PR akce o ‚urovnání neurovnatelného‘. Co čekat od jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v Turecku?
Přímá jednání mezi Ruskem a Ukrajinou sám navrhl, k osobní účasti na rozhovorech v Turecku se ale šéf Kremlu Vladimir Putin nemá. Co tedy od prvních přímých jednání od jara roku 2022 čekat? Odborník na Rusko Jan Šír od istanbulského setkání neočekává nic zásadního. „Pokud by mělo dojít k nějakému výsledku, byla by to spíš špatná zpráva. Znamenalo by to, že se podařilo zlomit Ukrajince, ale to podle mě zatím také nehrozí,“ říká pro iROZHLAS.cz.
Pokud k ní skutečně dojde, čtvrteční schůzka ruských a ukrajinských vyjednavačů v tureckém Istanbulu může být prvním přímým rozhovorem mezi oběma znesvářenými stranami od jara 2022, tedy od prvních týdnů plnohodnotné ruské války proti Ukrajině.
Navzdory tomu nejsou očekávání valná. Proč? A co si ruský agresor od jednání slibuje? I na to odpovídá souhrn klíčových otázek a odpovědí.
Proč Putin jednání navrhl?
Návrh přímého jednání mezi Moskvou a Kyjevem přišla od ruského prezidenta Vladimira Putina během tiskové konference v noci na neděli, tedy krátce po sobotní výzvě Kyjeva a velkých evropských zemí, aby od pondělí začalo platit bezpodmínečné třicetidenní příměří.
Podle řady analytiků tak ze strany Kremlu šlo především o úhybný manévr, kterým chtěl americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi prokázat ochotu k jednání.
Příměří na Ukrajině: Putin si hraje s časem a čeká, že ji bude moci ještě nějak ,semlít’, podotýká analytik
Číst článek
„Vyjednávání s Ukrajinou jsou pouze prostředkem, jak zatemnit úsudek Washingtonu a udržet stárnoucího Donalda (Trumpa) v iluzi, že ‚Putin chce mír‘,“ cituje server Moscow Times bývalého ruského diplomata Borise Bondareva, který na protest proti ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 odešel z ruské mise při OSN v Ženevě.
Jak tvrdí Bondarev, Putin ve skutečnosti nemá o jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zájem.
Ten ale výzvu šéfa Kremlu přijal a už v neděli přislíbil, že do Istanbulu osobně přijede a bude na Putina čekat. Následné dlouhé dny čekání na Putinovu odpověď nicméně ukázaly, že vládce Kremlu s největší pravděpodobností přijet nehodlá.
„Pokud by se Putin objevil v Istanbulu, už jen to by byla porážka. Pouhé zahájení vyjednávání se Zelenským by pro něj znamenalo prohru. Zvlášť pokud by dorazil pod tlakem na summit, kterého se zjevně nikdy neplánoval zúčastnit,“ říká podle Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda ruský politolog a historik Alexander Friedman.
Odborník na Rusko a politický vývoj v postsovětském prostoru Jan Šír, který v současnosti pobývá v ukrajinském Záporoží, si zároveň klade otázku, co by takové jednání mezi ukrajinským a ruským prezidentem mělo přinést.
„I kdyby se Zelenskyj s Putinem sešel, co by z toho mělo vzejít? Muselo by být něco předjednáno a o tom zatím nic nevíme. Takže by to byla velká PR akce a nic z toho nutně nevyvozuju. Důvodů je víc. Válka trvá a diplomacie v ní hraje vždy jen podpůrnou roli. Vždy bude jen stvrzovat to, čeho bylo dosaženo na místě tvrdšími prostředky,“ říká Šír pro iROZHLAS.cz.
Co od rozhovorů čekat?
Odborník na Rusko zároveň podtrhuje, že Moskva stále usiluje o podmanění Ukrajiny, za současných okolností proto jednání mají jen minimální šanci na úspěch.
Spojenci Ukrajiny hrozí Rusku novými sankcemi. Jejich přijetí bude oříšek, cest k přitvrzení je ale řada
Číst článek
„Pokud mám nějaká očekávání, tak jenom pesimistická. Myslím, že tím, co Rusko vyvolalo, je problém neřešitelný diplomatickou cestou,“ míní Šír.
