Závěry Draghiho dokumentu podpořili vedoucí představitelé Evropské unie. „Ne všechno, co si autoři oficiálních dokumentů EU myslí, dávají na papír. Draghiho zpráva mi přijde upřímná,“ říká Zahradník.
„Můžeme dojít ke krátkodobému růstu, ale bude to znamenat vyšší inflaci a do budoucna nižší růst HDP,“ varuje členka Národní ekonomické rady vlády Helena Horská v pořadu Interview Plus.
Systém samospráv je rozdrobený a podle mnohých odborníků neefektivní. Nový návrh má počet obcí a jejich fungování optimalizovat. Vymezují se ale proti němu obce, vládní opozice i některá sdružení.
„Dokument si všímá celé řady důležitých okolností a trendů,“ říká pro Český rozhlas Plus lékař a bývalý náměstek ministra zdravotnictví Pavel Hroboň, který je členem Národní ekonomické rady vlády.
Dalším z doporučení Národní ekonomické rady vlády, jež si chce kabinet vzít za své, je zkvalitnění školství. Priority pro období do podzimu příštího roku přiblížil premiér Petr Fiala (ODS).
Výpověď bez udání důvodu štěpí vládu. Občanská demokratická strana a TOP 09 tento krok podporují. Hnutí Starostů a nezávislých a Piráti váhají a chtějí dál jednat. Zato lidovci jsou jednoznačně proti.
Klaus by byl pro radikální potlačení zásahů státu do ekonomiky. „Omezit angažmá státu v ekonomice, seškrtat veškeré regulace, které jsou do ekonomiky vnášeny, a osvobodit trh,“ navrhuje.
Inflace v lednu proti loňskému prosinci zpomalila z bezmála sedmi na 2,3 %. „Teď by ekonomika potřebovala nižší úrokové sazby a ČNB opět dělá chybu,“ řekl pro Radiožurnál ekonom David Marek.
O funkční aktivní politice zaměstnanosti nemůže být při chronicky přetížených úřadech práce taky ani řeč. O čem naopak řeč u nás bez ustání je, je údajná potřeba dávkový systém dále zpřísňovat.
Podle sociologa Daniela Prokopa by Česku prospělo uvolnění pracovního trhu, který je podle indexu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj nadprůměrně zatížený různými regulacemi.
Legislativní otázky související s případným vstupem ČR do mechanismu nebo eurozóny vyhodnotí Legislativní rada vlády do října, řekl premiér Petr Fiala (ODS).
Podle NERV jsou ale změny potřeba na všech úrovních školství včetně mateřských škol, ve kterých je nyní nedostatek míst. To by mohl vyřešit návrh, aby povinnost zajistit místa dětem měly samy obce.
Detailní analýza přinese informace o tom, které úředníky bude možné propustit a které agendy zrušit. Státní správa má být efektivnější i méně nákladná.
Odbory dokonce zorganizovaly internetovou petici, kterou za několik dní podepsalo na tisíc vědců a vědeckých pracovníků. Obávají se politizace vědy a rušení ústavů, kvůli úsporám a majetku.
Zatímco zrušení superhrubé mzdy pomohlo spíše bohatým, změny, o kterých má po prázdninách rozhodnout sněmovna, zvyšují ve vládou navržené podobě daně rovnoměrně napříč společností, říkají ekonomové.
„Naše vlastní pravidla by nás stejně podle prognóz Národní rozpočtové rady dohnala. Na dluhovou brzdu bychom narazili někdy kolem roku 2028,“ říká Dominik Stroukal, člen Národní ekonomické rady vlády.
Kalousek zdůraznil, že teprve když stát plně ovládne ČEZ, bude moct společnost sledovat i jiné cíle než maximalizaci zisku. S ohledem na zajištění energetické bezpečnosti by krok považoval za správný.
„I úrokové sazby po započtení státní podpory na spoření jsou reálně záporné. Stát by neměl podporovat něco, co lidem snižuje jejich úspory,“ říká poradce premiéra David Havlíček.
Ukazují to výsledky průzkumu, který posledních šest let zpracovává Centrum výzkumu veřejného mínění (CVVM). Letos se ho od začátku září do začátku listopadu zúčastnilo přes 800 lidí starších 15 let.
Je opravdu možné snížit rozpočtový deficit bez zvýšení daní? Které výdaje by měl stát nemilosrdně škrtnout? Ve Dvaceti minutách Radiožurnálu odpovídal člen NERV a ekonom Dominik Stroukal.
„Myslím, že je rozumné, aby došlo k úpravě daní. Velmi vítám, že vláda je otevřená změnám daňového systému. Vidím, že pan ministr a vláda jsou realističtí,“ říká Petr Janský z NERV.
Státní správa by mohla ušetřit 870 milionů korun zmenšením kanceláří. Navrhují to odborníci z Národní ekonomické rady vlády. Stát by tak nemusel úředníky propouštět. S tímto způsobem úspor už mají zkušenosti ve Velké Británii, v Německu a na Novém Zélandu. S úsporami na výdajích za kancelářské prostory by měl počítat už návrh státního rozpočtu pro příští rok.
Konkurenceschopnost a růst české ekonomiky. To budou základní témata, na která se v příštím roce zaměří Národní ekonomická rada vlády. Podle výroční zprávy, kterou dnes představil premiér Petr Nečas společně s členy NERV, se veřejné finance stabilizují mnohem rychleji, než se původně čekalo. Proto se teď stává klíčovou otázka ekonomického růstu a jeho podpory.