Stát opět selhává. Vydává oprávnění na prodej testů, i když neví, jestli fungují, říká prezident NKÚ
Český stát podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu zanedbal přípravu na pandemii a v boji s ní si počínal zmatečně. Dají se výrazné rozdíly v kvalitě a v nákupních cenách zdravotních pomůcek vysvětlit nutností jednat rychle, jak uvádí ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD)? A dá se předpokládat, že v současné době vše běží tak, jak má? Ve Dvaceti minutách Radiožurnálu odpovídal prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala.
Stát podcenil přípravu na pandemii, nákupy ochranných pomůcek provázel chaos, výrazné cenové rozdíly, nedostatky v jejich kvalitě i problémy s dopravou. To je v kostce výsledek kontroly vašeho úřadu za období od 1. ledna do 31. srpna loňského roku. Začněme tím, že ministerstvo zdravotnictví neaktualizovalo pandemický plán od roku 2011, i když mu to tedy tehdy nařídila vláda. Nutno říci, že se za tu dobu vystřídalo pět ministrů a čtyři hlavní hygienici, kdo za to nese odpovědnost?
Právě ministři a hlavní hygienici, protože vláda jim uložila svým usnesením, že mají pandemický plán aktualizovat každé dva roky, mají prověřovat, zda jsou zásoby, připravenost a infrastruktura v pořádku, zda reaguje na nové hrozby. Možná bych připomněl, že v těch letech také přicházela varování Světové zdravotní organizace. Byly zkušenosti s nemocemi jako SARS, ebola a podobně, ty se nás naštěstí nedotkly, ale byly dostatečným varováním, abychom se na takovou situaci připravili.
Poslechněte si celý rozhovor s prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu Miroslavem Kalou
‚Objevili jste Ameriku‘
Andrej Babiš (ANO) vám vzkázal, že jste v NKÚ, jak on řekl, objevili Ameriku, že situaci před pandemií podcenily všechny státy. Je pravda, že na událost takového rozsahu opravdu nebyl stoprocentně připraven nikdo, dá se to chápat jako dostatečná omluva pro to, jak byla připravena Česká republika?
Určitě situace zaskočila všechny. Na druhou stranu někdo byl přece jenom připraven lépe a někdo hůře. A já bych chtěl říci, že takové vzkazování si něčeho navzájem nemá vůbec žádný smysl. Smysl má to, co jsme udělali. Popsali jsme situaci, doložili jsme ji doklady a chceme, aby se v budoucnu taková situace neopakovala.
A není pravda, že je to úplná Amerika. Podívejte se, jak jsme se připravovali na případnou ropnou krizi v minulosti. Byla hrozba, že vypukne válka v zálivu, že budou problémy s dodávkami z Ruska a podobně. A stát se rozhodl, že vynaloží obrovské finanční prostředky na to, aby měl dostatečnou zásobu ropných produktů na 100 dnů dopředu. A dodneška tuto zásobu drží, to znamená, že tady je potřeba stejně razantní opatření, které je samozřejmě drahé, je samozřejmě organizačně náročné, ale ta infrastruktura se vám potom vyplatí v případě, že krize skutečně vypukne.
Koordinovat aktualizaci a zpracování pandemického plánu je základní povinností ústřední epidemiologické komise, která byla k tomu ustanovena v roce 2006. Problémem je, že komise nebyla svolána, vlastně ministrem zdravotnictví byla svolána až 27. února. Je toto součást problému? Mimochodem, svolána byla po šestileté pauze.
Určitě to je součást problémů a hlavně je to indikátor toho, že něco nefungovalo a někdo tu situaci zatraceně podcenil.
A je větší problém to, že pandemický plán nebyl aktualizován, anebo že ten platný byl opomíjen, že nebyl respektován?
Vy se to snažíte spojit, ale já myslím že obě části mají svoji hodnotu. Podívejme se na to, že pandemický plán například předpokládal, že velkou zásobu té první pomoci, těch prvních ochranných pomůcek, roušek, respirátorů, budou mít poskytovatelé zdravotní péče. Oni skutečně, minimálně tedy fakultní nemocnice, které my můžeme kontrolovat, tu stanovenou zásobu držely. Ovšem ona byla stanovena pouze na úrovni dvacet procent personálu té nemocnice a jenom na jedno použití, to znamená, že nepokryla ani veškerý personál v nemocnici.
