Za večerní a dálkové středoškolské studium by se brzy mohlo platit. Jako návrh k diskuzi na to upozornila Národní ekonomická rada vlády. Podle premiéra Petra Nečase (ODS) by tím ministerstvo školství ušetřilo půl miliardy korun.
Asociace krajů při pátečním zasedání vytvořila vlastní poradní ekonomický orgán. Ekonomickou radu asociace krajů povede dřívější kandidát na prezidenta Jan Švejnar. Tak zvaný ERAK nemá být konkurencí vládního sboru NERV, ale má krajům mimo jiné vytvářet scénáře dopadů krize.
Asociace krajů, jejíž rada dnes mimořádně zasedá, plánuje vlastní obdobu vládní ekonomické rady. Poradní sbor má vést ekonom a dřívější kandidát na prezidenta Jan Švejnar. V Ranním interview Radiožurnálu to uvedl předseda Asociace a hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek.
Na Radě hospodářské a sociální dohody (RHSD), takzvané tripartitě, se dnes zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů budou bavit o zákoně o vysokých školách, zdravotnictví ale také o ekonomické situaci Česka nebo o energetické koncepci.
Ministr financí Miroslav Kalousek chystá další škrty v rozpočtu kvůli očekávanému zpomalení ekonomiky. Řekl to na dnešní konferenci Národní ekonomické rady. Nová ekonomická prognóza ministerstva financí, kterou resort zveřejní v pondělí, už počítá s mnohem horším vývojem ekonomiky. To se podle Kalouska odrazí i v hospodaření státu a vláda tak na jaře bude muset jít do sněmovny s novelou zákona o státním rozpočtu.
Zítra se v Bruselu koná mimořádný summit Evropské unie k hospodářské situaci v eurozóně, který má nalézt lék na evropskou dluhovou krizi a zklidnit napjatou situaci v Evropě. Summitu se zúčastní i český premiér Petr Nečas. Téma evropské dluhové krize a jejího dopadu na Česko předtím rozebere ještě dnes na konferenci Národní ekonomické rady vlády (NERV).
Národní ekonomická rada vlády má vypracovat tři možné scénáře státního rozpočtu na roky 2012 až 2014. Požádal ji o to ministr financí Miroslav Kalousek. Poradci mají zvážit možný vývoj v Evropské unii a dopad na příjmy státního rozpočtu.
Dluhová krize eurozóny nebo nový rozpočet Evropské unie do roku 2020 - to budou aktuální úkoly Národní ekonomické rady vlády. V uplynulém období NERV zpracoval řadu doporučení pro vládu při řešení dlouhodobých reforem, stabilizace veřejných financí, boje proti korupci nebo přípravě důchodové reformy.
3:52
|Tomáš Medek, Anna Maňourová, Simona Bartošová|Ekonomika
Práce ekonomických expertů Národní ekonomické rady vlády (NERV) ještě nekončí. Její členové sice už představili své návrhy k většině hlavních témat, od důchodové reformy, přes korupci až po veřejné finance, teď ale dostali od vlády nové úkoly.
Národní ekonomická rada vlády v pražském Lichtenštejnském paláci radí, jak šetřit ve zdravotnictví. Představuje závěry, ke kterým došla její pracovní skupina pro zdravotnictví. Doporučení je spousta a na většině z nich už ministerstvo zdravotnictví pracuje. Lékaři by například měli psát léky, u kterých bude v elektronických aukcích nejnižší cena. K lepšímu využití peněz mají přispět také elektronické recepty a spoluúčast pacientů by měla vzrůst na 22 procent.
Národní ekonomická rada vlády navrhuje nová pravidla i sankce pro plánování rozpočtů. Ministři by například měli počítat s tresty za nedodržení výše výdajů veřejných financí. Jak upřesnil člen NERVu, ekonom Tomáš Sedláček, šéfové jednotlivých resortů by měli dodržovat přísnější výdajová pravidla, pokud veřejný dluh překročí čtyřprocentní hranici. Pokud to neudělají, měla by následovat sankce.
Národní ekonomická rada vlády dnes představila kompletní strategii konkurenceschopnosti Česka. Na dnešním workshopu se ekonomové soustředili hlavně na otázky podpory podnikání a inovací v Česku. Naše země má podle nich potenciál stát se logistickým centrem Evropy. Velké zahraniční firmy by zde mohly mít svá evropská ústředí. Podmínkou je ale propojení domácí infrastruktury se zahraniční.
Národní ekonomická rada vlády představí kompletní strategii konkurenceschopnosti Česka. Posledními kapitolami, kterými se špičkoví ekonomové budou zabývat, jsou otázky podpory podnikání a inovací v Česku.
V oblasti technologické připravenosti je Česká republika v rámci 139 srovnávaných zemích přibližně na 20. až 40. místě. Přitom špatné je využití technologií firmami a institucemi a na 46. místě jsme pokud jde o dostupnost posledních technologií. Technologické připravenosti České republiky v souvislostech s konkurenceschopností ekonomiky se dnes věnoval workshop Národní ekonomické rady vlády.
Pracovní skupina Národní ekonomické rady vlády hodlá prezentovat v Hrzánském paláci v Praze výsledky své práce ve formě doporučení, jak zlepšit technologickou připravenost České republiky.
Zlepšit finanční gramotnost Čechů, a to už i těch nejmenších, privatizovat některé menšinové státní podíly ve firmách, pokusit se vytvořit burzu pro malé a střední podniky nebo zrušit danění dividend. To jsou některé závěry analýzy Národní ekonomické rady vlády v oblasti tuzemského finančního trhu, které mají podpořit konkurenceschopnost celé české ekonomiky.
V budově Úřadu vlády se dnes koná workshop k prezentaci výstupů pracovní skupiny Národní ekonomické rady vlády (NERV). Workshop se bude mimo jiné zabývat silným postavením bank v ČR a jejich stabilitou. Radiožurnálu to potvrdil jeden z jeho účastníků, ekonom Jan Procházka ze společnosti Cyrrus.
Daňová soustava brzdí konkurenceschopnost České republiky. To je závěr studie Národní ekonomické rady vlády. Podle ní by mělo dojít k výrazným reformám, které pomohou České republice na trhu se zbožím a službami a také na trhu práce.
Pracovní skupina Národní ekonomické rady vlády pro trh práce, zboží a služeb dnes zveřejní svá doporučení. Ze srovnání se zeměmi OECD a Evropské unie například vyplývá, že naše daně z příjmů patří k průměrným, máme ale vysokou cenu práce. NERV proto navrhne vládě některé změny.
České školství je na velmi špatné úrovni. Reformy, které byly myšleny dobře, nikdy nedosáhly svých cílů. Proto odborníci z Národní ekonomické rady vlády přicházejí s několika variantami možného řešení.
Povinná výuka cizích jazyků na školách by se měla omezit jen na angličtinu. Ostatní jazyky by se měly vyučovat jen v rámci volitelných předmětů. S návrhem přišla Národní ekonomická rada vlády, pro kterou je vzdělávání jedním z pilířů.
Česká republika stále málo investuje do vzdělávání. Žáci na základních školách propadají ve znalostech v mezinárodních testech. Studenty navíc učitelé neumějí motivovat tak, aby je škola bavila. Na těchto negativech českého školství se shodla Národní ekonomická rada vlády, která dnes představí stav vzdělávacího systému.
Národní ekonomická rada vlády (NERV) probere s ministrem zdravotnictví Leošem Hegrem reformu resortu. Standardní a nadstandardní zdravotní péče nebo hospodaření pojišťoven - to jsou některá z témat, na která dojde.
Národní ekonomická rada vlády navrhuje pro zvýšení konkurenceschopnosti země snížit odvody na sociální pojištění a zavést jednotnou sazbu daně z přidané hodnoty. NERV hodnotí odvody na sociálním pojištění jako nejvíce zatěžující daň. Dále by se podle expertů měl omezit počet daňových výjimek u daně z příjmů.
Podle člena Národní ekonomické rady vlády, ekonoma Pavla Kohouta vede stávající legislativa k tomu, že ve veřejných zakázkách se v Česku perou špinavé peníze. Kohout z vládní rady, v níž má na starosti veřejné zakázky a důchodovou reformu, odchází.
V Národní ekonomické radě vlády ode dneška zasedne ekonom a neúspěšný kandidát na prezidenta Jan Švejnar. Další posilou pak má být šéf komory daňových poradců Jiří Nekovář.
Navzdory mandátu středopravicových stran, které se po jarních volbách dostaly do vlády, pochybují někteří ekonomové o závažnosti zadlužení České republiky a o nutnosti rychlého řešení penzijní reformy. Iniciativa ProAlt dokonce tvrdí, že politici státním dluhem straší, aby zmanipulovali společnost.
Pro stát by bylo výhodnější nedodržet závazek a nezaplatit vysoké garantované ceny elektřiny ze solárních elektráren. V pořadu Dvacet minut Radiožornálu to řekl člen Národní ekonomické rady vlády Lubomír Lízal.