Rusko nemůže závodit v jaderném zbrojení, proto chce dohodu. USA budou chtít zapojit Čínu, říká Bříza
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš v minulosti tvrdil, že chce zrušit českou muniční iniciativu. „Díky muniční iniciativě má Česká republika větší renomé. Její hlas je brán vážněji,“ říká pro Radiožurnál expert na bezpečnost a mezinárodní vztahy Vlastislav Bříza z Univerzity Karlovy. Poukazuje také na novou snahu Ruska obnovit dohodu o jaderném zbrojení s USA. „Ruská ekonomická i vojenská situace neumožňuje závody ve zbrojení s USA,“ vysvětluje.
Jedním z témat, které provázelo nejen sněmovní volby, je postoj k takzvané muniční iniciativě. Jak vidíte její osud a na čem závisí?
Mrzí mě, že v posledních dnech a týdnech je iniciativa spojována výhradně s českou vládou. Domnívám se, že to je věc, která by měla být spojována s Českou republikou jako takovou. Byla by škoda to abstrahovat přímo na nějakou konkrétní vládu a kvůli tomu to měnit.
Co se týče poměru cena-výkon, tak to byla jedna z nejlepších aktivit, kterou Česká republika po roce 1989 vymyslela a kterou i zhmotnila.
Jejím výsledkem je, že Česká republika jako středně velký stát v Evropě a menší stát ve světě má podstatně větší renomé a kredibilitu než bez ní. To znamená, že je zvána k jednáním, na které by se jinak vůbec nedostala. Její hlas je brán vážněji, než by vzhledem k velikosti státu byl.
Zprostředkovateli iniciativy jsou navíc české firmy – ať to jsou české zbrojovky, které v zemi vyrábí, nebo obchodní firmy, které munici nakupují a dodávají na Ukrajinu.
To je věc, která má dva pozitivní faktory. Prvním je zaměstnanost. Jedním z velkých výrobců velkorážové munice je totiž firma, která sídlí v Poličce a která tím pádem má větší nábor zaměstnanců. Kromě toho mají zbrojovky, které se na iniciativě podílí a kterých není málo, podstatně vyšší zisky, přičemž sídlí v České republice, a daně tak odvádí v Čechách.
Vláda navíc zvýšila daň z příjmů právnických osob na 21 procent, takže firmy díky miliardovým ziskům odvádí opravdu nemalé částky. Přestože Česká republika v porovnání s Německem, Norskem a Nizozemskem do projektu přispěla velmi málo, tak ta naše účast je opravdu pozitivní, a to i z hlediska salda.
Dalším pozitivním efektem je vybudování, respektive obnovení dodavatelsko-odběratelských řetězců. V souvislosti s bezpečností jsme zase oprášili kontakty, které jsme měli ještě jako Československo. Získali jsme tím také nové zdroje, které se nám v budoucnu rozhodně mohou hodit.
Mohly by se případně muniční iniciativy ujmout jiné státy nebo organizace?
Alternativou bylo přehodit iniciativu na NATO. K tomu mám dvě připomínky. NATO jako takové totiž nemůže takovou věc dělat, musela by to dělat nějaká agentura podružená alianci. Jedna tam sice existuje, jmenuje se NSPA, ta má ale na starosti nákup munice a případnou modernizaci výzbroje jednotlivých členských států.
Ukrajina díky české muniční iniciativě získala až 3,5 milionu kusů munice, řekl Pavel
Číst článek
Česká republika bohužel s touto agenturou vzhledem k informacím, které mám, tolik nespolupracuje. Česku by to i ušetřilo značné množství peněz, kdyby některé zakázky nedávala přímo, ale přes NSPA, protože ta je tendruje s ostatními státy.
Takový přístup by však přinesl i nevýhody. Odpadly by české zbrojovky a čeští zprostředkovatelé. Konala by se výběrová řízení, která by trvala dlouho – řadu měsíců až jeden rok. To nejdůležitější, tedy to, že Ukrajina munici potřebovala a potřebuje hned, by tak vypadlo, protože bychom se skutečně bavili o zpoždění v řádu vyšších jednotek měsíců.
Mezi dodavateli by navíc mohly být pouze členské státy NATO, což znamená, že se zúží možnost rychle koupit velkorážovou munici i mimo tyto státy. To se u české muniční iniciativy stát nemůže.
Dohoda New START
Rusko v posledních dnech navrhlo Spojeným státům prodloužení smlouvy New START o omezení počtu jaderných arzenálů. Proč to udělalo?
Může to znít zajímavě, protože Rusko přece většinou všechno bojkotuje nebo vypovídá. Ostatně ono v podstatě odstoupilo i od této smlouvy, respektive během jedné z mnoha eskalací konfliktu na Ukrajině pozastavilo svou účast na smlouvě.
Putin chce prodloužit smlouvu, která limituje výrobu jaderných zbraní. Spojené státy však musí udělat totéž
Číst článek
Tady vidíte tu kreativitu ruské diplomatické a právní školy. Přestože účast na smlouvě pozastavilo, tak se jejími ustanoveními řídilo a teď navíc navrhlo její prodloužení o rok.
Pojďme to zasadit do kontextu, protože tam hraje roli z hlediska zajímavostí i Česká republika. Tato dohoda byla uzavřena v roce 2010 na Pražském hradě mezi Barakem Obamou a Dmitrijem Medveděvem.
Ona se prodloužila, nicméně v únoru příštího roku definitivně vyprší platnost, včetně možnosti prodloužení, takže už není možné ji unilaterárně prodloužit. Musí být dohodnuta nová, případně to prodloužení musí být schváleno oběma stranami.
A proč nyní Rusko navrhuje prodloužení?
To je také zajímavé, protože obě jaderné supervelmoci, Ruská federace a Spojené státy americké, drží 90 procent jaderných zbraní světa a mají jich dostatek k tomu, aby opravdu zničily nejenom soupeře, toho rivala, supervelmoc, ale i řadu jiných států světa.
To znamená, že nepotřebují přidávat do svého arzenálu další zbraně. Udržovat jaderný arzenál a jadernou triádu, to znamená nosiče jaderných zbraní, je nesmírně nákladná záležitost. Když jich máte tolik, tak není důvod jejich stav navyšovat.
25:21
Rusko není schopné použít jadernou zbraň tak, aby změnilo výsledek války na Ukrajině, míní analytik
Číst článek
Ruská ekonomická i vojenská situace neumožňuje závody ve zbrojení se Spojenými státy americkými prakticky v žádné, ani v konvenční, ani v jaderné oblasti, takže je v zájmu Ruské federace, aby ta ustanovení byla dodržována, protože Spojené státy by měly nepoměrně větší možnosti arzenál zvětšovat než Ruská federace. To byl ten hlavní důvod.
Vypadá to, že Spojené státy na to přistoupí, nicméně do budoucna si nemyslím, že to prodloužení bude dlouhé v řádu několika let, protože do hry vstupuje nový stát, který má ambici stát se jadernou supervelmocí, a to je Čína.
Ta zvyšuje od počátku války na Ukrajině – to je ta mnou avizovaná a opakovaná renesance jaderných zbraní – svůj jaderný arzenál o 20 procent ročně, takže předloni 420, loni 500, letos má 600 jaderných hlavic a do konce dekády bude mít 1000 jaderných hlavic. Spojené státy určitě budou chtít, aby do budoucna i Čína byla součástí této dohody.
