Ornitologové tak nyní spekulují, jestli nešlo během všech případů o jednoho konkrétního ptáka. A to i přesto, že se incidenty staly stovky kilometrů od sebe.
Na Mlýnském rybníku u Lednice letos zahnízdil rekordní počet tenkozobců. Díky snížené hladině rybníka na mělčinách vyrostly rostliny, které přilákaly ptáky, kteří tyto podmínky potřebují k zahnízdění.
Ornitologové varují před volným pouštěním psů v lokalitě mezi Pístovem a Znojemskou ulicí v Jihlavě. V mokřinách tam totiž na zemi hnízdí čejky chocholaté.
Inspektoři potvrdili, že rorýsi skutečně paneláky, kde se začalo se zateplováním, využívají k hnízdění. „K zmaření životů nedošlo, ale došlo by, pokud by stavba dále pokračovala,“ uvedl ornitolog.
„Přímo na okraji bývalého rybníka momentálně hnízdní jeřábi popelaví a dokonce se tam o hnízdění pokouší vzácní vodouši rudonozí,“ rozhlíží se Břeněk Michálek ve vznikající rezervaci.
Ornitologové se obávají kolize ptáků s nosnými lany i skleněnými plochami. Podle nich je poslední velké zimní nocoviště havranů a kavek na jižní Moravě přímo v trase plánované lanovky.
Wahl byl všímavý pozorovatel a při svých procházkách kromě druhového rozložení zvládl vysledovat i specifika jednotlivých ptačích skupin. Wahlova práce položila základy ekologie.
Budky budou vytvořené ze směsi betonu a dřevěných pilin a měly by být i tepelně izolované. Zároveň by měly mít otvor tvarovaný tak, aby ptactvo nemohli ohrožovat predátoři, třeba kočky nebo kuny.
O tučňácích se někdy říká, že vlastně létají ve vodě. Mají neobvykle vyvinuté prsní svaly, tvoří až 30 procent jejich hmotnosti. To je několikrát více než u těch nejvýkonnějších létajících ptáků.
Ředitelství silnic a dálnic nechává sítě instalovat na rozestavěnou úsek Starým Městem na Uherskohradišťsku a Moravským Pískem na Hodonínsku. Sítě budou umístěné na třech úsecích v délce 700 metrů.
„Málem jsem spadl ze židle, když jsem ho poznal i díky tomu, že jsem ho vídával v Americe. Padlo taky pár sprostých slov,“ citovala BBC ornitologa Simona Wooda.
Hodinu lidé pozorují krmítko nebo strom v parku a zapisují počet jednotlivých ptačích druhů, které se objeví. Data pak pomůžou ochráncům přírody reagovat na případné snižující se počty druhů.
Ornitologové vyvěsili v Brně 70 budek. Pomůžou ptákům přečkat zimu a na jaře se uhnízdit. Veřejnost by podle nich měla budky vyvěšovat také, musí ale dbát pravidel.
Jeden z největších dravců světa obývá oblast Kamčatky a do střední Evropy jinak vůbec nezalétává. Přesto ho ornitologové i amatérští pozorovatelé pravidelně vídají u Chlumské rybniční soustavy.
Na Šumavě žije v současnosti třicet párů puštíků bělavých. Jde o dlouhověké sovy, které nepotřebují hnízdit každý rok. Ornitology proto přírůstek šesti až devíti mláďat ročně, jak odhadují, těší.
Na ptačí chřipku zemřela například tři mláďata na komínu v průmyslovém areálu v Chomutově. Další podezřelá úmrtí sokolího páru zaznamenali ornitologové v cementárně v Čížkovicích na Litoměřicku.
V Čížkovické cementárně mají sokoli své budky už od roku 2012, za tu dobu se tam vylíhlo 15 mláďat. Letos mohli ptáci podle ornitologa uhynout kvůli nemoci nebo souboji s jiným párem.
Na střední Moravě ornitologové pozorovali volavku vlasatou, lyskonoha ploskozobého a ibise hnědého. Jejich výskyt podle odborníků souvisí s vrcholícím jarním tahem ptactva.
Lucie Výborná vyrazila s biologem, ekologem a ornitologem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Ondřejem Sedláčkem do podvečerních brdských lesů nedaleko Rožmitálu pod Třemšínem.
Stačí obejít skleněné plochy v okolí. Když lidé najdou zabitého nebo zraněného ptáka, je důležité zadat informace o nálezu – datum, čas, místo a fotodokumentaci – do databáze birds.cz.
Vlaštovčím samičkám imponují starší samečci – zřejmě proto, že mají větší zkušenosti se sváděním. Nejen to zkoumají přes deset let vědci ve vytipovaných oblastech jižních Čech.
Na místě by se mohli vyskytovat cvrčilky říční, cvrčilky zelené, či velmi vzácné cvrčilky slavíkové. Během dvou let by v okolí měly vzniknout tůňky a také se plánují tři pozorovatelny.
Nemoci trichomonóze se také říká krmítková nákaza. Smysluplná léčba volně žijících ptáků s touto nemocí není podle ornitologů možná. Nákaza není na člověka přenosná.
Skřivanů polních každoročně ubývá. Ornitologové je v současnosti sčítají v Beskydech, aby věděli, jak je začít efektivně chránit. Na klesající populaci má vliv intenzivní zemědělství a výstavba.
V České republice je evidováno více než 1300 čapích hnízd, ale každoročně se objevují nová a některá zanikají nebo nejsou obsazená, uvedl místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek.