Velmi blízko Země proletí ‚vánoční‘ kometa Wirtanen. V Česku bude vidět i bez dalekohledu
Oblohu před Vánocemi rozzáří kometa 46P Wirtanen, v neděli proletí velmi blízko Země. Češi nebudou k jejímu pozorování potřebovat dalekohledy, viditelná bude pouhým okem. Pokud lidé vzhlédnou k obloze o dva dny dříve, mohou navíc spatřit meteory v rámci roje Geminidy.
Kometa 64P Wirtanen proletí v neděli 16. prosince zhruba 11,6 milionu kilometrů od Země. Bude to desátý nejbližší zdokumentovaný kometární průlet kolem Země za celou historii lidstva.
Nebezpečí srážky se Zemí nehrozí, kometa by ale při svém největším přiblížení k planetě mohla být viditelná pouhýma očima. Podle optimistických předpokladů by dokonce mohla být jednou z nejjasnějších komet za posledních pět let.
Kometa je ale pozorovatelná již nyní a na internetu se objevují první fotografie, na obloze září nápadnou azurovo-zelenou barvou.
Kometa 46P Wirtanen není astronomům neznámá. Před sedmdesáti lety ji objevil americký astronom Carl Wirtanen na Lickově observatoři v Kalifornii. První záznam pořídil 17. ledna 1948.
Pozorování roje Geminidy
Vysokou aktivitu meteorů v rámci roje Geminidy se vyplatí pozorovat zejména v noci na pátek 14. prosince mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní. Sledování totiž nebude rušit Měsíc, neboť zapadne ještě před půlnocí.
Vzkaz z rudé planety. Solární panely sondy Insight na Marsu se úspěšně otevřely
Číst článek
Při meteorickém roji proud částic meziplanetárního prachu, tedy meteoroidů, křižuje zemskou dráhu. Částice se při průletu atmosférou třou o molekuly vzduchu, postupně se vypařují a vytvářejí za sebou zářící stopu.
Vzniklé záblesky se nazývají meteory, vžilo se pro ně také označení „padající hvězdy“. V Česku lze pozorovat maximum roje Geminidy s četností až 90 meteorů v hodině.
Ledoprachové částice, které svým hořením při průletu atmosférou vytvářejí stopu, pocházejí z tělesa 3200 Phaethon, což je drolící se planetka. Nejběžnějším mateřským tělesem rojů přitom obvykle bývá kometa.
Aktivita roje je patrná už od pátku 7. prosince, kdy Země začala procházet proudem meteoroidů. V průběhu dní postupně pozvolně stoupá. Poslední meteory lze zaznamenat ještě 17. prosince.
Úkaz sledujte na horách, radí astronomové
K pozorování astronomové doporučují výběr místa co nejméně rušeného stromy nebo domy a co nejdále od světelného znečištění z měst.
Astronomové objevili 12 doposud neznámých měsíců obíhajících kolem Jupiteru
Číst článek
Vzhledem k možným inverzím je podle nich vhodné sledovat roj v horách. Meteory padají náhodně po celé obloze. Opravdu ideální podmínky pro sledování budou mít Geminidy podle astronomů až v prosinci 2020.
Název roje Geminidy pochází od latinského názvu souhvězdí Blíženců, z něhož meteory po celou dobu aktivity roje zdánlivě vylétají.
První zprávy o roji pocházejí z roku 1862, tehdy byl však velmi slabý. Až ve čtyřicátých a padesátých letech 20. století se počet meteorů zvýšil na zhruba 60 za hodinu a do současných hodnot stoupal až do roku 1990.
„Podle některých modelů je tento nestálý roj právě v maximu a jeho frekvence se budou rok od roku snižovat. Do konce 21. století by pak měl roj skoro zmizet,“ uvedly v tiskové zprávě Česká astronomická společnost a Astronomický ústav Akademie věd ČR.
Dalšího aktivního roje se dočkáme začátkem příštího roku, kdy budou v noci ze 3. na 4. ledna vrcholit každoroční meteorický roj Kvadrantidy. Jejich pozorování nebude rušit Měsíc a zejména v ranních hodinách 4. ledna by mohlo zazářit na 80 meteorů za hodinu.
