Trumpovy sankce proti Mezinárodnímu trestnímu soudu: dárek pro Netanjahua i nahrávka Kremlu
Sankce proti činitelům Mezinárodního trestního soudu, které minulý týden zavedl americký prezident Donald Trump, jsou některými zahraničními médii označovány jako dárek pro izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Soud na něj loni vydal zatykač a už dříve tak učinil i v případě šéfa Kremlu Vladimira Putina. Trumpův krok tak přivítali nejen v Tel Avivu, ale také v Moskvě. Jaké budou praktické dopady sankcí, vysvětluje expert Lubomír Majerčík.
„Já, Donald J. Trump, prezident Spojených států amerických, shledávám, že Mezinárodní trestní soud (ICC), zřízený Římským statutem, se zapojil do nelegitimních a neopodstatněných akcí zaměřených na Ameriku a našeho blízkého spojence Izrael,“ píše se v úvodu exekutivního příkazu. Tímto dokumentem Trump rozhodl o zavedení finančních a vízových sankcí vůči těm činitelům Mezinárodního trestního soudu, kteří se podílejí na vyšetřování Američanů či občanů spojeneckých zemí, jako je Izrael.
Mezinárodní trestní soud kritizuje Trumpovy sankce vůči jeho činitelům. Izrael postih schvaluje
Číst článek
Staronový americký prezident příkaz podepsal v době návštěvy izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, kterého Trump přivítal v Bílém domě jako vůbec prvního zahraničního státníka od svého opětovného nástupu do funkce. Například francouzský deník Le Monde tak zavedení sankcí vykládá jako „dárek pro Netanjahua“, který si izraelský premiér mohl z Washingtonu odvézt jako suvenýr.
Mezinárodní trestní soud, který jako první stálý soud s celosvětovou působností stíhá jednotlivce za zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a genocidu, loni v listopadu vydal kromě velitelů Hamásu zatykač také na Netanjahua a bývalého ministra obrany Joava Galanta kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti ve válce v Pásmu Gazy.
Vedení Izraele, který stejně jako USA, Rusko nebo Čína jurisdikci ICC neuznává, vydání zatykače ostře odsoudilo a označuje ho za antisemitský a absurdní. Netanjahu i další představitelé Izraele tak Trumpovy sankce nadšeně přivítali, odborník na mezinárodní právo z Masarykovy univerzity Lubomír Majerčík by ale exekutivní příkaz jako dárek pro Netanjahua neoznačil.
„Určitě to směřuje k Izraelcům, zadruhé tím ale chrání americké občany. Tak je to formulované, že to je na ochranu osob amerického občanství a spojenců, včetně zemí NATO. Takže je to motivované ochranou Izraele, ale není to jediný účel,“ říká Majerčík pro iROZHLAS.cz s tím, že to není poprvé, co americký prezident uvalil na činitele Mezinárodního trestního soudu sankce, ICC tedy může fungovat i za této situace.
„Ale je to způsob zastrašení a tlaku na mezinárodní justici, která je z našeho evropského pohledu nepřípustná. Politici by měli nechat mezinárodní justici fungovat. To, že byl vydán zatykač, ještě nikoho neoznačuje za vinného. Osoby jsou stále považované jako nevinné a pokud by byly zatčeny, měly by možnost se obhájit. V minulosti už probíhalo šetření třeba proti britským jednotkám v Iráku nebo Izraele a bylo to ukončeno s tím, že osoby nebyly shledány vinnými. Soud v minulosti mnohokrát zprostil někoho obžaloby nebo to zastavil, protože zjistil, že pro to nemá dostatek důkazů. Politici by od toho měli dát ruce pryč a dát příležitost, aby justice fungovala podle nastavených pravidel,“ uvádí.
Dopady Trumpových sankcí
Trumpem vydaný exekutivní výnos nařizuje zmrazení majetku sankcionovaných osob ve Spojených státech a také zákaz cestování do USA pro ně i jejich rodiny. Seznam jmen, na které sankce míří, obsahuje dosud nezveřejněná příloha exekutivního příkazu. Podle zdrojů agentury Reuters je ale jedním ze sankcionovaných, kteří se podle Trumpa podílejí na vyšetřování Američanů či občanů spojeneckých zemí, hlavní prokurátor ICC Karim Khan.
Z Pásma Gazy americká Riviéra? ‚Bizarní‘ Trumpův plán se rovná čistkám a ohrožuje příměří, míní expert
Číst článek
Jak přitom v reakci na Trumpovy sankce upozornil mluvčí Organizace spojených národů Farhan Haq, sankce by měly být v souladu se závazky, které vyplývají z dohody mezi OSN a Spojenými státy, kde má OSN své sídlo. Ta počítá mimo jiné s tím, že hlavní žalobce bude mít možnost pravidelně cestovat do New Yorku, aby Radu bezpečnosti OSN informoval o případech, které mu svěřila.