Závěr kontrolního úřadu: ministerstva 10 let podceňovala hrozby epidemií, nákupy byly chaotické
Číst článek
Minimálně od ledna, kdy všichni viděli, co se děje v Číně, v tom městě, které bylo uzavřené a tak dál, tak minimálně v té době se tato věc mohla řešit. Poskytovatelé péčí si měli nedotknutelnou zásobu navýšit. Podobně měla postupovat správa hmotných rezerv, kde bylo uloženo nějakých deset tisíc respirátorů, což při těch číslech, která dnes známe, vidíme, že vlastně nepokrylo vůbec nic. A pak je samozřejmě teda ta druhá část, to znamená, jestli se mělo podle pandemického plánu postupovat striktněji, nebo méně striktněji, na to takto vyhraněný názor nedokážu říct, protože je to hypotetická otázka.
Co by bylo, kdyby... Ve zprávě popisujeme, jak dlouho trvalo svolání krizového štábu, ustavení a tak dál. Myslíme si, že ta odezva měla být razantnější, ale úplně striktní stanovisko k tomu říct nemůžu.
A zaznamenal jste, že by byl pandemický plán v poslední době aktualizován?
Ne, v poslední době si myslím, že nebyl aktualizován, že zůstává tak, jak je. Tomu bych se na druhou stranu nedivil, protože teď tady zuří nějaká bitva nebo nějaký nějaký problém. Všechny ty věci je potřeba zaznamenávat a samozřejmě zpětně vyhodnotit a upravit.
Samotné nákupy ochranných pomůcek podle zjištění kontrolorů NKÚ provázel chaos daný i tím, že na ministerstvu zdravotnictví a ministerstvu vnitra existovaly na sobě nezávislé nákupní týmy, které podle vás nespolupracovaly. Ve svém stanovisku ale ministerstvo zdravotnictví tvrdí opak. Prý ta spolupráce probíhala na denní bázi.
No, je otázka na denní bázi čeho, takže zkusme se podívat na to, že ve stejný okamžik kupovaly oba týmy stejné zboží za různé ceny a pravděpodobně si na trhu i konkurovaly. Nicméně my opíráme to stanovisko taky o zkušenosti mezinárodní, kde podobná situace byla ve Velké Británii nebo v Lotyšsku, kde oni velmi záhy ty týmy sloučili a využili toho, že za daný stát mluvil jeden a ten jednal.
Na druhou stranu připouštím, že v té situaci, která nastala, kdy ministerstvo zdravotnictví nedokázalo tak rychle zformovat tým, který by pomůcky objednával, tak nastoupil druhý tým ministerstva vnitra, a určité krizové překlenutí situace nastalo, ale určitě by bylo správné, aby do budoucna za stát jednala jedna organizace profesionální, která potřebné postupy bude mít prostě zvládnuté.
Vrátím se k tomu, jakým způsobem reagovalo na tu zprávu ministerstvo zdravotnictví. To tvrdí, a teď cituji: Existence dvou nákupních týmů, ministerstva vnitra a ministerstva zdravotnictví stát nijak neoslabila, protože ministerstvo vnitra nakupovalo především přímo v Číně a zásobovalo kritickou infrastrukturu, pracovníky v sociálních službách a další skupiny obyvatel, zatímco ministerstvo zdravotnictví nakupovalo od jiných dodavatelů z různých částí světa a zásobovalo zdravotnické pracovníky. Co vy na to?
No, těžko se mi to komentuje. My jsme především vytkli ministerstvu zdravotnictví v této části, že nezajistilo průzkum trhu a nenastavilo pravidla pro hodnocení nabídek. Spolupráce, byť byla na denní bázi, tak nebyla o tom nejdůležitějším, tedy o tom, co se na trhu děje a jaká budou pravidla pro hodnocení jednotlivých nabídek.
Novela umožňující Správě státních hmotných rezerv nákupy bez tendru je nadbytečná, rozhodl Senát
Číst článek
Ministr vnitra z ČSSD Jan Hamáček reagoval tak, že úkolem jeho resortu nebylo plošné zajištění ochranných prostředků, jak řekl, a vy už jste o tom také mluvil, ujali se toho až ve chvíli, kdy bylo evidentní, že ministerstvo zdravotnictví ani jiná složka státu to není schopna sama zvládnout. Čili toto vám zní logicky?
Ano, připouštím, že to tak bylo. Všichni si ještě pamatujeme ty počáteční zmatky a nejistotu, takže to zní logicky a proti tomu těžko lze nějak protestovat.