„Jakýkoliv přehnaný fokus na diplomacii jen odvádí naši pozornost od toho, co je potřeba dělat, a to je vojenská podpora Ukrajiny a zesilování tlaku na Rusko. Tento tlak ale musí mít jinou podobu než podobu diplomatických rozhovorů,“ dodává.
„Pokud by tedy mělo dojít k nějakému výsledku, byla by to spíš špatná zpráva. Znamenalo by to, že se podařilo zlomit Ukrajince, ale to podle mě zatím také nehrozí. Takže od toho neočekávám nic,“ říká.
Kdo se jednání zúčastní?
Poté, co ukrajinský prezident přislíbil účast na jednání, nastalo dlouhé čekání na reakci Kremlu, který do poslední chvíle odmítal zveřejnit jména jeho zástupců pro rozhovory.
Neznalost, nebo zadání od Trumpa? Witkoff má vyjednat mír, přitom papouškuje ruskou pozici
Číst článek
Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak následně uvedl, že se Zelenskyj v Istanbulu setká jedině s Putinem a žádnými jinými členy ruské delegace, protože by to byla jen ztráta času.
V jakém složení se tedy bude jednat – a jestli vůbec –, zůstává nejasné.
Za americkou stranu by se však rozhovorů měl účastnit ministr zahraničí Marco Rubio a podle zdrojů agentury Reuters také vyslanci Steve Witkoff a Keith Kellogg, který v úterním rozhovoru pro Fox Business Network uvedl, že v případě Putinovy účastni se k rozhovorům připojí i Trump.
„Doufáme, že se objeví i prezident Putin a pak tam bude i prezident Trump. Mohlo by to být naprosto neuvěřitelné setkání… Vážně věřím, že můžeme dosáhnout míru velmi rychle, pokud si všichni tři lídři sednou a promluví,“ vyjádřil se Kellogg.
Jak to bylo v roce 2022?
Nebylo by to poprvé, co by spolu Ukrajina a Rusko od začátku války vedly přímé rozhovory. K jednacímu stolu obě strany usedly už na konci února 2022, tedy jen pár dní po zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu.
První setkání ruských a ukrajinských vyjednavačů se odehrálo v Bělorusku a schůzky následně pokračovaly na konci března v tureckém Istanbulu, připomíná agentura Reuters.
Do poloviny dubna roku 2022 si pak obě znesvářené strany vyměnily několik návrhů mírového ujednání, než rozhovory definitivně ztroskotaly. Důvodem krachu přitom nebyly jen vzájemné neshody. Rozhodující moment nastal po odhalení masových vražd, které ukrajinská strana začala odkrývat po ústupu ruských vojsk od Kyjeva.
O čem se tehdy jednalo?
Podle istanbulských návrhů, které byly v roce 2022 na stole, se Ukrajina měla zavázat k trvalé neutralitě a zříct se vstupu do NATO. Jak nicméně upozorňují někteří analytici včetně Petera Dickinsona z think-tanku Atlantic Council, tehdejší ruské požadavky byly „ve skutečnosti výzvou k bezpodmínečné kapitulaci a plánem na zničení ukrajinského státu“.
26:20
Smetana: Ukrajina dělá správně, že přistupuje na jednání s Ruskem. Účast Putina by mě překvapila
Číst článek
Kromě územních ústupků ze strany Ukrajiny totiž jeden z požadavků předpokládal „drastické“ omezení velikosti ukrajinských ozbrojených sil a jejího vojenského arzenálu a také ruské veto nad jakoukoliv mezinárodní reakci na případné útoky vůči Ukrajině. Napadená země by tak zůstala „odzbrojená a bezbranná“, varoval Dickinson.
Putinův mluvčí Dmitrij Peskov nyní tvrdí, že dohoda připravovaná během rusko-ukrajinských jednání na jaře 2022 by mohla být základem pro nová jednání. Jako „rozcestníky“ pro další jednání tehdejší návrhy označuje i Trumpův vyslanec Witkoff, který je ruským postojům do značné míry nakloněný.
Jak ale upozorňuje odborník Jan Šír, na jaře 2022 ve skutečnosti žádné dohody mezi válčícími stranami dosaženo nebylo.
„Kdokoliv tady operuje s tím, že došlo ke zmaření dohody, manipuluje fakty. Viděl jsem tři návrhy smluv, které Rusové během jednání v březnu a dubnu 2022 předkládali, a ty pokrývaly některé sporné otázky,“ říká Šír.
‚Jazyk ultimát je pro Rusko nepřijatelný.‘ Moskva chce vyjednávat o míru, říká Putinův mluvčí
Číst článek
„Týkaly se budoucí bezpečnostní a zahraničněpolitické orientace, plus tam byl určitým způsobem reflektován de facto existující územní spor daný tím, že už v roce 2022 Rusové některá území okupovali. Ale že by existovala dohoda, o tom nic nevím,“ dodává.
„Pokud bych měl rozluštit ruský slovník, četl bych to tak, že Rusové budou mít snahu předkládat nové návrhy, které byly tehdy pro Ukrajinu i některé třetí země nepřijatelné,“ podotýká.
Jak připomíná agentura Reuters, také ukrajinský prezident už na konci loňského roku zdůrazňoval, že žádné „istanbulské dohody“ neexistují. Podle slov Zelenského šlo jen o rozhovory, během kterých Ukrajina reagovala na „ultimátum“ Ruska, žádný dokument ale podepsán nebyl.
Co si od setkání Rusko slibuje?
Jak se z Kremlu často ozývá, v první řadě se má jednat o „základních příčinách“ konfliktu a až pak je možné hovořit o nastolení příměří. Lze tedy očekávat, že v podobném duchu se budou zástupci Kremlu vyjadřovat i v Istanbulu.
„Předpokládám, že Rusové vznesou stejné otázky, které chtěli řešit v březnu a dubnu 2022. To znamená podřízení Ukrajiny, její svázání ať už v podobě nemožnosti navazovat těsné vztahy s Aliancí, drtivé svázání v podobě omezení ukrajinské armády a stejně tak i její de facto zřeknutí se suverenity nad územími pod kontrolou Ruska a tak dále,“ odhaduje Šír, podle kterého si Rusové od setkání slibují, že „zůstanou v procesu“.
„Chtějí demonstrovat dobrou vůli, aby z pohledu Washingtonu nebyli považováni za ty, kdo blokují takzvaný mírový proces a tímto způsobem hrát, aby mohli pokračovat ve válce. Jsou zjevně přesvědčení o tom, že pokud válka bude pokračovat, dosáhnou toho ještě víc, než byli schopní dosáhnout dosud,“ uvádí.
Jak reagují Spojené státy?
K přímým rozhovorům mezi ruskou a ukrajinskou stranou důsledně vybízejí i Spojené státy a slovy vyjednavače Witkoffa už pohrozily, že pokud se jednání brzy neuskuteční, USA by mohly z role zprostředkovatele odstoupit. Otázkou ale zůstává, jakou podobu by americký „odchod“ měl mít.
Samozvaný mírotvůrce Trump zatím úspěch nemá. Jeho síla je v ochotě zajít do extrému, míní expert
Číst článek
„Pokud by to znamenalo, že Američané pouze přestanou s vyvíjením diplomatických iniciativ směrem k urovnání neurovnatelného a že přestanou tlačit na Ukrajinu, aby se podřídila agresorovi, dopady by nemusely být fatální,“ říká k tomu Šír.
„Stejně tak by nebylo fatální, pokud by to mělo znamenat, že Američané přestanou zvažovat ty neskutečné šílenosti, které prosákly tiskem, ohledně toho, že by byli ochotní de iure uznat ruskou příslušnost na některých okupovaných územích na Ukrajině,“ dodává.
Problém by podle něj nastal, pokud by Spojené státy spojily svůj odchod s omezením programů na podporu na Ukrajiny, které byly už dříve schváleny. To platí i v případě, pokud by Spojené státy přestaly koordinovat svoji pozici s dalšími evropskými zeměmi.
„Spektrum možností je poměrně široké a my nevíme, jakou pozici Američané zvolí. Podle toho, co sledujeme v posledních měsících, je pro mě pozice Ameriky v lepším případě neskutečně nesrozumitelná,“ říká Šír ze Záporoží.
