„Jde o polarizaci společnosti, případně o to ochromit infrastrukturu a zasít mezi lidi informace typu, že v našem státě skoro nic nefunguje,“ uvedl Robert Šuman, šéf VirusLabu společnosti ESET.
Ani případný konec ruské agrese na Ukrajině nemusí znamenat opadnutí zájmu ruských hackerů o kyberútoky na české cíle. Plyne to ze zatím neveřejné zprávy NÚKIB za rok 2024, již iROZHLAS.cz získal.
Vzhledem k tomu, že servery SharePoint bývají napojeny na služby jako Outlook, Teams a další nástroje Microsoftu, může narušení vést nejen k odcizení citlivých dat, ale také ke sběru hesel.
Ministerstvo pro místní rozvoj spustilo program na nahlašování zranitelností, které veřejnost najde v jeho IT systémech. Za ty nejzávažnější vyplácí odměny, chce tak zvyšovat bezpečnost.
„Je to stejné, jako kdyby vám někdo vykradl třeba kancelář a vy jste tam neměl kamerový systém. Bude také těžké zjistit, jak ti pachatelé vypadali a kolik jich bylo,“ vysvětluje etický hacker Haller.
Jak zjistil iROZHLAS.cz, kvůli krádeži citlivých dat muž propuštěný z armády šel v podmínce pracovat pro firmu v majetku státních Českých drah. Strávil tam zhruba rok na úseku kyberbezpečnosti.
Státní úřady mají okolo 350 domén, z nichž 190 webů přešlo na vládní doménu gov.cz. Na novou doménu přešlo například 12 ze 14 hlavních webů ministerstev.
I když je podvodná stránka přeložená do češtiny, jsou na ní drobné jazykové nedostatky. To ale není hlavní. WhatsApp po vás nikdy nebude chtít, abyste ověřovací kód zadávali na webu.
Podvodné zprávy odcházely i z účtu senátora Róberta Šlachty. Jak hackeři přístup k jeho účtu získali, neví. Případ podle něj řeší policie i kyberúřad, telefon má mít bezpečný.
Ministr zahraničí Jan Lipavský nechal kvůli kyberútokům předvolat čínského velvyslance v Praze. Na ministerstvu zahraničí zavedl nový bezpečnější komunikační systém, uvedl.
KLDR se už roky zaměřuje na rozvoj IT vzdělání. Absolventi často pracují pro zpravodajské služby, podílí se na kyberzločinech nebo získávají přístup do zahraničních firem.
Rodič by se podle odbornice měl zajímat o to, co dítě na internetu dělá a snažit se jeho zálibám porozumět a zapojit se do nich. Zpozornět je potřeba ve chvíli, kdy se dítěti výrazně změní nálada.
„Ke kybernetickým útokům dochází každých 6 minut. Jedná se o pravidelnou záležitost,“ vzkázal premiér Albanese. Nicméně uživatelé největšího penzijního fondu v Austrálii přišli o půl milionu dolarů.
Firma se obává, že se může dostat do hledáčku ruských hackerů. „Jsme si možného rizika pomsty vědomi, na případný útok je dobré být připravený vždy,“ říká ředitel firmy Dušan Kožušník.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) jich eviduje 268. Meziročně je to o šest víc. Dlouhodobý trend tak zůstává vzestupný. Řekl to ředitel úřadu Lukáš Kintr.
Slovensko se potýká s rozsáhlým kybernetickým útokem na Úřad geodézie, kartografie a katastru, který provozuje slovenský katastr nemovitostí. Aktuálně úřad pracuje na obnově systémů ze svých záloh.
„Přišel mi na konci minulého týdne e-mail. Tvářil se jako zpráva ze Všeobecné zdravotní pojišťovny a informoval mě o údajném přeplatku na zdravotním pojištění,“ popisuje Jan Cibulka.
Vypadá to, že Kreml se někdy v polovině loňského roku rozhodl, že svým zpravodajským agenturám dovolí, aby „se trochu utrhly ze řetězu“, jak řekl ředitel MI6 Richard Moore.
Kybernetickými útoky je výrazně ohrožena necelá desetina nemocnic. Vyplynulo to z testování, při kterém se zkoumala odolnost webových stránek nemocnic a pojišťoven.
„Za prvních deset měsíců letošního roku je to 223 incidentů nebo hackerských útoků. Těch opravdu závažných jsou z toho jednotky. Nicméně už i jeden případ může způsobit Česku vážné škody,“ říká Kintr.
Česko by si mohlo určovat, které technologické firmy si pustí do kritické infrastruktury. Ty od rizikových dodavatelů by mohlo zakázat. Navrhuje to nový zákon o kyberbezpečnosti.
„Byli jsme první na světě, kteří přišli s nastavením kybernetického zákona. To nám dalo časovou výhodu a na té vlně dál jedeme,“ hodnotí šéf NÚKIB Kintr kybernetickou bezpečnost v Česku.
„Nechceme opakovat situaci, kdy budeme překvapeni v nejméně vhodný moment a budeme pak muset ze dne na den hledat nějaké řešení,“ řekl pro Radiožurnál ředitel NÚKIB Lukáš Kintr.
Podvodníci využívají například data uniklá z internetových obchodů, kterým zákazníci poskytují své emaily i adresy. Ty mohou využít k účinnějšímu vydírání a získat z googlu například fotografii domu.
„Myslím si, že máme opravdu problém, protože toto je viditelný důkaz, že žádná stoprocentní síťová bezpečnost nikdy nebude existovat,“ říká vědecký redaktor Koubský.