„Ohrožena je hlavně věda o životě a zdravotnictví. Protože když vám někdo na chvilku zastaví projekt, tak se může stát, že se tím celý projekt zničí,“ říká bioinformatik.
„Covid byl zátěžovým testem českého zdravotnictví. A já si myslím, že ve zdravotnictví se toho obecně musí změnit hodně,“ říká hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal.
„Je nás 10 miliard v oteplujícím se bazénu a každý držíme drobounkou trubičku, ze které jde ten plyn, který ho ohřívá. A když já vypnu plyn, tak ovlivním strašně málo,“ popisuje expert.
Od příštího školního roku by děti měly dostávat třeba méně červeného masa či brambor, a naopak více luštěnin. Podle Státního zdravotního ústavu nebude změna radikální.
„Stejně jako nás každodenně ovlivňuje to, s kým se potkáváme, co posloucháme v rozhlase, tak nás ovlivňuje i to, co vidíme na internetu a sociálních sítích,“ říká antropoložka Marie Heřmanová.
„Společnost je rozdělená od chvíle, co nějaký stát vznikl. Jsou to tisíce a tisíce let. Takže by nás to nemělo překvapovat, neměli bychom se nad tím pohoršovat,“ objasňuje Antonie Doležalová.
„Nevíme si rady s celou řadu příznaků a zastřešujeme to ADHD,“ říká dětský psycholog Petr Klíma pro Český rozhlas Plus. Psychiatr Tomáš Havelka mu oponuje, že se diagnostika zlepšuje.
Mírumilovní Gróňané podle polárníků donedávna neměli ve slovníku slovo válka. „Nadřazený způsob jednání Američanů je přivádí do vývrtky,“ ilustruje situaci Alena Klempířová.
„Mám pocit, že většina politiků je něco jako prázdná skořápka,“ hodnotí filozof a profesor Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Miroslav Petříček v pořadu Osobnost Plus.
„Dnes si méně než polovina lidí myslí, že je třeba mít děti, aby člověk smysluplně žil,“ zdůrazňuje sociolog Martin Kreidl. Zájem o založení rodiny v Česku slábne.
Ve světě sílí protidemokratické státy a radikální hnutí. Filozof a bývalý politik Daniel Kroupa hodnotí současnou vládní koalici. Připomíná mimo jiné zvládnutí evropského předsednictví.
„Velká část Gazanů si po útoku Hamásu byla jista tím, že to, co se stalo, pro ně bude mít velmi špatné důsledky,“ říká v pořadu Osobnost Plus blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček.
Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž rezignoval. Ve funkci ho nahradí pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, kterou navrhl ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).
„Poté, co Izrael poškodil Hizballáh a Hamás, přišla na řasu Sýrie,“ usuzuje bývalý opoziční politik Mazen Maialeh. „Signály zatím vypadají pozitivně,“ hodnotí vývoj lékařka Samira Sibaiova.
„Nemalá část lidí za kryptoměnami prostě přichází za zisky. A to se všemi výhodami, nevýhodami i riziky,“ říká pro Český rozhlas Plus ekonom Ladislav Krištoufek.
„Komisař Borell byl vůči Rusku nesmírně slabý,“ tvrdí europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) v diskusi s kolegyní z Evropského parlamentu Nikolou Bartůšek (Přísaha).
V Pro a proti diskutují europoslankyně, členka frakce Evropské lidové strany Danuše Nerudová (STAN) a europoslanec, člen frakce Patrioti pro Evropu Ondřej Knotek (ANO).
Česko si připomíná 35 let od znovunabytí svobody. Křehkost demokracie ilustruje i příběh profesorky, intelektuálky a disidentky Růženy Vackové, ženy generace a formátu Milady Horákové.
6:33
