Před 77 lety vyvraždili nacisté v Osvětimi skoro 4 tisíce československých židů z takzvaného terezínského rodinného tábora. Muže, ženy i děti zplynovali v noci z 8. na 9. března 1944.
Pietní akce se letos kvůli pandemii odehrávají hlavně virtuálně. Plánoval je třeba Izrael, Polsko nebo Německo. Setkání se konalo i v Senátu Parlamentu ČR.
Příběh rodiny jednoho z žáků architekta Adolfa Loose ilustruje násilné rozmetání ideálů, na nichž stála první republika. Něco podobného se podle novináře, který dané osudy zmapoval, může stát i dnes.
Nejdůležitější byla zásmažka, vzpomíná Magda Barnea na transport nacisty. Zažila Osvětim, kde přišla o matku a otce, i Bergen-Belsen. Osvobození ji zastihlo v Terezíně.
Během večera zazní v Praze písně z koncentračních táborů nebo příběhy přeživších, vystoupí taky významné osobnosti romské kultury jako například zpěvák Milan Kroka nebo houslový virtuóz Viliam Didiáš.
Francina válka je poutavou a osvětlující knihou memoárů mladé pražské ženy, která prošla několika koncentračními tábory, ale shodou okolností se jí podařilo holokaust přežít.
Sedmadevadesátiletá Jarmila Weinbergerová prožila nejšťastnější den svého života v neděli 15. dubna 1945. V zuboženém stavu ji zachránili britští vojáci.
Příběhy 20. století Český rozhlas Plus připomíná osudy lidí, kteří zahynuli v tzv. terezínském rodinném táboře. Jednalo se převážně o československé občany, kteří zemřeli v plynových komorách.
Nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor Auschwitz-Birkenau osvobodila sovětská Rudá armáda v sobotu 27. ledna 1945 odpoledne. Ještě tři dny před tím Tomáš Radil nevěděl, jestli přežije.
„Ležela tam nahá žena. Doteď si pamatuji její krásnou tvář. Kolem prsou se jí batolilo děťátko, které plyn nějakým zázrakem neotrávil. Zeptal jsem se staršího spoluvězně, co s ním mám dělat.“
Narodila se v Ostravě, přežila holokaust a od roku 1945 žije v Londýně. Dnes je už 90letá, ale celý svůj profesní život pomáhala traumatizovaným a zraněným dětem, takovým, jakým byla kdysi sama.
U mikrofonu se v památníku vystřídali izraelští představitelé i zahraniční hosté. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu slíbil, že holokaust se opakovat nebude.
Merkelová u příležitosti návštěvy věnovala jménem německé vlády provozovatelům osvětimského památníku 60 milionů eur (1,5 miliardy korun), které jsou určeny na jeho provoz, údržbu a nezbytné opravy.
Zájemci si mohli koupit vánoční zvonečky se snímky plotu s ostnatým drátem, vězeňských budov nebo železniční odbočky, která vede k bráně s nápisem Arbeit macht frei, v překladu Práce osvobozuje.
Americká streamovací společnost Netflix změní v dokumentárním seriálu Ďábel od vedle kontroverzní mapy. Ty zobrazovaly nacistické vyhlazovací tábory v současných polských hranicích.
Při výstupu z vlaku čekal na židovské muže budoucí architekt šoa Adolf Eichmann, který je oslovil cynickými slovy, pronesenými v židovském jazyce jidiš. Holokaust začal tady.
„S velkým zármutkem jsme přijali zprávu, že zesnul Kazimierz Albin, poslední z přeživších z prvního transportu Poláků do německého tábora v Osvětimi,“ sdělilo museum na svém twitteru.
Jiří Fišer jako zřejmě poslední Mengeleho dvojče v Česku stále předává svůj životní příběh dalším generacím. S bratrem Janem si je ke svým hrůzným pokusům vybral nacistický „Anděl smrti“.
„Mějte úctu k jejich památce. Jsou lepší místa, kde se dá naučit chodit po kladině, než na místě symbolizujícím deportace statisíců lidí k vyhlazení,“ uvedlo muzeum na twitteru.
Rybak byl již v minulosti odsouzen za spálení loutky Žida. Nyní je na televizních záběrech vidět, jak mimo jiné rovněž říká: „Musíme říct židovským okupantům...že jsme pány v této zemi.“
Její příběh i osudy dalších 24 přeživších holokaustu vypráví nová kniha Neuvěřitelné zázraky, jež v Německu vyšla krátce před Dnem památky obětí holokaust.
Jako o inspirativním, odvážném muži plném energie a vlastenci hovoří čeští politici o pamětníkovi holokaustu Jiřím Bradym, který zemřel v noci na sobotu v kanadském Torontu.