V příštím roce se nestane, že by rodič neměl kam umístit dítě, sliboval loni Jurečka. Jaká je realita?
Nepřijato. V minulých týdnech dostávali rodiče rozhodnutí o tom, zda se jejich dítě dostalo do školky či jiného předškolního zařízení. A v řadě případů bylo zamítavé. Loňský slib ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL), že místa pro děti budou, tak zůstává nenaplněn. A i od něj nakonec zní, že jich chybí desítky tisíc. Kapacity jsou stále nedostatečné a nepomohlo ani to, že od loňského ledna vzniklo na tři sta dětských skupin.
„V příštím roce se už nemůže stát, že rodič nebude mít kam umístit dítě.“ Takovou větu pronesl Jurečka loni na jaře v rozhovoru pro Deník N.
Místa ve školkách jsou, ale ne tam, kde žijí rodiny. Rodiče potřebují desítky tisíc dalších, přibývají stovky
Číst článek
Ministr práce a sociálních věcí nemohl logicky zajistit navýšení kapacit ve školkách. Řešení si ale sliboval od vzniku dětských skupin, na něž jsou vyhrazeny masivní dotace, a třeba i od dětského sousedského hlídání. Právě tyto dvě alternativy spadají pod jeho úřad.
Že se jednalo o ambiciózní slib, bylo jasné už v době, kdy zmíněný rozhovor vyšel. Server iROZHLAS.cz proto po více než roce zjišťoval, jak dopadaly zápisy a jak nedostatečné kapacity předškolních zařízení rodiče řeší.
Dítě ‚rekordman‘
„Synovi budou tři roky až v lednu příštího roku. Zkusila jsem ho zapsat do školky od září, ale podle očekávání jsem neuspěla,“ popisuje Lucie Kličková z Liberce.
Přiznává, že si vybrala školku nejblíž bydliště a štěstí ve vzdálenějších nezkoušela. Jakožto živnostnice si práci plánuje především na odpolední hodiny, kdy se o chlapce i o jeho o dva roky staršího sourozence může postarat otec nebo babička.
„Vzniknou místa v dětských skupinách, kapacity v mateřských školkách a hlavně operativní forma dětské sousedské hlídací skupiny, po které se roky volá. Něco, co se poptává roky a já nechápu, proč to předchůdci rovnou neudělali.“
Marian Jurečka (ministr práce a sociálních věcí)
Přesto zvažuje alternativy, které má. Mezi nimi místní dům dětí a mládeže nebo právě dětskou skupinu. Jestli má šanci tam syna umístit, ale sama netuší. A roli hraje také finanční stránka, skupiny jsou dražší než běžné školky.
Že v Liberci zcela jistě neuspěli všichni rodiče, je zřejmé i z dat, které zveřejňuje město na elektronickém portálu. V některých zařízeních zájem mnohonásobně převyšoval kapacity.
„Počet podaných žádostí převyšuje počet vypsaných volných míst z toho důvodu, že mnozí rodiče podávali mnohočetné žádosti k přijetí. Jistým ‚rekordmanem’ je dítě, jehož rodiče podali žádost k přijetí hned do deseti mateřských škol,“ doplňuje k tomu mluvčí Liberce Jana Kodymová.
A také dodává, že děti, kterým budou do konce prázdnin tři roky, se do školek dostaly. „Pokud se takové dítě do rodiči zvolené mateřské školy z kapacitních důvodů nedostalo, byla žadatelům nabídnuta jiná námi zřizovaná školka,“ popisuje s dovětkem, že místně není možné vyhovět všem.
K rodičům, kteří si přijetí do školky v Liberci „posichrovali“ více přihláškami, patří i Denisa Nováková. Její syn byl přijatý, a to ačkoliv je rozený až na podzim a při nástupu v září mu tři roky ještě nebudou.
„Z šesti žádostí nás vzali do dvou školek. Do těch ‚vyhlášených“ se nedostal. Byl i na 110. místě a brali 26 dětí,“ popisuje svoji zkušenost. A zároveň nastínila i fakt, že předškolní vzdělávání není pouze otázkou kapacit, ale i kvality poskytované péče o děti.
Zamítavé stanovisko si ze školky vyslechla i Lidmila Řehořová z nedalekého Jablonce nad Nisou. „Paní ředitelka byla milá, volala mi a snažila se vymyslet nějaké řešení,“ uvádí. Na variantu, že její dceru, která je narozená v lednu 2022, do školky nevezmou, byla ale připravena.
„Už v dubnu jsem oslovila paní ředitelku dětské skupinky, zda by od září měli pro dceru kapacitu. V červnu si mě pozvala na koordinační schůzku a vyšlo to. Ale měla jsem velké štěstí. Bylo mi řečeno, že už začíná obsazovat termíny na září 2025,“ vysvětluje.
