Uvěřitelní filmoví Mašíni
Dokud nebyla k dispozici kniha někdejšího agenta-chodce a politického vězně Oty Rambouska Jenom ne strach, běžný občan toho o skupině bratrů Mašínů věděl pramálo. Případně jen z oficiální verze, že to byli banditi a sprostí vrazi. Ale jelikož se bezprecedentně prostříleli skrz NDR až do Západního Berlína, komunisté o nich spíš mlčeli, nebo je pod jinými jmény zpodobnili v temných barvách jednoho ze 30 případů majora Zemana.
Zato po roce 1989 se nad jejich cele zveřejněným příběhem rozpoutala vášnivá a stále trvající diskuse. Skrytě započatá vlastně ještě za totality, když Rambouskovu knihu odmítlo vydat exilové nakladatelství 68 Publishers manželů Škvoreckých.
Protože s tím údajně nesouhlasil Václav Havel. Jistě si vědomý, jak by toho zneužil Husákův režim: jen se podívejte na oslavování hrdlořezů!
A zabití dvou příslušníků SNB při opatřování zbraní (zvlášť to druhé, kdy bylo ovšem nezbytné zbavit se bez výstřelu svědka, byť v té chvíli omámeného), i pokladníka, vybaveného však revolverem, při získávání peněz k další činnosti, byla, jsou a určitě ještě budou probírána.
Aktuálně se tak děje poté, co vznikla petice za udělení státního vyznamenání členům skupiny. A hlavně měl premiéru film Bratři režiséra Tomáše Mašína a scenáristy Marka Epsteina, který se nepokouší stavět Mašínům pomník, nebo ospravedlnit výše zmíněné činy.
Dokumentarista: Mašínům nenasazovali psí hlavu jenom komunisti. Zapojovali se i političtí vězni
Číst článek
A ukazuje Ctirada a Josefa jako k akcím odhodlané a připravující se syny legendárního protinacistického odbojáře, mladé muže ostře vnímající komunistický teror, jemuž se postupně začnou stavět na odpor.
Ve víře, že nadejde další velká válka a Moskvou porobené země získají zpět svobodu. Což jim bývá také vytýkáno coby naprostá naivita.
Ale třeba poznamenat, že leckdo podstatně starší a zkušenější v tehdejším Československu ještě docela dlouho po únoru 1948, přinejmenším do maďarské revoluce roku 1956 doufal ve spásný zásah Spojených států amerických. A silnou stránkou snímku je rodinná vazba, do značné míry pocta matce i sestře.
Obraz doby, detektivka i ‚střílečka‘
Do jisté míry lze rozdělit film na třetiny – v prvé je sugestivně zobrazená ponurá atmosféra doby, ve druhé takřka detektivka, kdy Státní bezpečnost zapojí do pátrání zdatného česko-německého kriminalistu, a ve třetí pak neúprosný krvavý boj na nádražích a v lesích proti desítkám tisíců východoněmeckých a ruských jednotek.
Gymnazisté hlasovali o udělení vyznamenání. Jsou pro studenty bratři Mašínové národními hrdiny?
Číst článek
Podle některých kritiků pouhou „hollywoodskou střílečku“. Jíž ale reálný a úspěšný průnik nakonec už jen zbědované trojice prostě byl.
Stejně jako to, že se Mašínové a jejich přátelé cítili být ve spravedlivé válce, která se ovšem nekonala a Západ se k ní nechystal.
Uměřený a do značné míry věrohodný i sugestivní film si žádné rozhřešení případu za cíl nekladl. V podstatě ve zkratce ukazuje, jak to asi bylo. I s onou značnou idealistickou naivitou, nad níž v závěru jen zírá zaskočený americký důstojník.
Autor je komentátor Českého rozhlasu.
Co čeká evropský automobilový průmysl? Stávka ve Volkswagenu je jen začátek
Julie Hrstková
Nad Gruzií se vznáší stín vážného občanského konfliktu
Libor Dvořák
Ambiciózní projekt reformy daní z dílny PAQ Research má jediný háček: je navrhovaný v Česku
Apolena Rychlíková
Angela Merkelová vzpomíná. Také na Ukrajinu
Libor Dvořák