Vládní novela se týká i dalšího prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky. V pořadí sedmou úpravu zákona nazývaného lex Ukrajina nyní projednají sněmovní výbory bezpečnostní a pro sociální politiku.
V Česku dnes žije zhruba 380 tisíc ukrajinských uprchlíků. Až 80 procent z nich si vydělává, jenže velmi často v nekvalifikovaných profesích. „Využití lidského kapitálu je malé,“ říká Drbohlav.
Poslanecká sněmovna v pátek schválila takzvaný lex Ukrajina, který by umožnil ukrajinským uprchlíkům prodloužit si dočasnou ochranu. Dále poslanci jednali o povinném ručení a komunitní energetice.
Podpora uprchlíků se od července změnila. Lidem, kteří mohou pracovat, stát ubytování poskytuje zdarma pět měsíců. Solidární příspěvek domácnostem, které příchozí přijaly, se přestal vyplácet.
Digitální stejnopisy dokladů by ale neměly fyzické průkazy nahradit a nebude možné je použít ani pro dálkové prokazování totožnosti, řekl novinářům vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti).
Loni solidární ubytovatelé od státu dostali 1,62 miliardy korun a letos v prvním pololetí 1,04 miliardy korun. Podle dřívějších informací dvě třetiny ubytovaných měly bydlení v samostatném bytě.
V Česku, kde je nejnižší nezaměstnanost v celé Evropské unii a kde si zaměstnavatelé notoricky stěžují, že „nejsou lidi“, je spíš problém se práci vyhnout než ji nedostat.
Nárok na ubytování v penzionech a ubytovnách mají nadále všichni uprchlíci, kteří mají status dočasné ochrany méně než 150 dní. Výjimkou jsou zranitelné skupiny.
Zákon dělí uprchlíky na takzvané nezranitelné a zranitelné, mezi které patří děti, senioři, matky s dětmi do šesti let nebo invalidé. Nezranitelní už nebudou mít nárok na nouzové ubytování.
Solidární příspěvek zavedl loni takzvaný lex Ukrajina. Dávku je možné žádat na ubytování s prostorem na odpočinek, pro přípravu jídla a osobní hygienu, se záchodem a přístupem k pitné vodě.
Anna drží v náručí desetiměsíční holčičku. Rodina je teď kompletní: přijel sem totiž i Annin manžel Igor. Po vypuknutí války na Ukrajině chvíli dělal dobrovolníka.
„Zpřísňování a sankce nemotivují lidi ke vstupu na trh práce nebo k vyšší aktivitě v oblasti vzdělávání,“ předpovídá dopady novely Lex Ukrajina Magda Faltová.
Na asi hodinové schůzce společně Rakušan se zvoleným prezidentem Petrem Pavlem kromě kontrol projednali například otázku stavu policie, vládní pomoci regionům nebo pomoci ukrajinským uprchlíkům.
Ustanovení normy zvané lex Ukrajina by měla platit od dubna, měla by upravit solidární příspěvky na ubytování ukrajinských běženců v domácnostech a humanitární dávky.
Součástí novely je možnost jednoduššího získání kvalifikace v oboru psychologie, protože s příchodem lidí zasažených válečným konfliktem vzrostla poptávka po těchto službách.
Dočasná ochrana umožňuje běžencům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání a na trh práce. Úřadům prodloužení ochrany umožní zjistit přesnější údaje o tom, kolik běženců se v Česku nachází.
Postup zakotví v souladu s evropskými pravidly novela zákona zvaného lex Ukrajina, kterou v úterý schválila Sněmovna zrychleně ve stavu legislativní nouze hlasy koaličních poslanců.
„Když mají uprchlíci například sto korun na hodinu, musí být v práci co nejdéle a nemají čas na učení češtiny. Ta je ale pro kvalifikovanější pozice nutná,“ upozorňuje ředitelka Migračního konsorcia.
Novela upravuje například zdravotní pojištění běženců a příspěvek pro domácnosti za jejich bezplatné ubytovávání. Stát chce změnou zákona zabránit tzv. dávkové turistice.