Nahlášená bomba či slzný plyn v hlasovací místnosti. V Moldavsku probíhají zásadní parlamentní volby
Parlamentní volby v Moldavsku pokračují, nehledě na zprávy o hackerských útocích na stránky ústřední volební komise nebo zprávy o nastražených bombách. V neděli ve tři odpoledne volební účast přesáhla třicet procent a volby jsou tak platné. Situaci z moldavského hlavního města Kišiněv popisuje zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu Ondřej Soukup. Volební místnosti se uzavřou ve 20 hodin našeho času.
Jaká byla nálada a organizace hlasování ve volebních místnostech, které jste navštívil, byly fronty nebo šlo vše plynule?
Byly fronty a dokonce ještě stále jsou, já jsem ještě pořád ve městě. Do konce hlasování zbývají ještě tři hodiny (rozhovor vzikl po 17. hodině). A tady na okraji Kišiněva jsou pořád ještě skupinky lidí, které čekají na to, aby mohly odvolit. Podle všech zpráv je v Kišiněvě zatím největší volební účast.
Poslechněte si celý rozhovor se zvláštním zpravodajem Českého rozhlasu Ondřejem Soukupem v Moldavsku o tamních parlamentních volbách
Přicházejí ale i zprávy, že problémy byly zejména ve volebních místnostech určených pro obyvatele separatistického Podněstří. Asi před hodinou přišla zpráva, že mosty přes řeku byly uzavřeny, protože někdo nahlásil, že jsou zaminované. Opozice tvrdí, že to je ve skutečnosti jenom záminka k tomu, aby lidé z Podněstří nemohli v parlamentních volbách hlasovat. Nicméně jinak je ta atmosféra velmi klidná.
Přichází zprávy o problémech i pokusech o narušení voleb. Jaké konkrétní incidenty se tedy v neděli objevily, nakolik byly rozšířené?
Některé byly docela i vážné, do jedné z volebních místností vběhl jakýsi muž a rozptýlil tam slzný plyn. Pak jedna z těch pozorovatelských organizací nahlásila 95 případů, že si lidé fotili své předem vyplněné lístky, dříve než je vhodili.
To naznačuje, že to jsou lidé, kteří se mohli tímto způsobem prokazovat před lidmi, kteří jim za to slíbili peníze. Jsou ještě nějaké další drobné problémy, ale vcelku se dá říct, že oproti některým těm minulým volebním kampaním tato patří rozhodně mezi ty klidnější.
Prozápadní směřování
Politici obou soupeřících bloků prohlašují, že v těchto volbách jde o prozápadní, nebo proruské směřování Moldavska. Vnímají to tak i voliči?
Jak kteří. Mluvil jsem s různými lidmi a většina mi řekla takovou frázi: „Doufáme, že Moldavsko bude šťastné a prosperující.“ Někteří říkali „hlavně, aby nebyla válka“, jiní zase říkali „doufáme, že budeme pokračovat při vstupu do Evropské unie, protože to je naše jediná naděje“.
Volby v Moldavsku může vyhrát diaspora. Pro opozici je plánem B zpochybnění voleb, říkají analytici
Číst článek
Myslím si ale, že většinu těch voličů zajímají spíše otázky, jako jsou nízké platy, vysoké ceny energií a podobně.
Mluvili jsme o průběžné volební účasti. Co prakticky znamená to překročení zákonného prahu účasti pro platnost voleb?
To proběhlo už během poloviny volebního dne. To znamená, že ty volby, ať už dopadnou jakkoliv, budou právoplatné. Nicméně ta volební účast je důležitá pro celkový výsledek.
Předpokládá se totiž, že čím vyšší bude účast ve velkých městech, jako je právě Kišiněv, ale také v zahraničí, v diaspoře, tak to bude zvyšovat šance na vítězství té provládní strany PAS prezidentky Sanduové. Naopak nižší účast by mohla spíše zvyšovat šance toho bloku komunistů a socialistů.
Předvolební kampaň
Které téma dominovalo v předvolební kampani, byla to třeba bezpečnost?
Bezpečnost v tom smyslu, že zejména ty proruské strany zdůrazňovaly, že pokud by zvítězilo to proevropské směřování, znamenalo by to, že by moldavští občané byli vtaženi do války na Ukrajině.
Oděský trojúhelník: Kyjev, Bukurešť i Kišiněv chápou, že Rusko je pro ně největší hrozbou, říká politolog
Číst článek
Naopak zase ty proevropské síly říkaly: „Pokud vstoupíme do NATO, tak na nás Rusko nikdy nezaútočí, podívejte se na Ukrajinu, oni v NATO nebyli a jak to dopadlo.“ Téma to bylo, ale rozhodně nebylo to nejdůležitější.
A obecně v těch tématech zaznamenáváte rozdíly, třeba i v náladách, mezi Kišiněvem, regiony a případně voliči v zahraničí?
Zcela bezpečně. Ono se to ukázalo i při loňských prezidentských volbách, kdy Maia Sanduová zvítězila na poslední chvíli právě díky hlasům z té diaspory. Zejména v Itálii, Španělsku, Francii a Rumunsku se ti lidé opravdu zmobilizovali a na poslední chvíli ten výsledek voleb zvrátili.
Stejně tak budou regiony, jako je třeba Gagauzsko – autonomní oblast, která je velmi protivládní – tam se očekává, že provládní blok získá maximálně 20 procent. Ty rozdíly rozhodně jsou a budou mít dopady na celkové výsledky voleb.
Opoziční lídři avizují povolební demonstrace. Jaká je průběžná rétorika hlavních stran? A jak se na případné protesty připravují bezpečnostní složky?
Co jsme neoficiálně slyšeli, oni se na to samozřejmě připravují. Na druhou stranu panuje v zásadě všeobecné přesvědčení, a to i mezi lidmi, kteří rozhodně nejsou sympatizanty vlády, že žádné zvláštní protesty asi nebudou. A že na to zkrátka není ve společnosti nálada.
Chytání pašeráků peněz i každodenní vysvětlování. Moldavsko před volbami bojuje s ruským vlivem
Číst článek
Jeden takový levicový publicista mi říkal, že jediné, čeho se obává, jestli tam nebudou nějaké skupinky třeba napojené na organizovaný zločin. Ty by se mohly snažit využít nějakých demonstrací k rabování a zvrácení těch výsledků voleb.
I třeba proto, že před několika dny byl do Moldavska vydán Vladimir Plahotniuc, oligarcha, který uprchl před několika lety do Velké Británie. Ten je obviněn z obrovských machinací v řádu stamilionů dolarů. Spekuluje se tedy, že třeba on by si mohl zaplatit nějaké nepokoje, aby se dostal z vězení. Nedovedu ale odhadnout, co je už konspirologie a co je reálná možnost.
