„V oblasti družicové navigace je Evropa na špici. Galileo je přesnější než americký GPS a systém Copernicus je zase daleko inovativnější,“ popisuje pro Český rozhlas Plus Václav Kobera.
Skupina vědců zveřejnila predikci, v níž varuje před hrozbou umělé inteligence. „Určitě to nevidím jako strašení. Je důležité si studii nejdříve přečíst,“ varuje odborník na AI.
V pořadu Pro a proti diskutují poslankyně ODS, majitelka a ředitelka víceletého pražského gymnázia Renáta Zajíčková a exministr školství za ANO Robert Plaga.
U sportovkyň je prvotním symptomem REDs ztráta menstruace, což negativně ovlivňuje hustotu kostí. Projevem syndromu tak můžou být třeba únavové zlomeniny.
Novinář týdeníku Echo Jiří Peňás a autor knihy Nekorektní literatura Stefan Segi v prořadu Českého rozhlasu Plus Pro a proti rozebírají dětskou knihu Fotbalový král, která byla stažena z prodeje.
Evropa transatlantickou vazbu se Spojenými státy potřebuje, říká ekonomka. Je podle ní nutné, aby členské státy zvýšily výdaje na vlastní obranu. To pomůže nastartovat ekonomiku, připomíná.
„Pro Evropu je skutečně důležité, aby takové vysílání fungovalo,“ říká pro Český rozhlas Plus europoslanec Jan Farský (STAN). Tomáš Kubín (ANO) ale tvrdí, že nevidí praktický způsob provedení.
Umělá inteligence změní pracovní trh, pokud ale bude dostatečně transparentní, může firmám pomoci, míní expert na umělou inteligenci Jan Hajič z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.
„Ohrožena je hlavně věda o životě a zdravotnictví. Protože když vám někdo na chvilku zastaví projekt, tak se může stát, že se tím celý projekt zničí,“ říká bioinformatik.
„Covid byl zátěžovým testem českého zdravotnictví. A já si myslím, že ve zdravotnictví se toho obecně musí změnit hodně,“ říká hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal.
„Je nás 10 miliard v oteplujícím se bazénu a každý držíme drobounkou trubičku, ze které jde ten plyn, který ho ohřívá. A když já vypnu plyn, tak ovlivním strašně málo,“ popisuje expert.
Od příštího školního roku by děti měly dostávat třeba méně červeného masa či brambor, a naopak více luštěnin. Podle Státního zdravotního ústavu nebude změna radikální.
„Stejně jako nás každodenně ovlivňuje to, s kým se potkáváme, co posloucháme v rozhlase, tak nás ovlivňuje i to, co vidíme na internetu a sociálních sítích,“ říká antropoložka Marie Heřmanová.
„Společnost je rozdělená od chvíle, co nějaký stát vznikl. Jsou to tisíce a tisíce let. Takže by nás to nemělo překvapovat, neměli bychom se nad tím pohoršovat,“ objasňuje Antonie Doležalová.
49:00
