože EDF si stěžuje nejenom na porušení nařízení o zahraničních subvencích na vnitřním trhu, ale i na to, že tendr byl vypsaný sice jako veřejný, tedy podle zákona o veřejných zakázkách, ale zároveň byl vyjmut z běžného režimu zákona na základě takzvané bezpečnostní výjimky, aby se mohli dopředu vyloučit uchazeči z Číny a Ruska.

Ale šetření už tedy běží. Není to tak, že by teď Evropská unie chystala nějaké nové kolo kvůli dopisu a žalobě?
Ptala jsem se na to všech možných lidí a chápu to tak, že zatím probíhá prověřování, které vyústí buď v to, že bude zahájeno řízení, anebo nebude.

Zároveň čekáme na to, jak rozhodne soud, protože na Krajském soudu v Brně leží žaloba.
Toto je věc, která běží na úrovni úřadu francouzského komisaře, zároveň v Česku běží řízení u Krajského soudu v Brně, kam EDF podala v pátek 2. května žalobu na rozhodnutí českého antimonopolního úřadu, který zamítl její stížnosti na hodnocení tendru a zahraniční subvence. Soud zároveň souhlasil s návrhem EDF, aby bylo vydáno předběžné opatření, kterým se zakazuje podpis smlouvy s KHNP, než soud prozkoumá, jak to bylo, jestli jsou stížnosti francouzské firmy oprávněné, nebo ne.

Předběžné opatření bylo vydáno den před tím, než se měla smlouva na vládě podepsat.
Přesně tak.

Co to bude znamenat v momentě, kdy se to bude řešit na úrovni evropské i české? Protože tím se celý proce bude prodlužovat. Nemůže z toho jedna z jmenovaných firem nakonec vycouvat, nemůže se výběrové řízení potom celé opakovat a jak dlouho se může zdržet dostavba Dukovan?
Uvidíme, jak dlouho to bude ještě trvat. Když se vrátím k českým soudům, tak tam je ještě jeden opravný prostředek, možnost, které ČEZ chce využít, a to podání kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně na vydání předběžného opatření. Očekává se, že Nejvyšší správní soud by to měl posoudit asi v řádu týdnů a měl by říct, jestli je předběžné opatření oprávněné, a zůstane tedy v platnosti, anebo ho může zrušit. Myslím, že ČEZ má na podání kasační stížnosti čas do začátku příštího týdne, takže v příštích dnech ji podá. Je tedy otázka, jak dlouho bude předběžné opatření v platnosti. Jsem přesvědčena o tom, že v momentě, kdyby ho Nejvyšší správní soud zrušil, tak asi okamžitě dojde k podpisu smlouvy, aby se nemohlo něco stát. 

Ohrožuje toto handrkování naši energetickou bezpečnost i s ohledem na to, kdy by měly být Dukovany dostavěné a kdy je budeme reálně potřebovat?
Nemyslím si, že to ohrožuje naši energetickou bezpečnost. Ptal jsi se, jak dlouho to může trvat a jak velké zpoždění to všechno může přinést. Můžou to být měsíce, ale i roky. Nicméně ke zdržení nemusí dojít jenom proto, že se teď vedou soudy. Myslím, že neexistuje žádná stavba, ani ta v SAE, kterou stavěli Korejci, jež by byla dostavěna úplně přesně na den. Stavba jaderné elektrárny je nesmírně komplikovaná a velká věc. První zdržení můžeme vidět už na přelomu let 2026 a 2027, kdyby se smlouva podepsala teď. Podle stávajícího harmonogramu má nabízený reaktor tou dobou dostat licenci od českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, což bude velká a složitá věc. Zpoždění se může nabrat kdykoliv. Vzhledem k tomu, že první reaktor má být uveden do zkušebního provozu na konci roku 2036... 

K tomu je ještě dlouhá cesta. 
A proto si nemyslím, že by byla ohrožena energetická bezpečnost. Jak víme ze všech analýz společnosti ČEPS, ČEZ, ministerstva průmyslu a obchodu a dalších institucí, tak nedostatek elektřiny v Česku bude už po roce 2030, takže blok Dukovan to stejně nespasí. Výhledově je dobře, když tady bude, ale to, co se teď horečně má začít stavět, jsou plynové elektrárny, které nahradí uhelné elektrárny, jež se mají začít odstavovat. ČEZ nedávno oznámil, že ukončí veškerou těžbu uhlí v roce 2033. Blok Dukovan má i podle současného harmonogramu začít fungovat až v roce 2036. Proto si myslím, že zpoždění jeho výstavby například o rok neohrožuje naši energetickou bezpečnost. Spíš jde o to, jestli se podaří nahradit uhelné elektrárny, které dodávají v zimě i 50 % výkonu této zemi.

Ptal jsem se i proto, že ve Finsku dostavovali snad o 14 let déle. Kdyby se dostavba Dukovan nepovedla v roce 2036, ale až ve 40. letech, tak pak by to možná problém mohl být, ne?
Je to tak. Když se podíváme například na sousední Slovensko, kde se dostavovala elektrárna Mochovce, tak tam bylo také několikanásobné prodloužení doby dostavby. Když se podíváme na projekty, které stavěla EDF, tak v případě finské elektrárny Olkiluoto, jak jsi zmiňoval, se stavba prodloužila o 14 let oproti původnímu harmonogramu, u elektrárny Flamanville 3 ve Francii to bylo prodloužení o 13 let. Francouzi teď staví Hinkley Point C ve Velké Británii, kde je zatím zpoždění proti původnímu plánu asi o čtyři až pět let.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: ČT 24, Nova, CNN Prima News.