‚Každé ráno bylo jako ruská ruleta.‘ Dokázali se z covidu vyléčit, potíže u řady pacientů ale přetrvávají
Z onemocnění způsobeného koronavirem, který se poprvé objevil koncem minulého roku v Číně, se celosvětově vyléčilo už na osm milionů lidí. Vědecké studie a zkušenosti těch, kteří covidem-19 sami prošli, nicméně naznačují, že ani po vyléčení prokázaném negativním testem zdravotní potíže u řady pacientů nezmizí. Únava, závratě, bolesti hlavy a řada dalších problémů přetrvává i týdny či dokonce měsíce, a to i v případě mírných průběhů nemoci.
Před nákazou koronavirem byla 36letá podnikatelka Genevieve Danesiová podle svých slov v dobré kondici. K lékaři chodila jednou do roka, nekouřila, dvakrát týdně sportovala. Teď je všechno jinak.
‚Za 40 let jsem nic takového neviděl.‘ Nemocnice v USA praskají ve švech, chybí lůžka i personál
Číst článek
Podnikatelka z francouzského města Antibes si od lékařů mnohokrát vyslechla, že je mladá, a jestli je nemocná, měla by zůstat doma. V nemocnici ji poslali na CT plic až měsíc od doby, co se u ní objevily první příznaky. Vyšetření ukázalo, že pravděpodobně prodělala onemocnění covid-19.
Ani několik týdnů po propuknutí nemoci se necítila dobře. Kvůli závratím a zrychlenému srdečnímu tepu prý nedokázala stát déle než pět minut. „Od začátku až do zhruba 70. dne to bylo jako jojo starých a nových příznaků. Každé ráno bylo jako ruská ruleta,“ popisuje Danesiová pro server Euronews.
Stav se jí zlepšil až poté, co jí lékaři nasadili domácí léčbu kyslíkem. Dodnes ale bere léky, které mají zabránit tomu, aby její klidová tepová frekvence nepřesahovala 120 úderů za minutu. Vědecké studie přitom ukazují, že případ 36leté Francouzky zdaleka není ojedinělý.
Poškození mozku a další problémy
Jedním z těchto výzkumů je i studie italských odborníků zveřejněná minulý týden v lékařském magazínu JAMA, která sledovala stav 143 nakažených koronavirem ve věku od 19 do 84 let. Všichni byli hospitalizováni v nemocnici a z onemocnění se dokázali vyléčit. U celkem 87 procent z nich ale nadále přetrvává nejméně jeden z příznaků, nejčastěji únava a dušnost.
Koronavirus ve světě nabírá na síle, případy přibývají skokově. Kde je situace nejvážnější?
Číst článek
„Víme, že existuje určitý počet lidí, kteří se virem nakazí – ať už těžkou formou, nebo méně závažnými formami – a kteří mají příznaky i několik týdnů,“ uvedl podle Euronews v nedávném rozhovoru francouzský ministr zdravotnictví Olivier Véran.
Na přetrvávající potíže u některých vyléčených pacientů upozorňuje také studie odborníků z University College London z minulého týdne, podle níž může koronavirus u pacientů způsobit vážné neurologické komplikace, včetně poškození mozku.
K tomuto závěru došli po zkoumání 43 pacientů ve věku od 16 do 85 let, kteří vykazovali lehčí i těžší formy nemoci. U některých pak zjistili mozkovou mrtvici, přechodnou mozkovou dysfunkci a delirium, ale i vzácné onemocnění s názvem akutní diseminovaná encefalomyelitida (ADEM) – autoimunitní onemocnění mozku nebo míchy, které se vyskytuje po akutních virových onemocněních.
České statistiky nejsou
Zahraniční studie neunikají pozornosti českých odborníků, kteří o pacienty s koronavirem pečují. Vedoucí lékař z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Martin Balík nicméně podotýká, že rozsah neurologických problémů u pacientů s covidem-19 v Česku není zcela známý – vzhledem k tomu, že v „Česku de facto žádná pandemie nebyla“ a kapacity nemocnic měly rezervy i během vrcholu šíření viru, k tomu české statistiky nejsou.
Chceme tím Moravskoslezský kraj bránit, říká Maďar o zpřísnění opatření. S OKD rozhodnutí prý nesouvisí
Číst článek
„Našim pacientům, které léčíme, se věnujeme komplexně. Víme, že tam ty problémy jsou, ale zatím nemáme české národní statistiky a nevím, zda je nutné je udělat, protože data ze zahraničních databází, kde bylo pacientů násobně víc, ukazují, že neurologické postihy tam být mohou. A je v celku logické proč. Protože koronavirus postihuje cévní stěnu,“ říká Balík pro iROZHLAS.cz.
