Rytmus lidského těla není nastavený přímo na 24 hodin, ale je to o několik desítek minut denně více. Člověk se proto musí vědomě synchronizovat například s denním světlem. Doporučovaná doba spánku pro dospělé je mezi sedmi a devíti hodinami, shrnuje základní poučky Příhodová v pořadu Diagnóza F Radia Wave.

Přehrát

00:00 / 00:00

Oddalování doby usínání může vést k posunutí tzv. biologických hodin. Dřívější usnutí pak často není možné. Kromě nevyspání hrozí i potíže v sociálním fungování a rozvoj duševních poruch. Poslechněte si Diagnózu F s neuroložkou Ivou Příhodovou

Někteří lidé ale trpí takzvaným zpožděným spánkem. „Znamená to, že člověk má nástup spánku prodloužen, většinou to bývá o dvě hodiny a více oproti obvyklé době usínání,“ říká lékařka. Lidé zpravidla chodí spát kolem 10. hodiny večer.

„V prvních hodinách spánku máme takzvanou delta fázi neboli hluboký spánek. Ten je velmi důležitý ze zdravotního hlediska,“ zdůrazňuje lékařka a pokračuje:

„Máme řadu dospívajících, kteří chodí spát třeba až v ranních hodinách, někdy okolo čtvrté ráno. Pak je ale spánek narušen vnějšími faktory, světlem a hlukem v domácnosti. Anebo budíkem a nutností se probudit.“

Jenže při opakovaném pozdním usínání se přenastaví biologický rytmus člověka. „A člověk už pak není schopný usnout dřív, než mu dovolí tyto přenastavené biologické hodiny,“ upozorňuje Příhodová na komplikace spojené se zpožděným spánkem. Právě v období puberty se dají biologické hodiny snadno přenastavit.

„Znamená to, že se spánkový hormon melatonin vylučuje později. Dospívající mají přirozenou potřebu dobu usnutí trochu posunovat. Hrají v tom roli i vnější aktivity, osvit a elektronická média,“ shrnuje lékařka.

Pozor na modré světlo

Takzvané modré světlo, kterým svítí žárovky nebo elektronika, ale oddaluje vylučování melatoninu. A kromě toho množství podnětů, které lidem nabízí například telefony, také vedou k tomu, že dospívající odsouvají spánek. Melatonin se dá doplňovat i ve formě výživových doplňků.

Jestli naše tělo vylučuje melatonin správně, se dá zjistit testy, popisuje lékařka. „A to podle sledování tělesné teploty. Anebo ze slin či vyšetřením metabolitů v moči. To ale nejsou běžně přístupné testy,“ dodává lékařka.

Dospívající mají spát i devět hodin denně

Zpožděný spánek a změna biologických hodin člověka není totéž co ponocování, srovnává lékařka. Ale druhé jmenované může ke zpožděnému spánku přímo vést.

„Velmi často se setkáváme s tím, že lidé oddalují spánek. Třeba právě dospívající. A to proto, že se chtějí věnovat sledování internetu, hrát počítačové hry, být na mobilu,“ říká Příhodová.

„V poslední době se tak vyděluje termín spánková prokrastinace. To znamená vědomé oddalování spánku kvůli tomu, že člověk si chce ještě užít po celém dni nějaké příjemné aktivity. I přes to, že pociťuje únavu a ospalost.“

Léčit problémy s usínáním je možné, Příhodová se tím zabývá.

„Do ordinace k nám přicházejí většinou dospívající. A tak pátráme po tom, jestli jsou schopní usnout v obvyklou hodinu, anebo jestli už došlo k přenastavení biologických hodin. Velmi často zjišťujeme, že to není zpožděná spánková fáze, ale že ve hře jsou jiné faktory,“ říká lékařka.

A připomíná, že mladí lidé místo spánku dávají přednost právě internetu a hrám. Jenže v pubertě by měli lidé spát i devět hodin denně, tedy ještě o trochu víc než dospělí.

„Pokud je pacient motivovaný k léčbě, tak máme možnost jeho rytmus zase vrátit zpátky. Podáváme mu melatonin, používáme intenzivní osvit v ranních hodinách. A pak tam musí být přísné dodržování pravidel spánkové hygieny, nepoužívání elektronniky, dodržování dané hodiny usínání a tak podobně. Je to obtížný proces a málokdy je úspěšný pro minimální motivaci těch dospívajících. Velmi často je totiž do ordinace přivádí rodiče,“ shrnuje Příhodová.

Právě rodičům totiž režim jejich dětí vadí víc než přímo jim samotným.

„Někdy se syndrom zpožděné fáze spánku kombinuje s psychiatrickými poruchami, třeba s poruchou pozornosti, hyperaktivitou a poruchou učení. Mladí lidé zažívají ve škole šikanu a často jim pak noční režim vyhovuje a nejsou ochotní ho změnit. Trápí to ale rodiče. Motivace dospívajícího je ale klíčová. A také důslednost rodičů,“ připomíná lékařka.

Změna rytmu ale může mít dopad na školní docházku dospívajících, dodává: „Kumulují se jim absence. Dost často se setkáváme s tím, že ani nedosáhnou vzdělání, které by odpovídalo jejich intelektu.“

Převzato z Radia Wave

Ani to, že se daří dospívajícím vstávat do školy, neznamená, že se na nich nedostatek spánku neprojevuje: „Víme, že zkracování doby spánku pod sedm hodin denně u dospívajících velmi často vede k tomu, že u nich pak nacházíme tendence k depresi, k rozvoji úzkosti. Víme také, že zkrácená doba spánku je spojená s rozvojem interních onemocnění, jako je cukrovka, obezita nebo třeba vysoký tlak.“

Krátkodobý spánkový deficit je podle Příhodové možné si doplnit. „Když probdíme jednu noc, tak trvá několik dní, než to dospíme. Pokud je deficit chronický, tak už se to dospat jen velmi obtížně. Pokud se chronický spánkový dluh nakumuluje, může se promítnout do nemocí těla nebo i psychiatrických nemocí,“ upozorňuje lékařka.

Poslechněte si celý rozhovor.

Adéla Paulík Lichková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít