Ptačí budka a její podoby. ‚Není na to, aby mohli lidé na hnízdění dobře koukat,‘ apelují ornitologové

V Brně přibydou další ptačí budky. Vyvěsí je odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, brněnské ZOO a pracovníci brněnského ústředního hřbitova. Bude jich 70. Chtějí jimi nahradit staré, vykotlané stromy, kde mohli ptáci dříve hnízdit. Město je ale z bezpečnostních důvodů kácí. Budek je několik druhů.

Reportáž Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pergola na zahradě Ústavu biologie obratlovců AV ČR má novou ptačí budku

Pergola na zahradě Ústavu biologie obratlovců AV ČR má novou ptačí budku | Foto: Michal Šafařík | Zdroj: Český rozhlas

„Našli jsme perfektní místo pro budku, které říkáme rehkovník, což je taková polootevřená budka, ve které hnízdí například rehek domácí nebo lejsek domácí si vybírá tento typ hnízdní budky,“ přibíjí budku v pergole na zahradě Ústavu obratlovců Akademie věd České republiky ornitolog Michal Šulc.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si reportáž Michala Šafaříka o ptačích budkách

Asistuje mu u toho kolega Vojtěch Brlík. „Tento typ budky, rehkovník, je primárně určen pro rehky domácí a ti jsou vázáni na lidská obydlí. Budou tedy tohle prostředí s radostí využívat. Kolem je zároveň docela dost otevřené plochy, takže tu budou moci nalézt dostatek potravy,“ vysvětluje, proč budku umisťují do pergoly, a ne na venku na strom.

Rehkovník má krychlový tvar, ornitologové ukazují ale také na kulaté varianty. Liší se též v umístění. Rozdíl je v tom, jaký druh ptáků je obývá.

Vymizení druhu

70 takových budek teď v Brně vyvěsilo několik institucí. Kromě Ústavu biologie obratlovců i brněnská ZOO a Ústřední hřbitov Brno, které symbolickým počtem oslavily výročí svého založení. Hlavní důvod vyvěšování ovšem není slavení. Ptáci totiž často přirozeně hnízdí ve vykotlaných stromech.

Na stromy se hodí sojkovníky s malým kulatým otvorem spíše než polotevřené rehkovníky | Foto: Michal Šafařík | Zdroj: Český rozhlas

„To jsou především staré stromy, které už mohou hrozit třeba i spadnutím. Tak samozřejmě město se těchto stromů zbavuje, a proto takovéto hnízdní budky vlastně moc pomohou ptákům k jejich úspěšnému hnízdění,“ komentuje Šulc.

Ve městech ale neubývá jen vykotlaných stromů. „Ubývá rozprostřené zeleně, třeba husté křoviny. Kvůli tomu v posledních desítkách let z měst prakticky úplně vymizeli vrabci,“ vysvětluje Vojtěch Brlík.

2:50

Pro ornitology je záhadou orel východní, který už několik let žije na Třeboňsku. Radost z něj ale nemají

Číst článek

Pozor na predátory

Ptáci v budkách hnízdí a kladou vajíčka. Podle vědců ale má smysl stavět je i teď v zimě, mimo hnízdní období.

„V nějakých mimořádně chladných nocích uprostřed zimy, můžou být tyhle budky klíčové pro přežívání ptáků, které se do něj uchylují, aby byli v alespoň mírně teplejším prostředí, což jim pomůže přežít. Zároveň budky nevyužívají jenom ptáci, často se můžeme setkat například i s netopýry a samotářské včely nebo vosy si v těchto budkách staví také hnízda,“ upozorňuje Brlík.

Podle ornitologů může zavěšením nějaké budky pomoci ptákům každý. Musí ale dodržet určitá pravidla. „Je klíčové, aby lidé mysleli na to, že budka je opravdu pro ptáky, není na to, aby mohli lidé na hnízdění v budce dobře koukat, aby mysleli na to, že se do ní pak můžou dostat i predátoři, kteří nemusí sníst jenom snůšku vajíček nebo všechny mláďata v hnízdě, ale zabít dospělce,“ apelují.

Vojtěch Brlík a Michal Šulc v pergole věší ptačí budku rehkovník | Foto: Michal Šafařík | Zdroj: Český rozhlas

Budku radí umístit co nejdál od stěn a ke stropu pergoly. Tak výrazně sníží riziko, aby se k ní dostali ti, pro které není určená. Jak budky stavět, z jakého materiálu, kam je zavěsit a jak se o ně starat, popisuje web České společnosti ornitologické.

Michal Šafařík Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme