Na první pohled to může vypadat, že vyhledává hlavně ženská témata vytlačovaná na okraj společnosti. „Nikdy to nebylo tak prvoplánové,“ říká spisovatelka.
Akce se v posledních letech odložila kvůli pandemii koronaviru a pořadatelé mají obavy, že dorazí méně návštěvníků než dřív. I tak ale počítají, že se na lipské výstaviště vypraví přes sto tisíc lidí.
„Pracuje se, když dítě spí. Jakmile se mu začnou klížit oči, všechno kolem něj odpadá a já vytahuju knihu nebo sedám k počítači a vůbec mi nevadí, že byt vypadá příšerně,“ přiznává spisovatelka.
„Na prvním místě mě mezi letošními knihami zaujal Kov od Karla Veselého,“ říká publicistka Klíčová. Básník Torčík považuje za favority české literatury Skutečnou cestu ven a Den byl pro mě krátkej.
Bílou Vodou, malou obcí na hranicích s Polskem, vede z české strany v podstatě jediná příjezdová cesta. Dominantou vesnice je barokní klášter, ve kterém se odehrává velká část děje románu Bílá Voda.
„Snažila jsem se poctivě proniknout do nitra církve, ale něco mě pořád odrazovalo. Jako žena jsem se tam necítila úplně dobře. Vadí mi také zneužívání žen kněžími,“ říká autorka knihy Bílá Voda.
Uskupení odborníků vzniká v době, kdy se v Brně podle památkářů rozjela lavina ničení umělecky hodnotných domů, které kvůli dávné chybě přišly o památkovou ochranu.
Jak čeští spisovatelé zhodnocují stav nouze? A jak se karanténa, izolace a nečekaná absolutní proměna životů lidí zrcadlí v jejich tvorbě? Na to najdou čtenáři odpověď ve sbírce sedmnácti povídek.
Česká pohádková klasika Pejsek a kočička si razí cestu k půl miliardě lidí mluvících arabsky. Lví podíl na překladech české literatury do arabštiny mají bohemisté z káhirské univerzity Ajn Šams.
Alena Mornštajnová, Bianca Bellová, Michal Sýkora, Petr Stančík nebo Kateřina Tučková. To je jen výběr z autorů, kteří stojí za novou povídkovou antologií s názvem Krvavý Bronx.
„Když znám českou mentalitu, českou hospodu, co se tam děje, jak se lidi chovají, jak vykřikují, znám Malou stranu. To je podle mě první předpoklad pro překladatele,“ říká bohemista Chálid Biltágí.
Spisovatelka Kateřina Tučková představila svůj román Žítkovské bohyně arabským čtenářům. Na Káhirském literárním festivalu připravila spolu s překladatelkou Ímán Ismáílovou autorské čtení. Ročně nabízejí egyptští bohemisté arabské veřejnosti několik titulů současné české a slovenské literatury. Trh se přitom neomezuje jen na Egypt. Arabština je rodným jazykem tří set miliónů lidí v desítkách zemí.
Tajemné zmizení na Karlově mostě, trpící šlechtična v domě s divnými okny nebo příběh lidí žijících v maringotkách na Matějské pouti. Čtrnáct unikátních kriminálních povídek odehrávajících se výhradně v Praze si u českých spisovatelů objednalo americké vydavatelství Akashic Books. Ve Spojených státech vyjde kniha Praha Noir na jaře, čeští čtenáři se jí ale dočkají dřív.