„Tato situace má řešení. Pokud by tam Karim Khan cestoval – a nejen on, ale třeba i předseda soudu, který podává pravidelné zprávy o vyšetřování Radě bezpečnosti – šlo by to řešit tím, že by měl speciální diplomatická víza čistě za účelem vystoupení v OSN. Dovedu si představit, že by to americké orgány neakceptovaly a do země by ho nevpustily. V minulosti se to ale řešilo tímto způsobem, že daný člověk nemohl cestovat po Spojených státech, sankcionovaná osoba tam ale byla výslovně za účelem návštěvy mezinárodní organizace. Takže z pohledu mezinárodního práva to má řešení,“ podotýká Majerčík.
Odborník na mezinárodní právo přitom vidí i další praktické dopady, které Trumpovy sankce mohou mít. „Sankce jsou formulované velmi široce, takže mohou dopadat i na právnické osoby, na obchodní korporace. Kdyby americká vláda chtěla, mohla by říct, že jestliže Mezinárodní trestní soud používá třeba software Microsoftu, sankce by dopadly i na Microsoft. Nebo jestli používá zařízení, hardware, počítače a cokoliv, co je vyrobené americkou společností nebo společností, která má majetek v Americe, i takový majetek by teoreticky mohl být zmražený. Což je dost přísné,“ míní Majerčík.
Podobné obavy pro agenturu AFP vyjadřuje také odborník na mezinárodní právo z Amsterdamské univerzity James Patrick Sexton, podle kterého by s ICC mohly přestat spolupracovat některé společnosti a organizace, protože by to vyhodnotily jako příliš velké riziko.
Netanjahua by Polsko nezatklo. Mezinárodní zatykač má i tak smysl, shodují se odborníci
Číst článek
„Velcí dodavatelé jako Microsoft by se mohli proaktivně stáhnout,“ varuje Sexton, podle kterého proto Trumpovy kroky mohou podkopat probíhající vyšetřování soudu. Expert Amsterdamské univerzity navíc upozorňuje, že sankce přicházejí v době, která je pro Mezinárodní trestní soud už tak velmi složitá. „Myslím, že je to pro ICC existenční hrozba. Je to skutečně rozhodující moment,“ tvrdí Sexton.
K vydání zatykače na Netanjahua totiž v uplynulých měsících vyjádřila výhrady řada dalších zemí a některé evropské státy dávají najevo, že by izraelského premiéra na své půdě nezadržely. Podpisem Římského statutu Mezinárodního trestního soudu se přitom 125 států světa zavázalo k tomu, že zatknou každého obviněného, který vstoupí na jejich půdu.
Například Francie ale už v listopadu uvedla, že by Netanjahua kvůli zatykači ICC nezadržela. Podle francouzské diplomacie totiž izraelský premiér disponuje imunitou, která ho před zatykačem chrání. Paříž se přitom odvolávala na článek 98 Římského statutu, podle kterého státy nemohou být nuceny vykonat rozhodnutí soudu, pokud by tím porušily závazky vyplývající z mezinárodního práva a týkající se imunity. Někteří odborníci ale takový výklad hodnotí jako problematický. Podobně jako Francie se k otázce zadržení Netanjahua nicméně vyjádřilo také Maďarsko nebo Polsko.
‚Dárek‘ i pro Putina?
Kromě Izraele přivítali americké sankce namířené proti činitelům ICC také představitelé Kremlu, píše nezávislý ruský server The Moscow Times. Podle něj ruské elity vnímají Trumpův krok jako změnu hry, která oslabí globální vliv Mezinárodního trestního soudu a zbrzdí snahu Západu izolovat ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho nejbližší okolí.
Útoky, které cílí na ‚životní mízu‘ války. Proč Ukrajina míří na ropné rafinerie v ruském týlu?
Číst článek
V březnu 2023 totiž soud vydal mezinárodní zatykač také na Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Marii Lvovou-Bělovou. ICC zahájil jejich stíhání v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, konkrétně kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Loni pak vydal zatykač také na bývalého ruského ministra obrany Sergeje Šojgua a náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova kvůli útokům na civilní cíle a energetickou infrastrukturu během ruské války proti Ukrajině.
Veřejná reakce Moskvy na ohlášené sankce byla spíše zdrženlivá. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov řekl jen to, že Rusko ICC neuznává, americké sankce proti soudu proto „nejsou naše věc“. Oslovení ruští představitelé, kteří s The Moscow Times hovořili pod podmínkou anonymity, ale byli sdílnější.
