Česko si připomíná 35 let od znovunabytí svobody. Křehkost demokracie ilustruje i příběh profesorky, intelektuálky a disidentky Růženy Vackové, ženy generace a formátu Milady Horákové.
Zatímco odčinit nejvíc donebevolající křivdy komunismu se české společnosti daří, potrestat viníky, politicky odpovědné za desetiletí totalitního marastu, jsme za posledních 35 let nestihli.
V Česku jsou asi 3000 soudců a soudkyň, podíl bývalých straníků je tedy necelých šest procent. Jejich počty postupně klesají, může za to generační obměna.
Vykreslit Závodského jako pozdější „oběť“ politických procesů by bylo nesprávné: většina akcí Státní bezpečnosti v letech 1948 až 1951 včetně mnoha provokací se děla za jeho aktivního přispění.
Výroba samizdatu ve Zlíně má své zvláštnosti: lidé, kteří se jí věnovali, nebyli až na výjimky spisovatelé nebo novináři, nešlo jim v první řadě o prezentaci vlastního díla, ale o šíření informací
„Vznikly a fungovaly pouze na základě stranického rozhodnutí komunistické strany až do jejich zrušení v prosinci 1989. Základem demokratického státu je, že ten má v rukou ozbrojené složky. “
První máj se slavil prostřednictvím průvodů, které se tvářily jako spontánní manifestace. Ve skutečnosti šlo o připravované akce, na kterých se vyžadovala účast.
Státní zástupkyně Katarína Kandová 92letému Vajnarovi v obžalobě navrhla dvouletý podmíněný trest s tříletou zkušební dobou a peněžitý trest ve výši 100 000 korun.
Komunistický převrat uvrhl Československo na více než 40 let do totality a izolace. Krátce po únorovém převratu komunisté začali tvrdě pronásledovat své skutečné i domnělé politické odpůrce.
„Za službu jsem zažil několik pokusů o sebevraždu i sebevraždu dokonanou, kdy se voják zastřelil na stráži, protože nebyl schopen míru potupy a ponížení dál zvládat,“ vzpomíná básník Petr Hruška.
Když v roce 1954 přiletěl do Prahy Nikita Chruščov a ptal se, kde je jeho válečný přítel z fronty generál Ludvík Svoboda, muselo být československým soudruhům úzko.
Za pár dní uplyne 40 let od smrti studenta brněnské architektury Pavla Švandy (1959 – 1981). Jeho tělo bylo nalezeno 10. října 1981 na dně propasti Macocha, zemřel asi o týden dřív.
Platforma evropské paměti a svědomí podala k Nejvyššímu státnímu zastupitelství v Brně trestní oznámení na poslední žijící členy vedení KSČ za zabíjení na hranicích komunistického státu.
V další předvolební diskusi Radka Kubička u kulatého stolu na Českém rozhlase Plus vystoupili: Radoslav Štědroň (Strana práce a Nespokojení občané), Roman Sláma (Republikánská strana Čech, Moravy a Slezska), Gábor Mészáros (Komunistická strana Československa) a Kateřina Kurečková (Hnutí sociálně slabých).