Už za pár měsíců se na trať vrátí možná nejznámější vlak z Východního Německa. Jeden kus teď prochází důkladnou opravou a ještě letos by se měl podívat i do Česka.
Veselá hudba, postavičky z pixelů pobíhající po mapě a pět hráčských profilů. Vypadá to jako začátek nějaké videohry z 80. let, než se z postaviček stanou pamětníci z východního Německa.
Redaktorka se pokrýváním německých témat v Česku věnuje dlouhodobě. Připravuje vysílání pro tuzemskou německou menšinu a vyhledává německojazyčné osobnosti z Československa.
Dokud nebyla k dispozici kniha Oty Rambouska Jenom ne strach, běžný občan toho o skupině bratrů Mašínů věděl pramálo. Případně jen z oficiální verze, že to byli banditi a sprostí vrazi.
Zatímco většina západních Němců podle průzkumu agentury Infratest dimap věří, že se sjednocení země povedlo, tento názor má na východě jen 35 procent lidí.
Unikátní Wartburg je bez emisí. „Je to práce saského inženýra, který už v šedesátých a sedmdesátých letech říkal, že se musí přejít na ekologičtější motor,“ říká ředitel muzea, kde je auto vystavené
Událost se odehrála v červenci 1989. Thomasi Bartschovi tehdy bylo 23 let, byl občanem NDR a chtěl se dostat za železnou oponu. Příslušníci pohraniční stráže mu prostřelili koleno.
Okresní soud v Tachově všechny členy rodiny Gerharda Schmidta loni soudně rehabilitoval. V úterý pak ministerstvo spravedlnosti přiznalo Astrid Schmidtové odškodnění.
Narodil se dva týdny po konci druhé světové války ve městě, které se stalo symbolem nejničivějšího konfliktu dějin. Většinu života ale Peter Wendsche prožil na jihu Moravy.
Už v sobotu 9. listopadu to bude 30 let od pádu Berlínské zdi, symbolu rozdělení nejen Německa na Západ a Východ. Jsou Němci ale dnes už jedna země, nebo ne?
Pokusy podkopat se do východního Berlína někdy selhaly na prasklém vodovodním potrubí, jindy se o prozrazení postaral zrádce. I tak ale tunely prošlo na druhou 250 lidí.
O rozhodnutí umožnit občanům komunistické Německé demokratické republiky cestovat na Západ, se dozvěděla z rozhlasu. V uších jí utkvělo prohlášení, že nová opatření vstupují v platnost neprodleně.
Desku odhalili někdejší spolkový ministr Rudolf Seiters, který patřil mezi vyjednavače o osudu uprchlíků, a jeden z nich, nynější ředitel Drážďanského symfonického orchestru Markus Rindt.
O svérázné pokusy o útěk nebyla nouze. Jistý člověk se pokusil utéct schovaný mezi dobytkem v přívěsu kamionu. Jiný uprchlík se schoval do betonové roury v nákladu a svůj pach maskoval zkaženým masem.
V komunistické Německé demokratické republice, kde se vyráběly, na ně zájemci museli čekat až 15 let. Po pádu komunismu ale Wartburg, stejně jako další východoněmecké firmy, nemohl konkurovat Západu.
Ani rozsáhlá síť opatření ale nezabránila několika tisícům východních Němců v tom, aby se nepokusily dostat přes moře na Západ. Činily tak na lodích, v ponorkách, ale i za použití jen vlastních sil.
Východoněmecký režim se roku 1989 otřásal v základech, přesto ještě pár měsíců před pádem berlínské zdi posílal lidi za útěk do vězení. Dokládá to i případ tehdy 23leté Anne Hahnové.
Zasílání balíků ze západu na východ rozděleného Německa bylo jednou z cest, jak příbuzným a známým doručit západoněmecké marky a zboží, které v NDR nebylo.
Za polský a český národ a na památku Ryszarda Siwiece, který se na protest proti okupaci Československa 8. září 1968 ve Varšavě upálil, sloužil biskup Václav Malý mši v katedrále sv. Víta.
Jsou záhady, které trknou, ale které nejsou tak provokativní, že by vám nedaly spát. Prostě na ně zapomenete, protože zrovna nemáte čas nebo musíte dělat něco jiného.
Berlínskou zeď nechali komunisté postavit proto, aby jim občané přestali utíkat z jejich socialistického ráje. Stavba zdi exodus výrazně utlumila, ovšem nezastavila. Za celou padesátiletou existenci NDR utekly na Západ více než čtyři miliony lidí. To jsou poměrně známá čísla. Že se ale emigrovalo i v opačném směru - tedy ze západu do východního Německa, už tolik známé není.