Podnět pro policii
Upozorňujete na mnohdy přemrštěné ceny, a to se zase vracíme tedy do toho sledovaného období. Myslím, že to bylo někdy v březnu loňského roku, kdy jeden respirátor stál 777 korun. Tady se ministerstvo zdravotnictví hájí tím, že šlo o čas, a tady zase cituji: „Chaos a doslova komerční džungle na počátku pandemie panovaly na celém globálním trhu.“ Je to omluva?
Podle mého názoru ne, protože v zhruba týdenním rozptylu se zboží nakupovalo třeba za 250 korun, v některých případech i méně, takže určitě to omluva v tomto smyslu není. Chaos panoval, globální trh byl otřesen, jednotlivé státy mezi sebou soupeřily, ale to neznamená, že je možné opomenout pohled na hospodárnost takovýmto způsobem. Když se podíváme na rozptyly a rozdíly mezi ministerstvem vnitra a ministerstvem zdravotnictví, tak vidíme, že u ministerstva zdravotnictví, zejména v oblasti respirátorů typu FFP2, ty rozdíly byly skutečně výrazně vyšší než u ministerstva vnitra.
Některá zjištění z té kontroly jste předali jako podnět policii. Můžete být konkrétní?
Musím vás trošku opravit. Po zahájení této kontroly jsme byli vyzváni orgány činnými v trestním řízení, abychom jim poskytli součinnost. Pro tuto součinnost jsem zbavil příslušné zaměstnance úřadu mlčenlivosti a součinnost jsme v plném rozsahu poskytli. Nemohu být nikterak konkrétní, protože na tyto věci se vztahuje obecná mlčenlivost a i embargo ze strany policie. Nemohu k tomu nic víc říct.
Tedy to, co jsem se dočetl v novinách, že podnět jste podali vy, tak to není úplně přesné, jak jste teď vysvětlil. Naopak policie oslovila vás?
Ano, přesně tak to bylo.
Dražší neznamená lepší, klíčové je označení FFP a logo certifikátu. Jak si vybrat správný respirátor?
Číst článek
Bylo to na základě toho, že policisté znali nějaké předběžné výsledky té vaší kontrolní zprávy?
Ano. Měli informaci samozřejmě veřejnou, my jsme tady ve vašem studiu slíbili, že kontrolu provedeme, takže to byla veřejná informace. A na základě toho nás po nějaké době kontaktovali a vyžádali si určité informace.
Je pravda, že jste o tom mluvil ve Dvaceti minutách Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus, takže teď se zabýváme výsledky kontroly. Ministerstva zdravotnictví a vnitra zaplatila ve sledovaném období za leteckou a železniční dopravu ochranných pomůcek z Číny skoro miliardu, přesně tedy 987 000 000 korun. I tady jste našli nesrovnalosti, jaké?
Začal bych tím, že byl vytvořen takzvaný letecký most a byla zajištěna technika letecká, která měla zboží dopravovat. My jsme poukázali na to, že ne všechny lety byly plně vytížené, a některé byly významně nevytížené. Je potřeba zase na vysvětlenou říci, že situace byla taková, že my jsme dostali určité okno, do kterého jsme se museli vejít s tím naplněním toho letounu, a pokud to zboží nebylo připraveno procleno, prostě deklarováno a tak dále, tak nebylo propuštěno.
Tím pádem se stávalo, že letadlo odletělo poloprázdné nebo poloplné. To byla jedna situace. Druhá situace, která je podle mě závažnější, byl převoz určitého zboží soukromých firem, zde jsme zase poukázali na skutečnost, že náš stát nezajistil to, aby zboží jednak splňovalo výjimku Evropské komise, že se nebude proclívat a nebude platit daň. Tedy neexistovala jistota, kde zboží skončilo. Zda skončilo na komerčním trhu, nebo tam, kde mělo. A další problém byl, že smluvně nebylo zajištěno, kdo tuto část přepravy uhradí. Jednalo se o částku asi 80 000 000 korun, která podle našeho názoru představuje vysoké riziko, že nebude uhrazena.
Ale nevíme, jestli to bylo, nebo nebylo zaplaceno.
V době ukončení kontroly toto nebylo známo.
Kvalita dodaných pomůcek
Další problém vidí NKÚ v kontrole kvality dodaných pomůcek, zejména ústenek a respirátorů, proč? Ministerstvo zdravotnictví se ohrazuje, že jakmile to bylo možné, tedy podle nich od 27. března 2020, testovalo údajně všechny respirátory a upozorňuje, že kvalita osobních ochranných pomůcek nebyla nikdy předmětem reklamace ze strany příjemců.
