Libanon zavřel do domácího vězení všechny pracovníky bejrútského přístavu, kteří měli na starosti bezpečnost a skladování dusičnanu amonného za posledních šest let.
Mluvčí hasičů uvedla, že nasazení přišlo po „dlouhých průtazích ze strany libanonské armády“, která od rána nepovolovala nasazení mezinárodním týmům. Tým hasičů začal s pomocí po 15. hodině.
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) se na twitteru opřel do armády, že místo armádního dopravního letectva má Česko létající technické muzeum. Proto poslal do Libanonu letadlo společnosti Smartwings.
Dusičnan amonný se do bejrútského přístavu dostal před sedmi lety z paluby nákladní lodi patřící ruskému oligarchovi Igoru Grečuškinovi. Loď vyplula z gruzínského přístavu Batumi do Mosambiku.
Čeští hasiči z týmu USAR ve čtvrtek ráno hledali s místní samosprávou a vojenskou policií místo, kde by mohli začít zachraňovat. „Samospráva je nedokáže úplně vytipovat,“ řekl Kavka.
Vláda vyhlásila v hlavním městě dvoutýdenní výjimečný stav a předala bezpečnostní záležitosti armádě. Libanonci na sociálních sítích začali nabízet postiženým přístřeší i lůžka.
„Dům, ve kterém bydlím, stojí tři kilometry od místa výbuchu. Má vysklená všechna okna,“ přibližuje rozsah katastrofy humanitární pracovnice Tamara Stupalová.
Ulice Bejrútu jsou plné trosek a poškozených aut. Město se den po mohutné explozi seznamuje s rozsahem škod. Lidé stále pátrají po svých blízkých a z přístavu, kde k výbuchu došlo, dál stoupá kouř.
„Pokud je chemikálie velké množství, musí se takový sklad brát jak rizikový. Je to to samé, jako kdybychom měli někde obrovský sklad benzínu,“ řekl serveru iROZHLAS.cz chemik Michal Hocek.
Podle prvních informací vybuchl sklad v přístavu, kde byly uloženy tuny dusičnanu amonného. Zatím není jasné, zda jde o pouhou nehodu, nebo zda může mít exploze jiné pozadí.
Ještě před rokem byl Libanon považovaný za bohatou a drahou zemi. Dnes jsou statisíce lidí v bezvýchodné ekonomické situaci. Někteří Libanonci ji řeší i sebevraždou.
Rostoucí ceny a ztráta zaměstnání přivedly řadu Libanonců do zoufalé situace, která je mnohdy nutí k zoufalým činům. Takzvaných „zločinů z hladu“ přibývá. Kritická je ale situace i v sousední Sýrii.
„Krize je zásadní, určitě výraznější než v minulosti. Sýrie, která byla už předtím ekonomicky vyčerpaná, je zničená válkou a nemá kde brát další zdroje,“ říká expert. Srazí krize Asada na kolena?
Dijáb pozastavení splátek oznámil v televizním projevu. Doplnil, že vláda bude jednat s věřiteli a usilovat o restrukturalizaci obrovského státního dluhu.
Kabinet premiéra Hasana Dijába, který má podporu libanonského šíitského hnutí Hizballáh a jeho spojenců, získal v hlasování o důvěře podporu většiny přítomných poslanců ve 128členném parlamentu.
Samotná libanonská vláda premiéra Hasána Dijába přiznává, že příjmovou stránku státního rozpočtu bude těžké dodržet. Zahraničí přitom podmiňuje svou pomoc Libanonu důslednými ekonomickými reformami.
Minulý premiér Saad Harírí rezignoval kvůli protivládním protestům. Demonstrace pokračují, lidé viní politické vedení z korupce a požadovali vládu technokratů, jež pomůže vyřešit ekonomické problémy.
Ekonomická krize v Libanonu je nejhorší od občanské války, která skončila v roce 1990. Země je zadlužená, výše dluhu je přes 150 procent HDP, ekonomika stagnuje a bankovní systém se zhroutil.
Bývalého předsedu správní rady automobilky Nissan Motor Carlose Ghosna zadrželi v Japonsku v listopadu 2018. Postupně jej obvinili z několika trestných činů.