„Záleží, jak na tom vysoká škola v daný moment je. Pokud se kyberbezpečností zabývá nebo už je regulována stávajícím zákonem, moc změn ji nečeká,“ uvedla mluvčí kyberúřadu Dvořáková.
Cílem kyberútoků této jednotky se podle německých zpravodajců staly sítě v členských státech NATO i země v Latinské Americe a střední Asii. Jde o destruktivní činnost i o krádeže dat.
Harrisová odmítla Putinovu podporu ve volbách jako manipulaci. Americké úřady mezitím informují o ruském vměšování do voleb, jde o součást širší kampaně zasahující i Evropu.
„Jakmile se podvodníci dostanou do vašeho internetového bankovnictví, můžou převádět vaše peníze pryč nebo si na vás dokonce vzít úvěr," upozorňuje Jan Cibulka.
Firma CrowdStrike se dostala do povědomí kvůli IT výpadku. Způsobila ho chybná aktualizace softwaru Falcon, který pomáhá velkým firmám zjišťovat aktivity útočníků.
Severokorejští hackeři napadali počítačové systémy řady technologických firem či zbrojovek. Za odhalením stojí tajné služby z Velké Británie, Spojených států a Jižní Koreje.
K záznamům amerického operátora AT&T se hackeři pravděpodobně dostali bezpečnostní mezerou ve službě Snowflake, kterou operátor používal k ukládání dat.
Odkaz na článek někteří sdílí na sociálních sítích s nelichotivými komentáři směrem k vládě Petra Fialy (ODS) či poslancům. Má to ale háček - vůbec nejde o Českou republiku.
Kyberzločinci je používají jako nástroj, kterým lákají oběti na nejrůznější podvody. Jak složité je takové podvodné video vyrobit a na co by si lidé měli dát pozor popisuje další díl pořadu Antivirus.
Ztráta kufru nebo zpožděný let není to nejhorší, co vás může na dovolené potkat. Na okamžik, kdy „přepnete“ do dovolenkového módu, totiž čekají kyberútočníci.
Pět českých organizací se postavilo proti návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti. Na důvody a mnoho dalšího se ptá Tomáš Pancíř prezidenta Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiřího Grunda.
Odložené operace, zmatek a finanční škody. To je výsledek úterního kyberútoku na londýnské nemocnice. Hackeři vyřadili z provozu firmu, která se starala o krevní testy. Stát se to může i v Česku.
Se začátkem eurovoleb došlo k několika DDoS útokům na stránky nizozemských politických stran. Jak velkou škodu mohou ale DDoS útoky během voleb způsobit?
„Polsko, které je rovněž jedním z cílů útoků APT28, důrazně odsuzuje opakované, nepřijatelné a škodlivé aktivity prováděné v kybernetickém prostoru ruskými subjekty,“ uvedla Varšava.
„Pokud vám od někoho z vašich kontaktů na facebooku nebo messengeru dorazí informace o tom, že jste se stali vítězi soutěže, kterou jste pravděpodobně ani nehráli, zbystřete,“ doporučuje ČSOB Vosála.
Zákon přenáší do českého práva evropskou směrnici NIS 2, která by měla začít platit už na podzim letošního roku. Pokud to do října Česko nestihne, hrozí mu teoreticky i pokuta.
„Naprostá většina dat, která nyní putují mezi státy a kontinenty, se přenáší podmořskými kabely,“ popisuje v rozhovoru pro iROZHLAS.cz americký námořní důstojník Jack Shis.
Podle kritiků zákon dává příliš velkou moc Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. „NÚKIB je garant,“ vysvětluje generální ředitel bezpečnostní společnosti APPSEC Adam Paclt.
Společnost přiznala, že unikly informace jako jména, e-mailové adresy, data narození, hesla k telefonním účtům, a dokonce i čísla sociálního pojištění, která jsou obdobou českých rodných čísel.
Chystaný kyberzákon by měl přispět k lepšímu zabezpečení systémů. Přísněji dopadne na firmy v kritické infrastruktuře státu, mírnější pravidla ale budou muset splnit i obce s rozšířenou působností.
„Umělá inteligence tady je a bude s námi i v dalším období. Je potřeba se s ní naučit pracovat s respektem k ochraně osobních údajů,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál šéf kyberúřadu Lukáš Kintr.
Terčem kampaně měly být zejména asijské země, například Jižní Korea nebo Tchaj-wan. V Číně tyto kampaně sledovaly aktivity etnických menšin nebo protivládních aktivistů.
Kyberzločinci se naučili lákat oběti na internetovou reklamu. Nabízí ke stažení běžné kancelářské programy a následně lidem podstrčí upravenou verzi, která jim zaviruje počítač.
Najdou si oběť na seznamce, navážou s ní vztah na dálku a pak ji oberou o peníze. Online podvodníci se neštítí zneužívat důvěru a city druhých, kvůli studu pak podvedení nejdou na policii.
„I malá chvilka nepozornosti může stát velké peníze,“ upozorňuje Jakub Vinčálek z Policejního prezidia. Podvodů na internetu bylo loni na 19 tisíc, rapidní nárůst z roku 2022 se ale neopakuje.