Na místě záleží
Ve školském zákoně je zakotveno, že obec musí zajistit předškolní vzdělávání pro všechny děti starší tří let s trvalým bydlištěm na území obce. Ty mladší jsou přijímány spíš výjimečně. Například v Jihlavě ale přijímají i děti, kterým budou tři roky až v listopadu, jak popsal na dotaz iROZHLAS.cz mluvčí města Radovan Daněk.
Rodiče dětí „pod tři roky“ mají naopak alespoň prozatím smůlu v Kroměříž. „Momentálně registrujeme asi dvacet nepřijatých dětí. Jde převážně o děti z okolních vesnic. Nepřijaté děti z Kroměříže jsou ve věku cca 2,5 roku,“ líčí aktuální situaci mluvčí města Jan Vondrášek.
Ty však podle něj mají šanci se v následujících měsících do některé z místních školek dostat: „Podle zkušeností z předchozích let lze předpokládat, že v průběhu roku se některá místa uvolní, například díky stěhování některých dětí jinam, a že se podstatná část nepřijatých dětí do mateřské školy dostane.“
Přesto vedení Kroměříže nedostatečné kapacity vnímá. „Město připravuje navýšení kapacity mateřských školek. Má připravený projekt na přestavbu Mateřské školy Štěchovice a jedná o možném navýšení kapacity v budově bývalé Mateřské školy v Mánesově ulici,“ nastínil řešení.
V některých regionech, kde školky praskají ve švech, se ale hranice přijetí posouvá daleko za třetí narozeniny dítěte. Kritický nedostatek kapacit pociťují rodiče především ve větších městech a ekonomických centrech, kam se přesouvají za prací. Především tedy v Praze a Středočeském kraji, v Brně a okolí nebo například v Plzni.
Do školky letos zapisovala dcerku na Praze 9 i Jana Šobrová. „Myslím si, že šanci má, ale nechci nic zakřiknout. Naše dcera se narodila v únoru 2021, takže jí v září budou tři roky a sedm měsíců,“ popsala v průběhu zápisů. A nakonec ji skutečně do vybrané školky přijali.
Právě na Praze 9 ale neměli všichni rodiče tříletých dětí štěstí. „O přijetí do mateřských škol zřizovaných naší městskou částí žádalo 940 dětí. Přijato nebylo zhruba sto dětí tříletých a starších,“ uvedla mluvčí Prahy 9 Marie Kurková.
Problém se podle ní týká především Vysočan. „Do školek na Proseku byly přijaty všechny děti, které se hlásily. Předpokládáme, že kapacity mateřských škol do září ještě zvýšíme a budeme moci přijmout zhruba 60 až 70 dětí,“ dodala.
Dětské skupiny
Dětské skupinyy jako alternativu ke klasickým školkám volí stále více rodičů, a to především pro děti, kterým před nástupem do školky v září nejsou zmíněné tři roky. Ale i pro ty starší. Z dat ministerstva práce a sociálních věcí vyplývá, že skoro čtvrtina dětí, které nastupují do dětských skupin, je starší tří let.
Překážkou ale pro rodiče můžou být finance. Podle údajů z analýzy Asociace zřizovatelů dětských skupin činila v roce 2020 průměrná částka za dítě 3500 korun bez stravného. Nejvyšší poplatek činil 14 800 korun.
Nejvíce si připlatili rodiče v Praze, kde se za umístění dítěte před čtyřmi lety platilo v průměru 6 600 korun. Na severozápadě Čech byly poplatky nižší, pod 2 tisíce korun. Nyní mohou být částky ještě vyšší. Rozdíly vznikají různě vysokými náklady, hlavně na mzdy a nájemné. V součtu na konci roku by mělo hospodaření dětské skupiny skončit na nule.
Když nemáte školku, vrazte tam dětskou skupinu. Nedostatek míst nahrává alternativám
Číst článek
Dětské skupiny má v gesci ministerstvo Mariana Jurečky. „Jen v roce 2023 vzniklo 285 nových dětských skupin s kapacitou 3 645 dětí, od začátku roku 2024 evidujeme už 88 nových dětských skupin s kapacitou 1 157 dětí,“ vypočítává mluvčí resortu práce a sociálních věcí Jakub Augusta, jak se daří síť dětských skupin rozšiřovat.
