„Sanduovou nikdy nespojili s žádnou korupční kauzou, což je v rámci střední a východní Evropy docela vzácný jev. Problém ale je, že na dané lodi je asi jedinou členkou posádky,“ říká Cristian Cantir.
„Sanduová by se opravdu vážně měla zamyslet nad tím, jak komunikovat s domácími voliči,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus novinářka Deníku N Petra Procházková.
Po sečtení 99 procent okrsků má Sanduová náskok deset procentních bodů nad svým protivníkem Alexandrem Stoianogloem. Rozhodující pro její úspěch byly hlasy ze zahraničí.
Předběžné výsledky byly zveřejněny po sečtení více než 80 procent hlasů, tyto výsledky ale nezahrnují většinu hlasů, které odevzdali Moldavané žijící v zahraničí, upozornila agentura Reuters.
Během prvního kola mnoho analytiků čekalo, že evropské referendum jasně projde a že Maia Sanduová, která se v Moldavsku asi nejvíc identifikuje s tím evropským kurzem, vyhraje možná už v prvním kole.
Současná prezidentka Maia Sanduová, která obhajuje mandát, přišla k moci v roce 2020, a to jako jasně prozápadní politička. Podařilo se jí porazit tehdejšího prezidenta Igora Dodona.
Předvolební klání doprovází rozkol mezi snahou stávající hlavy státu a opětovné kandidátky Maii Sanduové o prozápadní směřování země oproti bezprecedentním pokusům Ruska o vměšování se do jeho průběhu
„Je srdcervoucí vidět jednu z nejstarších evropských univerzit jako dějiště teroru. V myšlenkách jsem s rodinami obětí. Evropa stojí při Česku,“ napsala šéfka Evropského parlamentu na sociální síť X.
Jde o mediální weby. Ruská diplomacie označila toto rozhodnutí za porušení svobody slova a práva obyvatel země na přístup informací v ruštině. V Moldavsku žije početná rusky mluvící skupina.
„Za demokratický světový řád“ tak zní téma letošní 27. konference Fóra 2000. Konferenci se svým projevem zahájil prezident Petr Pavel a prezidentka Moldavska Maia Sanduová.
Serveru iROZHLAS.cz to řekl český velvyslanec v Moldavsku Stanislav Kázecký, informaci potvrdilo také ministerstvo obrany, které ale odmítlo sdělit konkrétní jméno.
Ke shromáždění v Kišiněvě promluvila také předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová, která uvedla, že unijní blok Moldavsko přivítá „s otevřenou náručí a s otevřeným srdcem“.
„Kolikrát jsme slyšeli od ruských generálů a dalších představitelů, ať už armádních, nebo i civilních složek, že Moldavsko je dalším potenciálním cílem ruské agrese,“ říká analytik Pavel Havlíček.
Prezidentka Maia Sanduová v pondělí uvedla, že Rusko chce v Moldavsku provést násilný převrat, jehož cílem by mělo být odstranění současné prozápadní garnitury.
Moldavská prezidentka Maia Sanduová v pondělí obvinila Rusko, že chce v zemi provést násilný převrat a odstranit současnou prozápadní vládní garnituru.
Dosud nejsilnější socialistickou stranu bývalého proruského prezidenta Igora Dodona, která před volbami spojila síly s komunisty, podpořilo podle ranních údajů 27,36 procenta hlasujících voličů.
„Získala velmi silný mandát, když dostala skoro milion hlasů, což je zatím nejvíc v historii Moldavska,“ říká velvyslanec EU v Kišiněvu Peter Michalko.
Prozápadní premiérka vyčetla ústavnímu soudu, že svými rozhodnutími se de facto podílel na pokusu opoziční strany miliardáře Plahotniuka udržet se u moci i bez podpory parlamentní většiny.