Zásadní role diaspory? Kreml ji využije k propagandě, říká k prezidentským volbám v Moldavsku politolog
Moldavsko má za sebou vypjaté týdny. Rozhodovalo o nové hlavě státu i budoucnosti v Evropské unii, za kterou pevně stojí znovuzvolená Maia Sanduová. Ve druhém kole porazila kandidáta podporovaného proruskými socialisty, zásadní roli nakonec sehrály hlasy zahraniční diaspory. „Podle socialistů ji nevolili ,skuteční Moldavané‘, její vítězství odmítají uznat za legitimní,“ nastiňuje pro iROZHLAS.cz Cristian Cantir z americké Oakland University.
Ve volebních štábech obou kandidátů v neděli večer převládala nervozita. Nejdříve jasně vedl Alexandr Stoianoglo, po sečtení zahraničích hlasů se však do vedení dostala Maia Sanduová. Dalo by se tedy říci, že stejně jako v případě referenda o vstupu do Evropské unie o konečném výsledku v zásadě rozhodli Moldavané žijící v zahraničí?
Rozhodně můžeme poznamenat, že diaspora k vítězství Sanduové významně přispěla. Podíváte-li se na hlasy pouze z Moldavska, Stoianoglo by v daném případě vedl s 51 procenty oproti 49 procentům, pokud se nemýlím. Kdyby tedy v zahraničí lidé hlasovat nemohli, je dost pravděpodobné, že by volby vyhrál.
Do voleb v Moldavsku zasahovalo Rusko i oligarcha. Prezidentku zachránila diaspora, míní Procházková
Číst článek
Byl bych ale opatrný s tvrzením přisuzovat její vítězství pouze diaspoře. Důvodem, proč to zmiňuji, je, že se daný fakt stal jedním z jakýchsi bodů kremelské propagandy. Také jde o jednu z rozepří mezi proevropskými a proruskými skupinami. I v Rusku a Bělorusku bylo možné volit, nešlo to ale korespondenčně. Proto proruské strany tvrdí, že Kišiněv v podstatě demobilizoval voliče v oblastech, kde by volili příklon k Rusku.
Do jaké míry může fakt, že Moldavané v zahraničí v konečném výsledku hráli tak zásadní roli, ještě více polarizovat už tak rozdělenou společnost?
Určitě to vede k ještě větší rozštěpenosti. Socialisté podporující Stoianogla vydali tiskové prohlášení, v němž v podstatě říkají, že Maia Sanduová není legitimní hlavou státu, neboť ji zvolila diaspora. Nazvali ji prezidentkou diaspory s tím, že si ji nevybrali „skuteční Moldavané“, tedy ti, kteří v zemi žijí.
Kreml nejspíše v příštích dnech zveřejní svou reakci se stejným tvrzením, jako mají proruské strany, tedy že voliči v západních zemích měli příliš velkou moc a zvolení Sanduové není oprávněné.
Co její vítězství znamená pro další vztahy s Evropskou unií a Ruskem? Její politika je jednoznačně prozápadní a země letos v červnu zahájila přístupové hovory se sedmadvacítkou, což Rusko označilo za zasahování Západu do své sféry vlivu. Vztahy s Kremlem se pak značně ochladily po invazi na Ukrajinu, prezidentka i vláda Kyjev jasně podporují…
Jde-li o vztahy s Evropskou unií, zůstane Moldavsko i nadále pevně prozápadním státem pokračujícím v cestě evropské integrace. Prezidentka má podporu vládní proevropské Strany akce a solidarity, jež má zákonodárnou většinu. V tom by se tedy nic měnit nemělo.
CRISTIAN CANTIR
Politolog původem z Moldavska, od roku 2011 působí jako profesor na Oakland University v americkém Michiganu. Zaměřuje se na oblast mezinárodních vztahů, ať už na politické dění v Moldavsku, či například světové válečné konflikty.
Někteří unijní politici by nicméně mohli Sanduové a zmíněné politické straně naznačit, že volby přece jen odhalily určité slabiny, které by se měly rychleji a důsledněji řešit.
Pokud jde o Rusko, očekávám rovněž kontinuitu v dosavadních vztazích, Kreml bude nadále zastávat tvrzení proruských stran, že Sanduová je nelegitimní prezidentkou. Poměry by se také mohly zhoršit v souvislosti s blížícími se parlamentními volbami v příštím roce.
Moskva se bude muset rozhodnout, které strany podpoří, a pravděpodobně se bude i nadále angažovat jak v kupování hlasů, tak i propagandě, a v podstatě testovat moldavské instituce s cílem zajistit, aby Strana akce a solidarity nezískala většinu.
