Šéf NÚKIB: Česko je v EU lídrem v kyberbezpečnosti. Hlavním útočníkem je Rusko, řešíme i Čínu či KLDR
Množství kybernetických útoků proti státním institucím i soukromým společnostem po celé Evropské unii roste, a to hlavně od začátku ruské války proti Ukrajině. Členské státy se ale podle ředitele Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) Lukáše Kintra mezi sebou liší ve schopnosti útoky efektivně odvracet. „Česká republika je v této oblasti dlouhodobě vnímána jako lídr,“ říká v podcastu Bruselské chlebíčky.
Česko podle Lukáše Kintra začalo kybernetickou bezpečnost řešit velmi brzy. „Byli jsme první na světě, kteří přišli s nastavením kybernetického zákona. To nám dalo časovou výhodu a na té vlně dál jedeme. To nás dostává nějakým způsobem do čela,“ vysvětluje ředitel NÚKIB.
Tradičními přeborníky v kybernetické bezpečnosti jsou podle něj také pobaltské státy, zejména Estonsko. Daří se také velkým členským zemím Evropské unie. Některé státy jsou ale naopak pozadu.
„Odvíjí se to od toho, že třeba stát začal řešit kybernetickou bezpečnost poměrně nedávno. Nepřikládal jí takovou důležitost a tomu odpovídá i přístup k tomu, jak například evropské směrnice zavádí do svého právního řádu,“ říká Lukáš Kintr s tím, že konkrétní země zmiňovat nechce.
Pod palbou
Počet kybernetických útoků za poslední dva a půl roku výrazně vzrostl. Loni se meziročně zdvojnásobil.
„Tento trend pokračuje, ale neočekáváme tak dramatický nárůst, jako byl meziročně za to uplynulé období. Spíše to bude stagnovat,“ odhaduje a dodává, že od začátku ruské války roste zejména množství tzv. DDos útoků. Útočníci se při nich snaží narušit nebo poškodit webovou stránku tak, že ji přetíží velkým množstvím falešných nebo nevyžádaných požadavků.
Z kterých států na Evropskou unii míří kybernetické hrozby nejčastěji? Vztahuje se na útoky v kybernetickém prostoru vzájemná ochrana států NATO? A jak by taková reakce v praxi vypadala? Poslechněte si nejnovější Bruselské chlebíčky.
