Snímek nese název Mnoho ohonů komety G3 ATLAS, jeho autory jsou Martin Mašek z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR a Jakub Kuřák z Klubu astronomů Liberecka České astronomické společnosti.
Martin Mašek z Fyzikálního ústavu AV ČR objevil na Štědrý večer kometu. Po 24 letech je prvním Čechem, kterému se nález podařil, kometa tak pravděpodobně dostane jeho jméno.
Kometa Tsuchinshan-Atlas, označená C/2023 A3, se v sobotu při cestě vesmírem nejvíce přiblíží k Zemi. Pokud ji lidé spatří, bude to naposledy. Astronomové odhadují, že kolem Slunce obíhá 80 000 let.
Astronomický snímek dne NASA vyhlašuje od roku 1995. Je jedním z nejuznávanějších ocenění svého typu po celém světě. Průvodní texty jsou překládány do 23 světových jazyků včetně češtiny.
Kometa 12P/Pons-Brooks se vrátila po 70 letech. Horálek chtěl původně fotit z obce Telgárt na Slovensku. Obloha tam ale byla zatažená. Na pořízení několika záběrů měl ale pouze dvě hodiny.
„Maximum meteorického roje nastane v noci v ranních hodinách ze soboty na neděli. V tu dobu bychom mohli být schopni na jasné a tmavé obloze vidět zhruba 20 meteorů,“ doporučuje astronom.
Jakmile se kometa C/2022 E3 (ZTF) přiblíží k Zemi, může být za velmi dobrých podmínek viditelná pouhým okem už ve druhé polovině ledna. Naposledy byla v roce 2020 na obloze k vidění kometa NEOWISE.
„Nejjasnější Perseidy vidět budou, jen ta frekvence bude opravdu malá. Připadá nám 10 meteorů za hodinu namísto očekávaných 100,“ vysvětluje astronom a astrofotograf Petr Horálek.
Kometu C/2021 A1 (Leonard) objevili 3. ledna na observatoři Mount Lemmon v Arizoně. Zatímco v době objevu se nacházela 737,5 milionu kilometrů od Země, 12. prosince se přiblíží 34,9 milionu kilometrů.
V sobotu Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) publikoval prestižním astronomickým snímkem dne fotografii českého astronoma a fotografa ze Slezské univerzity v Opavě, Petra Horálka.
Při samostatné „výpravě za Perseidami“ by lidé měli vyrazit do míst mimo světelné znečištění - tedy ven z města nebo do hor. Při maximu Perseidy dosahují četnosti až 100 meteorů za hodinu.
Kometa je teď nejlépe pozorovatelná díky měsíci, který teprve dorůstá a svým svitem kometu nezastiňuje. Tato situace potrvá už jen do konce tohoto týdne. Jak bude měsíc dorůstat, kometa ztratí jas.
Kometu Neowise lze v těchto dnech pozorovat na noční obloze pouhýma očima a patří k nejjasnějším kometám za poslední roky. V Česku vůbec nezapadá za obzor, je viditelná celou noc.
V druhé polovině týdne bude také kometu už méně rušit Měsíc. Lidé ji od čtvrtka spatří nízko nad severním obzorem zhruba od 22.30. Během července pak vystoupá výše nad obzor.
Laickému pozorování v počátcích nebude přát ani Měsíc, který 5. července dojde do fáze úplňku. „Kometa by mohla být dobře viditelná v druhé polovině příštího týdne,“ popsal astronom.
Nově ohlášená kometa nese oficiální označení C/2019 Q4. Letí rychlostí 150 000 kilometrů v hodině a aktuálně se nachází zhruba 420 milionů kilometrů od Slunce.
Španělský astrofyzik José Madied se domnívá, že na lunární povrch dopadla část horniny z komety. Odborníci se shodují, že dopad byl vůbec první, který se podařilo zpozorovat během měsíčního zatmění.
Přesně 260 let už víme, že každých zhruba 76 let se vrací jedna stejná kometa. Přišel na to anglický astronom Edmund Halley. Potvrzení své hypotézy se ale nedožil.
Kolem Země v neděli proletí vánoční kometa 64P Wirtanen. Má azurově-zelenou barvu a nejblíže k Zemi se octne v neděli po 14.00. Od planety ji bude dělit 11,6 milionu kilometrů.
Oblohu před Vánocemi rozzáří kometa 46P Wirtanen, v neděli proletí velmi blízko Země. Pokud lidé vzhlédnou k obloze v pátek, mohou spatřit meteory v rámci roje Geminidy.
Experty zaráží především jeho nezvyklý tvar a nečekané zrychlení z letošního ledna, kdy definitivně opustil sluneční soustavu. Podle jedné z teorií by se mohlo jednat o úlomek vesmírného plavidla.
V hollywoodském velkofilmu Armageddon letěli těžaři k asteroidu, aby ho zničili a zachránili Zemi před jeho dopadem. Nikola Schmidt si obranu planety představuje trochu jinak.