Oceněná žena dlouhodobě vystupuje proti íránskému režimu. V Íránu bojuje za lidská práva a proti diskriminaci žen. Podle svého manžela se do nemocnice dostala díky podpoře aktivistů.
Nobelovu cenu za mír získala organizace Nihon Hidankjó, která bojuje proti jaderným zbraním. Jak souvisí ruská agrese s výběrem laureátů? Odpovídá analytik Michal Smetana.
Organizace, sdružující lidi, kteří přežili jaderné útoky na města Hirošima a Nagasaki, se podle výboru snaží zabránit hrozbě, která může zničit celý svět.
Po prezidentském mandátu svého manžela, kterého v roce 1980 porazil ve volbách Ronald Reagan, se Carterová zabývala především dobročinnými aktivitami v USA a ve světě.
Letošní Nobelovu cenu za mír získala vězněná íránská aktivistka Narges Mohammadíová, která bojuje proti útlaku žen v Íránu a za dodržování lidských práv a svobodu pro všechny.
Vyhlašování laureátů Nobelových cen začne v pondělí udělením ceny za fyziologii a lékařství, asi nejsledovanější Nobelova cena za mír přijde na řadu v pátek.
„Na to jaké tresty těm lidem reálně hrozí za každý protest, tak je to úctyhodné. Mě osobně to naplňuje nadějí,“ vysvětluje ředitel pražské pobočky lidskoprávní organizace Memorial Štěpán Černoušek.
Jeho diplomatický odkaz je ale také plný kontroverzí. Při hájení amerických zájmů postupoval čistě pragmaticky a ze své funkce podpořil třeba Pinochetův vojenský režim v Chile.
Nositele Nobelovy ceny za mír Alese Bjaljackého odsoudil k deseti letům vězení běloruský soud. Vůdce Vjasny a ochránce lidských práv trestní řízení označil za politicky motivované.
Dostat se k necenzurovaným a ověřeným informacím z Ruska je totiž čím dál těžší. Všechna nezávislá média v Rusku jsou buď zablokovaná, přerušila svoji činnost, anebo se přesunula do ciziny.
Memorial zastřešuje několik sesterských organizací včetně Lidskoprávního centra Memorial, které se zaměřuje na porušování lidských práv v současném Rusku.
Nobelovu cenu za mír získal běloruský obhájce lidských práv Ales Bjaljacki, ruská lidskoprávní organizace Memorial a ukrajinské Centrum pro občanské svobody.
„David Trimble byl odvážný muž s vizí. Rozhodl se využít příležitosti k míru, když se mu naskytla, a snažil se ukončit desetiletí násilí, které sužovalo jeho milované Severní Irsko.“
„Vzhledem k vztahům mezi federálními úřady a hlavou Čečenska Kadyrovem a mnoha osobním výhrůžkám se redakce rozhodla vyslat Jelenu Milašinovou za hranice Ruské federace,“ oznámil deník Novaja gazeta.
Ruská federace v uplynulém týdnu označila 113 lidí a organizací za cizí agenty. Co toto označení znamená a informace s ním spojené komentuje Alexandr Mitrofanov.
Nositelka Nobelovy ceny byla už loni v prosinci odsouzena ke čtyřem letům za mřížemi mimo jiné za podněcování násilí. Šéf vojenské vlády ji následně částečně omilostnil a trest snížil na dva roky.
„Odchod Tutua je další kapitolou truchlení při loučení našeho národa s generací skvělých Jihoafričanů, kteří nám odkázali osvobozenou Jižní Afriku,“ uvedl jihoafrický prezident.
Národní liga pro demokracii Su Ťij vyhrála s převahou volby v listopadu loňského roku. Vojenský převrat přišel těsně předtím, než mohla její vláda zahájit druhý pětiletý mandát.
Barmská vojenská vláda, která se ujala moci při únorovém převratu, nechá rozpustit stranu někdejší barmské vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij. Důvodem jsou podle junty podvody při listopadových volbách.
Světový potravinový program (WFP), který je organizací OSN, uvádí, že každoročně pomáhá asi 97 milionům lidí v 88 zemích. Každý devátý člověk na světě podle WFP nemá dostatek potravin.
Ekologickou aktivistku nominovali na Nobelovu cenu za mír již loni, byla považována za favoritku, nicméně ocenění nakonec získal etiopský premiér Abiy Ahmed.
Konžský lékař Denis Mukwege a aktivistka irácké komunity jezídů Nadja Muradová cenu převezmou v jednu hodinu odpoledne převezmou za boj proti sexuálnímu násilí jako zbrani ve válkách.