No, ze strany příjemců, tomu moc nerozumím, nevím, jak příjemce ústenky by měl reklamovat, jestli prošel testováním, nebo ne, k tomu se těžko můžu vyjadřovat, ale ten argument sám o sobě mi nedává příliš smysl. To, co je potřeba říci, tak byla udělena výjimka České obchodní inspekce, pro splnění této výjimky bylo třeba zajistit soulad minimálního technického stavu toho výrobku s platnými nařízeními. Tento soulad se prokazoval samozřejmě některými doklady, které byly k dispozici, a potom instituci, která měla zajistit prověřování toho souladu a té kvality. Tam my jsme prokázali, že respirátory například, které vyhověly tomu testování kvality, tak představovaly asi 30 % z celkového finančního objemu. Nebyly testovány respirátory v objemu asi 20 % a při prvních testech kvality téměř polovina toho finančního objemu, to znamená asi 13 000 000 kusů nevyhověly.
‚Zboží se nemůže pustit do volného oběhu.‘ Celníci zajistili 680 000 necertifikovaných respirátorů z Číny
Číst článek
Promiňte, jak tomu rozumět, při prvním testu kvality, to znamená, že se testy opakovaly?
Oni rozhodli, že nevyhověly a následně byly znovu testovány.
Pak už prošly?
Situace byla různá, například se snížila ochrana třeba z FFP2 na masky a podobně, a pak při těch nových testech některé z nich prošly. Přesto poměrně velká část z toho vzorku, který my jsme posuzovali, neprošla vůbec a přesto byla distribuována.
Připomeňme, že kontrolní zpráva čítá bezmála 100 stran, a to nepočítám ještě tu datovou přílohu, ale ona se zabývá obdobím od začátku loňského roku do konce srpna, což nám může dnes připadat, že už je to dávno. Není možné ty výsledky takového šetření nějak uspíšit?
No, uspíšit je nelze, nebo my jsme sami měli ambice dokončit to trošku dřív. Na druhou stranu obdrželi jsme vzhledem k rozsahu té kontroly celou řadu potom námitek, které jsme vypořádali, a vůbec ten text dát dohromady a všechna ta data verifikovat a podobně, takže myslím si, že nějaký hon za to, abychom to ukončili o měsíc dřív nebo později, nemá smysl. Podle mého názoru ta zpráva má svoji hodnotu. Ukazuje, že stát nebyl připraven, ukazuje, že ta nepřipravenost je šíleně drahá a vytváří prostor v tom systému, prostor pro nejrůznější záležitosti, které jednotlivě sice popisujeme, ale to nejdůležitější z toho vyplývá, že na jakoukoliv krizí má stát své občany ochránit, připravit, má na to nějakým způsobem reagovat. Já jsem tady hovořil o té ropné bezpečnosti, ale jsou země, kde mají prostě seizmické nebezpečí, jsou země, kde může hrozit vlna tsunami a podobně. A povinnost státu je se připravovat dopředu. Prostě, když přijde zemětřesení, tak už nemůžete shánět bagry, anebo nějakou techniku, která bude odstraňovat ty následky a zachraňovat ty lidské životy, takže toto je podle mého názoru to nejdůležitější, co ta kontrola ukázala a na co se máme zaměřit. Prostě hon dneska o to, jestli respirátory byly za 700 Kč, nebo za 500 Kč, je samozřejmě důležitý, aby se poukázalo na to, že někdo selhal a někdo se možná obohatil, ale to nejdůležitější je, aby se to neopakovalo a abychom byli lépe připravení.
A zaznamenali jste tendenci ke zlepšení situace?
Doufám, že ano. Myslím, že všichni deklarují, že poučení z této situace musí přijít. Na druhou stranu vidíme teď nákupy těch testů...
Vy možná tušíte, že jsem se na to chtěl ptát, protože, když to uvedeme jako příklad, tak stát vyžaduje od zaměstnavatelů, aby se lidé pravidelně testovali antigenními testy, ale ty testy mají, a k tomu mířím, velmi rozdílnou kvalitu. Například viroložka Ruth Tachezy minulý týden ve Dvaceti minutách Radiožurnálu řekla, že by se testy měly prověřovat ve státní laboratoři a nefunkční vyřadit. To se neděje a je jasné, že testování je tedy částečně nefunkční. Za jak dlouho bude NKÚ schopen tuto dnešní, zřejmě špatnou praxi, vyšetřit, zdokumentovat a dokumentaci zveřejnit?
No, zase to bude v řádu měsíců, pokud kolegium rozhodne o zařazení takové kontrolní akce. Ale vy poukazujete na to, že stát selhává v tom, že vydává dodavatelům těchto testů jakási oprávnění, že je tady můžou prodávat, a přitom je netestuje. To není selhání těch výrobců, to je selhání toho státu, že vydal seznam mnoha výrobců a nerozlišuje kvalitu. A paní Tachezy, pokud to takto říká, tak říká, některé z nich nejsou kvalitní, ale stát má celou řadu institucí, které mají konat. NKÚ není určeno k tomuto procesu, NKÚ vždycky přinese informace až ex post.
Odpovědnost za situaci
Tomu úplně rozumím, ale kdo za to má tedy nést odpovědnost? Protože vy jste mluvil o tom, že věříte tomu, že už se stát poučil, ale tohle je příklad toho, že zřejmě ne úplně.
Ten, kdo sestavuje ten seznam. Pokud je to ministerstvo zdravotnictví, pak ministerstvo zdravotnictví. Já se přiznám, že přesně nevím, ale musí přece být instituce, která toho výrobce zařadí na ten test a má mít jednoznačná kritéria, že tento test bude plnit požadavky paní hygieničky, viroložky, nebo těch odborníků, o kterých hovoříte.
Překvapily vás nějaké dnešní reakce na vaši právě zveřejněnou zprávu?
Myslím, že byly spíše pozitivní. Zájem je velký. Předpokládám, že bude velký zájem i o tu datovou přílohu, ale tam je určitě třeba nějaký čas, aby si to zpracovali. Mám z toho mám pozitivní pocit. A hlavně si myslím, že moji kolegové, a byl to velký tým a široký tým a pro nás to nebyla jednoduchá situace, zkontroloval přes 1000 faktur, 400 dodacích listů, 1500 dalších dokladů, smluv a dalšího, tedy skutečně enormní rozsah dokumentů. S takovým rozsahem se běžně nesetkáváme. Možná mi dovolte, abych svým kolegům za to poděkoval, protože skutečně svou práci odvedli dobře.
Ministerstvo školství při rozdělování některých dotací porušovalo vlastní pravidla, zjistil kontrolní úřad
Číst článek
NKÚ kritizoval, že státní rozpočet nebyl připraven na výrazné zpomalení ekonomiky ani na mimořádnou krizi, která nastala v souvislosti s pandemií onemocní covid-19. Zase, vzala si vláda podle vás z vaší kritiky a zkušeností z předchozího roku nějaké ponaučení?
Dovolte, abych vás opravil, my jsme to neříkali v souvislosti s koronavirovou krizí. My jsme to říkali dávno předtím, než covid vypuknul. A říkali jsme, že stát pouští běžné výdaje příliš, že politika je příliš expanzivní, že nevytváří rezervy, a to nejhlavnější, že prostě nereformuje státní správu tak, aby byla modernější, levnější, efektivnější. Bohužel vývoj nám dal zapravdu dříve, než jsme čekali, a zdůrazňuji slovo bohužel, nedá se nic dělat. V této oblasti vidíme predikce, které oznamuje ministryně financí už na příští rok, že schodkové hospodaření státu bude pokračovat, a já se obávám, že to je velký problém a že uvolnění té fiskální politiky tímto způsobem přinese České republice další náklady, které možná budou srovnatelné s tím, co tady teď řešíme.
Pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu by se měly rozšířit, aby mohl prověřovat také hospodaření firem, ve kterých mají stát, anebo samosprávy většinový podíl. Je nutno kvůli tomu změnit ústavu, jak daleko je tato legislativní úprava?
Legislativní úprava prošla velkou většinou sněmovnou, teď je v Senátu. Senát v tomto případě nemá lhůtu, zatím se projednává a nikam se příliš neposunula.
Takže je, nebo není politická vůle změnit nebo zvýšit pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu?
Já se obávám, že v Senátu příliš není, ale nevím, jsem ubezpečován o tom, že projednávání bude dokončeno a postoupeno k hlasování na plénu Senátu.
Chystáte jako Nejvyšší kontrolní úřad nějakou další obdobnou kontrolu, možná méně rozsáhlou?
Samozřejmě. Náš plán kontrolní činnosti má asi 35 kontrol, pokud se ptáte na ty covidové, tak jsme teď nedávno zařadili kontrolu právě hygienických stanic, kde si myslíme, že část zodpovědnosti za tu situaci leží.
Takže je snad v příštím vydání našeho pořadu uslyšíme. Ve Dvaceti minutách byl hostem Miloslav Kala, prezident Nejvyššího kontrolního úřadu. Já vám moc děkuju, na shledanou.
Děkuju, těšilo mě.