„Jsem potěšen. Je to skvělá zpráva. ICC se stal příliš arogantním a Washington jim nyní ukázal, kde je jejich místo,“ cituje ruský server jednoho z vysoce postavených představitelů Kremlu. Jiný oslovený ruský diplomat byl ještě otevřenější a označil Trumpovy sankce za „dárek pro Moskvu“.
To Majerčík odmítá. „Kremlu to může vyhovovat z toho pohledu, že je v podobné právní situaci – Putin je vyšetřován jako hlava státu, který není členem Mezinárodního trestního soudu. To je podobná právní situace jako u Netanjahua, ale určitě ho nelze považovat za spojence, kterého by měly sankce chránit,“ říká pro iROZHLAS.cz.
Oslovený ruský diplomat nicméně věří, že Trumpův krok poskytne vládci Kremlu větší možnosti při plánování zahraničních cest, které jsou kvůli mezinárodnímu zatykači značně omezené. „Situaci to nezmění přes noc, ale prezidentovi, jeho týmu a jeho bezpečnostním službám to dává větší manévrovací schopnosti při plánování cest. Nebude se opakovat fiasko se summitem BRICS v Jižní Africe,“ řekl diplomat listu The Moscow Times.
5:21
Expert o zatykači na Putina: Je to historická událost. Hrozí mu, že když opustí Rusko, předají ho ke stíhání
Číst článek
Připomíná tak situaci z léta 2023, kdy Jihoafrická republika pozvala Putina na summit rozvíjejících se ekonomik skupiny BRICS a žádala Mezinárodní trestní soud o povolení, aby šéfa Kremlu nemusela na svém území zatknout. Putin na summit nakonec osobně nejel a poslal místo sebe ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Byla to přitom právě Jihoafrická republika, která v roce 2015 čelila kritice za to, že navzdory mezinárodnímu zatykači umožnila tehdejšímu súdánskému prezidentovi Umaru Bašírovi opustit její území, aniž by ho zadržela.
Zatímco do JAR se Putin nepodíval, v Mongolsku ho loni v září přivítali za doprovodu velkolepé ceremonie, přestože ho země měla podle zatykače zadržet. Podle serveru The Moscow Times nyní vládce Kremlu doufá, že se mu po Trumpových sankcích otevřou dveře i do dalších zemí. Podle Majerčíka ale sankce nebudou mít takovýto efekt.
„Je to politické rozhodnutí každé země, jestli bude zatykače respektovat. Americká administrativa vždy vystupovala proti Mezinárodnímu trestnímu soudu, teď se nic zásadně nemění,“ míní odborník Masarykovy univerzity.
„Situace s Mongolskem byla spíše výjimkou. Víme, že ti, na které byl vydán zatykač, si dvakrát rozmýšlejí, kam budou cestovat. Putin třeba zrušil svou účast na summitu v Jihoafrické republice a stejně tak izraelští představitelé také necestují úplně libovolně. Myslím, že do většiny zemí si stále netroufnou cestovat. Sankce už tu byly v minulosti, takže to nebude velké změna,“ tvrdí.
Prohlášení bez Česka
Na rozdíl od Izraele a Moskvy, které Trumpovy sankce nadšeně přivítaly, řada států a mezinárodních organizací vyjádřila hluboké obavy. Například předseda Evropské rady António Costa varoval, že uvalení sankcí „ohrožuje nezávislost soudu a podkopává mezinárodní systém trestního soudnictví“.
Miko: Mocní můžou chtít manipulovat s důkazy a zastrašovat, vznik tribunálu pro Ukrajinu potrvá
Číst článek
Politování nad Trumpovým rozhodnutím vyjádřila i Evropská komise, podle které může tento krok znamenat velkou výzvu pro práci soudu a ovlivnit probíhající vyšetřování, včetně toho, který se týká války na Ukrajině. Tuto obavu neskrývá ani ukrajinská diplomacie, která podle svého vyjádření doufá, že sankce „neovlivní schopnost soudu zajistit spravedlnost pro oběti ruské agrese“.
Na Trumpovy sankce ve společném prohlášení reagovalo také 79 zemí, tedy zhruba dvě třetiny států uznávajících Římský statut. Sankce podle nich zvyšují riziko, že nejtěžší zločiny zůstanou bez trestu. Například Maďarsko, Itálie či Austrálie se k prohlášení nepřipojilo a na seznamu chybí i Česko.
„Jsem tím trochu překvapený, protože vyjádření, které podepsalo 79 států, nezmiňuje žádnou konkrétní zemi. Mluví o tom, že máme chránit nezávislost a nestrannost soudu, chránit jeho integritu a na tom se mi nezdá nic, co by mělo Černínský palác provokovat. Česká vláda tím ale určitě sleduje to, že by jí nevadilo, pokud by bylo vyšetřování izraelských představitelů zbrzděno nebo podkopáno,“ míní Majerčík.