Zranitelná místa
Podle řady politiků, organizací i například mluvčího šéfa unijní diplomacie provázela první kolo a referendum bezprecedentní snaha ze strany Kremlu o vměšování se do jejich průběhu, mimo jiné skrze uplácení voličů či zastrašování. V pátek moldavský premiér Dorin Recean mluvil o tom, že lidé dostávali anonymní telefonické výhrůžky smrtí. Pokusy o manipulaci voleb před druhým kolem a po proevropském výsledku referenda tedy ještě zesílily?
To je dobrá otázka. Vyšetřování stále probíhá, tudíž je velmi obtížné dané informace zjistit. Nevíme o přesném rozsahu snah v prvním kole v porovnání s tím druhým. Jisté je, že v nich Rusko pokračovalo, přizpůsobilo se výsledku z prvního kola a podporu nasměrovalo ke Stoianoglovi a snaze, aby Sanduová prohrála.
Zmiňovali jsme, že Stoianogla podporují proruští socialisté. On sám se otázce příklonu na Západ či Východ vyhýbá a v podstatě tvrdí, že je třeba být zadobře s oběma stranami. Co jej přivedlo do politiky, k druhému místu v boji o prezidentské křeslo?
Nejde o kariérního politika, veřejnosti byl dlouhou dobu znám jako bývalý generální prokurátor, do povědomí se dostal i kvůli kontroverzním vazbám na oligarchu Veaceslava Platona. Od socialistů se snaží spíše distancovat a klonit se ke středu. V podstatě prohlašuje, že podporuje vyváženou zahraniční politiku.
‚Dnes jste zachránili Moldavsko.‘ Prezidentské volby opět vyhrála Sanduová, ukazují výsledky
Číst článek
Jestli se nepletu, v den voleb uvedl, že chce harmonii s Východem i Západem, otázky okolo jeho proruského postoje jsou spíše nejasné. Každopádně jde o velmi prapodivnou rétoriku především z důvodu, že po začátku invaze je dost ošemetné odkazovat se zrovna na harmonii, když Rusko napadlo sousední zemi. Před rokem 2022 to mohlo fungovat, teď už ne.
Za důvody, proč byl Stoianoglo populárnější než jiní tvrdě proruští politici včetně třeba Ilana Šora, může být i jeho centristická definice a snaha tvářit se jako přítel všech. Výslovně kupříkladu řekl, že podporuje evropskou integraci, požaduje ale určité úpravy ve vyjednávacím procesu.
Jinak má i rumunské občanství, ale vyzdvihuje moldavskou identitu. Nedávno zdůraznil, že všichni Moldavané musí umět rusky, neboť jde o jazyk mezietnické komunikace. Jeho rumunština je docela slabá, etnicky pochází z Gaugázie a obecně preferuje komunikaci v ruštině.
Někteří moldavští experti uváděli, že výhra proruských stran by pro Putina představovala symbolické vítězství, i kvůli dlouhotrvajícímu konfliktu na Ukrajině. Jaký vzkaz mu tedy země zvolením Maii Sanduové posílá?
Myslím, že úspěch Stoianogla by pro Vladimira Putina symbolickým vítězstvím byl. Potvrdil by také účinnost kupování hlasů, propagandy, zavádějících informací o Evropské unii a tak dále. I z toho důvodu se domnívám, že výhrou Sanduové v Moldavsku zvítězila i sedmadvacítka, což bychom měli oslavit.
V podstatě jde tedy o zprávu, že většina obyvatel stojí za proevropskou cestou a kremelskou propagandu „nežere“. Jak jsme už zmiňovali, hlasování v moldavské politice nicméně odhalilo i řadu zranitelných míst vůči ruské manipulaci.
O jaké slabiny například jde?
Je jich celá řada. Zaprvé jde o kupování hlasů. Skutečnost, že Moskva byla schopná peníze převést, naznačuje velkou zranitelnost vůči jejím aktivitám. Dalším bodem je polarizace společnosti podle regionů. Podíváte-li se na výsledky na severu země, zjistíte, že 70 procent voličů hlasovalo pro Stoianogla, v Gaugázii získal, tuším, 97 procent hlasů.
Vítězství Sanduové tedy sice celkově znamená, že Moldavané podporují integraci do Unie, když se ale podíváte blíže, zjistíte, kolik je v zemi rozporů. A ty jsou problematické zejména v autonomních oblastech, jako je právě zmíněná Gaugázie. I proto se na ně Kreml v rámci geopolitického napětí zaměřuje.
