Zatímco v roce 2022 Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) řešil jednotky vážných incidentů měsíčně, o rok později to byly řádově stovky případů každý měsíc.
Podle ministerstva šlo o DDoS kybernetický útok. Při něm se hackeři snaží narušit nebo poškodit webovou stránku tím, že ji zahltí velkým množstvím požadavků.
Skupina západních spojenců Ukrajiny chce zemi pomoct s obranou proti kyberútokům. Spolupracovat má v plánu i se Severoatlantickou aliancí a Evropskou unií.
Podle íránské agentury Fars není vyloučeno, že výpadek způsobil útok na počítačové sítě. Podle serveru The Times of Israel izraelští vojenští dopisovatelé naznačili, že za výpadek může Izrael
„Platbou výkupného podporujeme kriminální činnost a činnost ransomwarových gangů. Neexistuje garance, že úhradou oběť získá data zpět nebo že nebudou zveřejněna,“ říká cyber atašé Berta Jarošová.
Amnesty International poukazuje na to, že hlavní odběratelé sledovacích softwarů jsou zejména nedemokratické režimy, které je používají ke sledování svých odpůrců.
Pokud by to bylo nutné, mohou se vojáci v kyberprotostoru nejen bránit, ale i útočit. Zatím k tomu ale nedošlo a podle generála Václava Žida nyní v kybersvětě dochází k „okopávání kotníků“.
Součástí dat, která zcizili hackeři, také mají být zápisy z porad, provozní dokumenty, finanční výkazy, faktury nebo také upozornění na bezpečnostní incidenty v síti univerzity.
FAÚ se také věnuje vyhledávání majetku lidí a firem, které jsou na protiruských sankčních seznamech Evropské unie. Do současné doby zmrazil v Česku majetek 67 právnických a devíti fyzických osob.
Zatímco na začátku ruské invaze počet kybernetických útoků na Ukrajině výrazně narostl, od října loňského roku se tam aktivita hackerů postupně snižovala.
Kybernetický program Wslink byl nasazený pro zločinecké aktivity v několika zemích Severní Ameriky, Blízkého východu a střední Evropy včetně České republiky.
Na zemi, ve vzduchu, na moři, ale také v kyberprostoru. Válka mezi Ruskem a Ukrajinou jako první online konflikt. iROZHLAS.cz shrnuje, co se posledních 11 měsíců děje v kybersvětě.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost rozeslal prezidentským kandidátům informace, jak se chovat v kyberprostoru. Školení na rozdíl od roku 2017 neproběhne.
Kromě útoků na zemi, ve vzduchu a na moři se Ukrajina brání již desátým měsícem ruské agresi i v kyberprostoru. Co se děje „na internetu“, popsal pro iROZHLAS.cz Jakub Fučík z kybersil české armády.
Podle mluvčího ústavu Milana Miky zatím není jasné, jaká přesně data unikla. Útok ale podle něj pronikl pouze do systému ekonomického oddělení. Chod zařízení není nijak narušený, ujišťuje.
S invazí Ruska na Ukrajinu vstoupil svět kybernetické bezpečnosti do éry hybridní války. Kyberútoky podle Kačmáře sice nemohou přímo poškodit elektrárnu, mohou ale narušit systémy logistiky,
Česko bude moci prověřovat, jaké firmy si pustí do kritické infrastruktury. Aktuálně chybí způsob, jak vyloučit společnost, která pochází ze státu, jenž provádí proti Česku kyberútoky.
„V posledním měsíci, mimo jiné v kontextu geopolitické situace ve východní Evropě, evidujeme v České republice výrazný nárůst počtu útoků tohoto typu,“ uvedl NÚKIB.
„Poskytli jsme naše znalosti, abychom jim po zahájení invaze pomohli bránit se před každodennímu ruskými kyberútoky,“ uvedl Leo Docherty z ministerstva zahraničí.
Úřady předpokládají, že za útoky je ruská hackerská firma Killnet, která je aktivní od začátku války na Ukrajině a stojí mimo jiné za útoky na Estonsko.
Estonský ministr obrany Hanno Pevkur přijel do Prahy na neformální zasedání ministrů obrany Evropské unie. Podpora Ukrajině podle něj bude pokračovat tak dlouho, dokud bude potřeba.
Pobaltský stát minulý týden zakázal převážet zboží, na které se vztahují sankce Evropské unie, do ruské Kalinigradské oblasti. Moskva kvůli tomu Vilniusu slíbila rychlou a „praktickou“ odpověď.
„Dokážeme nasimulovat cokoliv, třeba infrastrukturu jaderné elektrárny nebo satelitu,“ říká Lucie Kadlecová, jež kromě akademického výzkumu působí v estonské kyberbezpečnostní firmě.