Politici občany ujišťují, že vybudují další stovky kilometrů dálnic, zařídí skvělé vzdělání a seženou evropské dotace na cokoliv. Málokdo se opravdu vážně ptá, co tyto „dary“ budou stát.
Rozšiřování EET už po dvou vlnách zastavil verdikt Ústavního soudu, podle kterého systém kladl na podnikatele příliš velké povinnosti, přičemž řadu informací si stát může zjistit jinými způsoby.
Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala popisuje, jak podle něj hospodaří stát: „Zrovna štika v rybníku nejsme. Jsme takový ten líný kapr někde u dna.“
„Nepropadám beznaději nad stavem naší země, i když – havlovsky řečeno – nevzkvétá,“ napsal v úvodu výroční zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu za rok 2023 prezident úřadu Miloslav Kala.
Ne, takhle opravdu efektivní podpora v tržní ekonomice vypadat nemá. Teď se jen bojme, že stát to celé vyřeší tím, že vyhlásí další dotaci, a to s názvem „Oprav dotaci na dům po babičce“.
Nikdo nezpochybňuje, že zadlužování není žádoucí. Už proto, že v českých podmínkách stát není schopen nejen chytře investovat, ale často podporuje i naprosto nesmyslné projekty.
„Zásadní je, zda vláda začne aktivně likvidovat strukturální schodek, tedy rozdíl mezi pravidelnými příjmy a výdaji. Ten je větší než 200 miliard a nezmizí sám od sebe,“ upozorňuje Miroslav Kalousek.
„Pavlovi jsem doporučil, aby se předtím, než nás budou žádat o novou kontrolu, seznámili s tím, co jsme udělali. Jedná se asi o 200 stran,“ říká šéf Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala.
„Zapadá to dosti do způsobu jednání Miloše Zemana, který tímto způsobem, trochu naivně, chce dát najevo jakousi supremaci nad novým kandidátem,“ řekl Kroupa Radiožurnálu.
Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu zatím nemohl výsledek kontroly Pavlovi sdělit, neboť je vázán mlčenlivostí. Z toho, co mohl poskytnout, je ale zřejmé, že audit zjistil celou řadu pochybení.
V dohledné době se chce s Pavlem setkat i předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. Nejsilnější opoziční hnutí chystá adresovat zvolenému prezidentovi dopis.
„Není možné, aby řekl, že se něco stalo v době, kdy on tam ještě nebyl. Je v řídící pozici proto, aby odpovědnost nesl a zdůvodnil, proč tak případně nemůže činit,“ říká Marek Výborný (KDU-ČSL).
Kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu ukazují na opakující se problémy ve státní správě: například více než 330 milionů vynaložených na elektronizaci justice přineslo jen minimální pokrok.
Zeman ve čtvrtek uvedl, že Zikmundovou do funkce nejmenuje kvůli jejím zkušenostem získaným a morálním vlastnostem projeveným v době bývalého prezidenta NKÚ Františka Dohnala.
„Prožili jsme velikou krizi covidu, ale nastoupily jiné krize: inflace, válka, energetická krize. Žijeme prostě v krizovém období,“ říká Miroslav Kala.
Funkční období prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu je devítileté. Kalovi skončilo 22. března. Předtím byl zhruba pět let viceprezidentem NKÚ, ještě dřív byl šest let poslancem ČSSD.
Ke zvolení bylo nutných nejméně 92 poslaneckých hlasů, Kala jich získal 123. Volební komise vydala 182 hlasovacích lístků, poslanec ANO Roman Kubíček se nominace těsně před tajnou volbou vzdal.
NKÚ poukazuje na to, že do roku 2026 může Česko čerpat 179 miliard korun z Národního plánu obnovy. Jako rizikové hodnotí, že do konce příštího roku musí být smluvně zavázáno 70 procent objemu peněz.
Například za téměř polovinou nárůstu loňských výdajů státního rozpočtu stojí podle prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly růst výdajů na provoz státu, sociální výdaje a další.
O špatné připravenosti státního rozpočtu na případné zpomalení ekonomiky psal Nejvyšší kontrolní úřad již dříve, ministerstvo financí ale s jeho výhradami nesouhlasilo.
„Pokles daňových příjmů a mimořádné výdaje výrazně zhoršily stav veřejných financí. Ekonomické dopady pandemie mohou Česko přiblížit ke stavu, kdy veřejné finance nebudou udržitelné,“ napsal Kala.