Součástí Unie do roku 2030
Ještě bych se ráda zastavila u referenda o budoucnosti v Unii. Atmosféra při čekání na výsledky byla také vypjatá a hlasování bylo až neuvěřitelně těsné. Nakonec rozhodly hlasy ze zahraničí. Co podle vás za tak těsným výsledkem stálo?
Zprvu bych to přisoudil především Rusku a jeho vměšování se do voleb, tedy nákupu hlasů, korupci, převodům peněz. Moldavské instituce na to nestihly dostatečně rychle reagovat. Další důvod souvisí s útoky na Evropskou unii, kdy Moskva v podstatě lže o tom, co by vstup do ní znamenal.
Není to ale jen o Rusku, nýbrž i o vládnoucích orgánech či jednání samotné sedmadvacítky v Moldavsku. I v oblastech, kde nějakým způsobem pomohla, nebylo snadné získat hlasy na podporu referenda. Jde o ukazatel toho, že současnou unijní komunikační strategii je třeba upravit a přijít na způsob, jak s euroskeptickými Moldavany mluvit.
Před volbami jste uvedl, že očekáváte, že geopolitická polarizace s kampaní před těmi parlamentními v nadcházejícím roce ještě zesílí. Jaké výzvy tedy kromě zmíněných voleb doma i v zahraničí prezidentku čekají?
Velkým otazníkem je, zda Strana akce a solidarity bude opět schopna získat většinu. Většina průzkumů naznačuje, že s tím bude pravděpodobně mít problém, což znamená, že by musela vládnout v koalici nejméně ještě s jednou další stranou, která nemusí být tak proevropská.
Moldavané v referendu těsně podpořili orientaci země na EU. Hlasování rozhodly desetiny procenta
Číst článek
Obavy se tedy týkají budoucnosti domácí i zahraniční politiky obecně. V mezinárodních otázkách bude pro prezidentku důležitou otázkou především rychlost připojení se k Unii. Opakovaně uvedla, že chce její součástí být do roku 2030. Podle mě bude pro úřady výzvou přijmout dostatek domácích reforem, aby se daný termín stihl.
Sanduová k tomu potřebuje silnou vládu, podporu institucí a dobrý soudní systém. V podstatě jde tedy o to, aby všichni pracovali na stejném cíli, pokud ale příští rok vládní strana většinu nezíská, bude to obtížnější.
Další bodem jsou samozřejmě vztahy s Kyjevem a Moskvou. Zde se domnívám, že to bude záviset především na vývoji, jak bude Ukrajina schopna odolávat ruským útokům. Moldavsko se vpádu ruské armády na jih země, především přes Oděsu, vždy děsilo.
U vztahů s Ruskem vidím stejnou, ne-li horší úroveň, a to i vzhledem k parlamentním volbám. Kreml se určitě nepřestane snažit Sanduovou a vládní stranu nějakým způsobem porazit.
Paralela s Gruzií
Maia Sanduová je v Moldavsku první přímo volenou hlavou státu, která byla zároveň zvolena podruhé. Čím si v obyvatelích dokázala vydobýt důvěru a podporu?
Ukazuje to její vysokou popularitu a respekt vůči ní. Stala se známou v souvislosti s bojem proti korupci a oligarchii a následně se na vlně popularity tak trochu svezla až do prezidentského křesla. Její osobnost je v moldavské politice neobvyklá. Není typickou političkou, komunikuje mnohem bezprostředněji.
Nikdo ji nikdy nedokázal spojit s žádnou korupční kauzou, což je v rámci východoevropské i středoevropské politiky docela vzácným jevem. Problémem však je, že na příslušné pomyslné lodi je asi jediným členem posádky.
Zabrousíme-li ještě trochu do geopolitické roviny, do podobné situace jako Moldavsko Kreml staví i Gruzii. Její obyvatelé v nedávných parlamentních volbách rovněž volili mezi příklonem k Moskvě, či Západu. Podle oficiálních údajů vyhrála strana Gruzínský sen, prozápadní prezidentka i opozice ale výsledky označují za zmanipulované. Do jaké míry mezi danými dvěma státy vidíte paralelu právě v rozkolu mezi směřováním k Evropě či Rusku?
Vidím ji například v tom, že zde máte většinu spíše prozápadního obyvatelstva, což je ale pořád těžké přetavit do skutečné politiky. Stále zde jsou také instituce a politické strany podporující Rusko, které neváhá použít mnoha nástrojů k manipulaci.
Myslím, že jeho zásahy by měly menší účinek, kdyby moldavské i gruzínské instituce byly konsolidovanější, méně zranitelné vůči moci oligarchů a právní stát by fungoval lépe. Gruzie je podle mě příkladem toho, jak si oligarchové opět zajišťují moc na domácí scéně, čehož ale můžeme být svědky i v Moldavsku.