Do jedné z loni vzniklých dětských skupin v Liberci se podařilo dostat dceru Tereze Prachmanové z nedalekého Mníšku. Loni jsem chtěla začít částečně pracovat a taky jsem měla pocit, že dceři by kolektiv prospěl. Spíš shodou náhod jsem šla kolem místa, kde se měla za pár týdnů otevírat dětská skupina. Ihned jsem tam volala. Původně jsem chtěla místo jen na pár dní v týdnu, ale řekli mi, že dají přednost těm dětem, které budou chodit všechny dny v týdnu,“ uvedla.
Zájem byl podle ní tak velký, že tehdy raději neváhala. Letos její dceru přijali do státní školky v místě bydliště, v Mníšku nedaleko Liberce. Teď řeší jiné dilema, zda dceru, která si ve skupince zvykla a je spokojená, přemístit. A to i s ohledem na to, že v srpnu přibyde do rodiny sourozenec.
‚Nechtěné‘ miliardy?
Na budování dětských skupin jsou vyhrazeny nemalé peníze. Sám Jurečka mluvil o „masivních investicích“. Z Národního plánu obnovy se dá čerpat 7 miliard, z Operačního programu Zaměstnanost plus pak dalších 300 milionů.
Silné ročníky
V posledních pěti letech se podle Zprávy o rodině počet zapisovaných dětí mladších tří let drží na úrovni 58 tisíc. Počet dětí, kteří se ale nakonec do školky dostanou, klesá. Ještě ve školním roce 2017/2018 zapsali ředitelé 35 tisíc dětí. Ve školním roce 2022/2023 to už bylo o deset tisíc méně. „Podíl odmítnutých žádostí dětí mladších tří let se tak zvýšil z třetiny na polovinu,“ stojí v dokumentu. Počty žádostí, kterým nebylo vyhověno, rostou už od roku 2016. Roli sehrály tzv. „silné ročníky“.
Jenže zřizovat dětské skupiny chtějí především soukromé subjekty, zatímco obce se do toho moc nehrnout. „Město Písek nezřizuje dětské skupiny,“ uvedla pro iROZHLAS.cz mluvčí Petra Měšťanová. Obdobná odpověď přišla z Jihlavy nebo z Opavy.
Důvody nastínili sami představitelé měst na semináři, který zhruba před měsíce pořádalo ministerstvo práce právě proto, aby vznik skupin pod taktovou obcí podpořilo.
„Počítala jsem si, kolik bychom museli nastavit příspěvek u tříletých dětí v dětské skupině, které bychom nepokryli mateřskou školkou. Byl tam doplatek rodičů zhruba pět tisíc korun. Zkuste říct mamince, které se narodilo dítě 10. února, že bude platit tisícovku za školku, a mamince, které se narodilo dítě 12. února, že bude holt platit pět tisíc korun. Tak to máte vzpouru na vsi,“ popsala dříve pro Seznam Zprávy třeba starostka Drahelčic Petra Ďuranová.
Problémů může být ale daleko více. Třeba nezastupitelnost personálu, rozdíl v přístupu - dětské skupiny nejsou součástí vzdělávání - nebo fakt, že se časem mohou vyprázdnit, když odrostou „silné ročníky“ nebo rodičům nastane nárok na umístění do klasické školky.
Sousedské skupiny
V květnu 2023 Jurečka popsal, že další strategií pro navýšení kapacit předškolní péče je zavedení operativní formy dětských sousedských hlídacích skupin. „Je to něco, co se poptává roky, a já nechápu, proč to předchůdci rovnou neudělali. Počítáme s tím od 1. ledna příštího roku (od 1. ledna 2024, pozn. red.),“ řekl Jurečka.
Přespolní a dvouleté nechceme. Pro pětinu dětí se nenašlo v pardubických školkách místo
Číst článek
Zavedení dětských sousedských skupin se však Jurečkovi zatím nepodařilo. Vláda schválila novelu, která tento způsob předškolní péče upravuje až 22. května 2024. V platnost novela vchází 1. ledna 2025, nicméně některé části, které jsou pro obce závazné, začnou platit později.
Z novely vyplývá, že obce budou mít až od 1. ledna 2026 povinnost zajistit místo tříletým dětem, nebo přispět rodičům na náklady péče. I v příštím roce tedy obce nemají povinnost místa pro děti zajistit, z čehož plyne, že může nastat obdobný problém s kapacitami jako v roce letošním.
Dětské sousedské skupiny fungují na principu klasického sousedského hlídání dětí, které ale upravuje zákon. „Jde o velmi jednoduché a minimalisticky formální fungování toho, aby rodič, který splní požadavky, které zákon říká, mohl hlídat takto až čtyři děti. Započítávají se do toho i vlastní, takže pokud má třeba jedno vlastní, tak může hlídat tři další,“ popsal Jurečka fungování sousedských dětských skupin, které by mohly od roku 2026 vyřešit nedostatek míst ve školkách a klasických dětských skupinách.