„Tvorbou mikrosraženin koronavirus může postihnout orgány, které jsou funkčně závislé na rozsáhlé kapilární síti a prokrvení orgánů. A tam patří i centrální nervový systém,“ popisuje a dodává, že tyto potíže tedy mohou souviset i s poruchami prokrvení nervového systému. Kvůli zánětu cévní stěny, ke kterému může v souvislosti s nákazou koronavirem dojít, pak podle něj zároveň roste šance cévní mozkové příhody.
„U pacientů, které jsme odléčili, a bylo jich asi 75, jsme závažné cévní mozkové příhody a neurologické příznaky typu cévní mozková příhoda v akutní fázi neviděli. Ale nemůžeme vyloučit, že se při dlouhodobějším sledování pacienti nebudou po propuštění cítit úplně dobře. Mohou se u nich některé neurologické příznaky ještě diagnostikovat,“ dodává Balík.
Lékaři nebrali potíže vážně
Před neurologickými problémy spojenými s nákazou koronavirem varuje také několik týdnů stará španělská studie, na kterou upozorňuje deník El País. „Koronavirus SARS-CoV-2 napadá respirační systém, přibývá ale důkazů, že má dopad i na systém nervový,“ píše španělský deník.
Devíti zemřelým s koronavirem nebylo ani 49 let. ‚Je to jako u těžké chřipky,‘ říká šéf nemocnice
Číst článek
Červnová studie, na kterou se list odkazuje, zkoumala neurologický stav celkem 841 koronavirových pacientů ze dvou nemocnic ve městě Albacete v jihovýchodním Španělsku. Neurologické potíže se objevily celkem u 57 procent z nich. Nejčastěji (17 %) to byla myalgie, tedy bolest svalů, ale i bolest hlavy, závratě či poruchy pozornosti.
Závratěmi dlouhodobě trpěla také Nathalie Nuryová, 51letá učitelka výtvarných umění z města Nîmes na jihu Francie. Horečku, dušnost, bolesti na hrudi a celkovou vyčerpanost začala pociťovat na konci března, jak popisuje pro Euronews. Krátce před tím se z Paříže vrátili její syn s přítelkyní, kteří ztratili čich a chuť.
Prvotní příznaky u Nuryové trvaly asi deset dní, test na koronavirus ale nepodstoupila – tehdy prý byly testy vyhrazeny jen pro hospitalizované pacienty s koronavirem a pro pracovníky ve zdravotnictví. Únavu pociťovala celý duben, začátkem května se pak vrátila bolest na hrudi a horečka.
„Byla jsem naprosto ztracená, moji blízcí tomu vůbec nerozuměli,“ říká 51letá Francouzka. Příznaky včetně závratí se podle ní vracely v cyklech po dobu několika měsíců, navštívila proto řadu lékařů, někteří ale nebrali její potíže vážně. Teď se snaží pomáhat lidem s obdobnými problémy – je s nimi v kontaktu na sociálních sítích, kde si lidé sdílejí své zkušenosti.
‚Postcovidový syndrom‘
Pomáhat lidem s dlouhotrvajícími příznaky onemocnění se snaží také Fiona Lowensteinová, která pro pacienty s covidem-19 založila podpůrnou skupinu s názvem Body Politic.
Poté, co se v březnu nakazila koronavirem a byla s horečkou a dušností hospitalizovaná v nemocnici, jí lékaři řekli, ať se vrátí, pokud se příznaky zhorší. Místo toho, aby se začala cítit lépe, se jí ale symptomy v následujících týdnech neustále vracely.
Epidemiolog: Přijdou další ‚vlnky‘ epidemie. Bylo by hloupé, kdybychom na ně nebyli připravení
Číst článek
„Je to rána pro vaše ego – být ve věku kolem dvaceti, jste zdraví a aktivní, pak se tím nakazíte a myslíte si, že vám bude brzy lépe a že budete v pořádku. A pak to nevyjde,“ popsala svou zkušenost pro deník The Guardian.
Vzhledem k přetrvávajícím problémům u některých pacientů nyní podle britské BBC někteří odborníci diskutují o tom, zda by takzvaný „postcovidový syndrom“ neměl být uznán jako nemoc sama o sobě. Takový krok by podle nich mohl pomoct diagnostikovat a léčit pacienty, u kterých zdravotní komplikace přetrvávají i po vyléčení.
Lékaři zároveň upozorňují, že „mírný“ průběh nemoci nebo relativně nízký věk pacienta neznamená, že se po vyléčení vrátí do běžného života ve stejné zdravotní kondici jako dřív.
„Není zrovna nejlepší říct, že vy jste v pohodě, protože jste z mladší věkové skupiny – jděte ven a nechte se nakazit. Protože prvotní důkazy naznačují, že v případě nákazy covidem-19 vás může následně skolit postvirový syndrom a zotavování pak může trvat dlouho,“ varuje pro deník The Telegraph odborník britské University of Exeter Bharat Pankhania.
