Zatímco Marco Rubio avizuje možný konec jednání o míru, Donald Trump naopak řekl, že už by příští týden mohla být podepsaná s Ukrajinou smlouva o vzácných nerostech.
V Rijádu se opět vyjednává o příměří na Ukrajině. „Rusko nebude mít zájem na klidu zbraní, dokud nebude mít záruku, že povede k urovnání konfliktu podle jeho podmínek,“ říká politolog Jan Šír.
Páteční setkání Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského se dostalo na přední stránky novin. Jan Šír z Univerzity Karlovy pro Český rozhlas Plus popisuje jeho možné dopady.
„Jestliže Rusové tímto způsobem nakládají s civilním obyvatelstvem, tak si nikdo nedělá iluze, jak by to tady vypadalo v případě, že by do města zašli,“ popisuje pocity místních politolog Jan Šír.
„Postupování území je ze strany Putina pouze prostředek, jak dosáhnout zničení ukrajinské státnosti,“ říká Jan Šír. To je podle něj také důvod, proč je většina Ukrajinců stále proti územním ústupkům.
„Část živé síly skončí v mlýnku na maso a z války se nevrátí. Kreml má samozřejmě snahu, aby část této živé síly pocházela z těch oblastí, kde to nebude vidět – to znamená z periferie,“ říká Jan Šír.
„Členství Ukrajiny v NATO s ruskou okupací části území si umím představit jen těžko. Myslím si totiž, že je to technicky, právně a morálně obtížně proveditelné,“ říká analytik Šír.
Výměna vězňů mezi Ruskem Západem je bezprecedentní akt.„Západ za cenu propuštění vraha a dalších reálných zločinců dosahuje toho, že vysvobozuje nevinné oběti z ruských věznic,“ říká odborník.
„Podněstří je v souladu s některými rezolucemi mezinárodních organizací považováno za okupované. Osud Ukrajiny to mít nebude z důvodu geografie,“ řekl pro iROZHLAS.cz Jan Šír z FSV UK.
„Není to první případ na ruské politické scéně, kdy se Vladimir Putin rozhněval na někoho, kdo vykazoval nízkou loajalitu nebo nízkou poslušnost,“ popisuje Jan Šír z Univerzity Karlovy.
„Diskuse o anexi může být součástí ruského plánu, kterak zaplňovat veřejný prostor a odvrátit pozornost od toho, co Rusko reálně dělá,“ tvrdí politolog Šír.
„Agrese proti Ukrajině mírně řečeno neprobíhá podle plánu a Rusko se velice rychle blíží k velkým otřesům. Bude potřeba za tento stav hledat určité viníky,“ říká Šír z Univerzity Karlovy.
„Ukrajina má zájem na tom, aby se zesílil mezinárodní tlak, který povede k zajištění bezpečnosti a integrity Záporožské elektrárny,“ říká v rozhovoru politolog Jan Šír.
„Dosud probíhal konflikt tak, že Rusové diktovali, kde a jak se bude bojovat. Ukrajině se teď podařilo izolovat Chersonskou oblast, ohrožuje Záporožskou oblast,“ shrnuje generálporučík v záloze Macko.
Zatímco ukrajinskou armádu podporují dodávkami zbraní a dobrovolníky státy NATO, ruská válečná koalice je menší. Speciální operace ale na Ukrajině provádí také jednotky Vagnerovců nebo Čečenců.
„Rusové standardně vyhrožují tím, že může dojít k nějakému incidentu s použitím chemických zbraní a víme o tom, že podobných způsobů už se neštítili,“ poznamenává politolog Jan Šír.
„Je to součást nátlakové diplomacie, kdy se jedna strana snaží donutit protistranu k ústupkům. V kontextu rusko-ukrajinského konfliktu je to další politická eskalace z ruské strany,“ říká expert.
Prezident středoasijské republiky Kasym-Žomart Tokajev v pátek ráno podle agentury TASS prohlásil, že ve všech regionech byl z velké části obnoven ústavní pořádek.
„Rusové chtějí ukázat, že jsou schopní vytvořit takový problém, o kterém Západ s Putinem zkrátka bude muset jednat, ať se mu to líbí, nebo ne,“ říká expert o ruské motivaci eskalovat situaci u hranic.
Politolog Jan Šír si myslí, že Jednotné Rusko si dokáže udržet ústavní většinu, kterou má ve stávajícím složení ruské Státní dumy. Lze počítat s výsledkem výrazně nad 300 poslaneckých křesel.
„Rusko těmto lidem pasy nerozdává proto, že by jim chtělo pomoct,“ říká odborník Jan Šír, podle kterého tak Rusko usiluje o „cementování“ současného stavu a vytvoření záminky pro vojenské angažmá.
„Podařilo se zorganizovat a poslat lidi do ulic i v provinciích a menších městech. V tomto ohledu je to nový prvek, a proto si myslím, že to je větší vzedmutí, než třeba v létě 2019.“
„Sankce jsou reakcí, která je logická a potřebná. Netýká se totiž pouze pokusu o vraždu jednoho opozičního představitele, ale použití zakázané bojové látky a hrubého porušení mezinárodního práva.“
Odborník na Rusko Jan Šír nepochybuje, že se podaří prokázat, co zřejmou otravu způsobilo. Navalnyj by nebyl prvním kritikem Kremlu, který za nejasných okolností skončil v ohrožení života nebo zemřel.
Po zmanipulovaných prezidentských volbách v Bělorusku vyšly do ulic davy nespokojených občanů. I na to, zda se může dosavadní hlava státu Alexandr Lukašenko udržet u moci, odpovídal expert Jan Šír.
„Může se stát, že po zfalzifikovaných volbách budou probíhat protesty, proti kterým se režim nebude zdráhat nasadit všechny prostředky. Pokud je utopí v krvi, dopadne to na legitimitu celého režimu.“
Hlasování o změnách ruské ústavy dopadlo dle očekávání. Šéf Kremlu Vladimir Putin může být spokojen, přestože regulérnost celého hlasování je vzhledem k rozsáhlým manipulacím snadno zpochybnitelná.