Statisíce Palestinců do Afriky a Asie. Šéf Mosadu chtěl, aby USA pomohly s vysídlením Pásma Gazy
Osud dohody o příměří mezi teroristickým hnutím Hamás a Izraelem v Pásmu Gazy je opět nejistý. USA a Izrael koncem týdne stáhly své vyjednavače ke konzultacím. Server Axios mezitím informoval, že izraelské plány na vysídlení Palestinců z Gazy se opět dostávají na světlo. Šéf tajné služby Mosad ve Washingtonu údajně minulý týden žádal USA, aby přesvědčily několik zemí k přijetí stovek tisíc Palestinců, tentokrát Etiopii, Indonésii a Libyi.
Šéf izraelské tajné služby Mosad David Barnea podle Axiosu minulý týden hovořil s americkým vyslancem pro Blízký východ Stevem Witkoffem. Izrael měl vytipovat další země, které by mohly přijmout stovky tisíc Palestinců z Pásma Gazy, nyní válečného území.
26:50
Schneider: Izraelci přichází pod tlakem o svůj spravedlivý boj a dostávají se do pozice viníků
Číst článek
Izrael podle šéfa tajné služby jednal s Etiopií, Indonésií a Libyí.
Agentura AP už na jaře informovala o izraelské snaze spolupracovat na vysídlení Palestinců s USA. Plán byl už tehdy silně kontroverzní nejen kvůli patrné nedobrovolnosti vysídlení, ale i kvůli situaci v cílových zemích. Mělo jít o Súdán, Somálsko a Somaliland – neuznaný stát v Africkém rohu.
‚Svobodná volba‘
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nyní po návštěvě Bílého domu trvá na tom, že odchod Palestinců by byl dobrovolný.
Vůle vytlačit Palestince z palestinských území je v izraelské vládě živá už od začátku války v Pásmu Gazy před necelými dvěma lety. Nejhlasitější v tomto směru jsou krajně pravicoví zástupci Tel Avivu, například ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir nebo financí Becalel Smotrič. Ten loni prohlásil, že letošní rok bude rokem, kdy Izrael prosadí suverenitu nad celým Západním břehem Jordánu.
„Myslím, že prezident Turmp měl brilantní vizi. Nazývá se svobodná volba. Když lidé chtějí zůstat, mohou zůstat. Ale když chtějí odejít, mělo by jim to být umožněno. Nemělo by to být vězení.“
Benjamin Netanjahu (Izraelský premiér)
Oba ministři mají zmrazená aktiva a nemohou cestovat do Austrálie, Kanady, Velké Británie, Norska a na Nový Zéland, kde čelí sankcím. Minulý týden je rovněž vláda Slovinska označila za persona non grata – nežádoucí osoby.
Pod Netanjahuovou vládou rovněž stoupá počet izraelských osad na okupovaných palestinských území. Například ministr Smotrič je sám osadníkem.
Dotyčný člen izraelské vlády už v březnu spekuloval, kolik Palestinců denně by Izrael mohl z Pásma Gazy odvážet a jak dlouho by vysídlení trvalo. Emigrace měla být Palestincům nabídnuta z „humanitárních enkláv“.
Česko podporuje Izrael, ale neznamená to, že také každý krok tamní vlády, prohlásil Fiala
Číst článek
Izraelský web Ynet už tehdy poukázal, že je silně kontroverzní hovořit o dobrovolnosti vysídlení v případě, kdy je člověk donucen opustit svůj domov a odejít do přelidněné oblasti, ke které jsou přistavené lodě nebo autobusy.
Stanice Deutsche Welle o obnovených prohlášeních o vysídlení hovořila s Jamalem Nusseibehem, palestinsko-americkým advokátem a analytikem pro Blízký východ, který se jednáními mezi Izraelem a Palestinci zabývá od 90. let.
„Vůle zůstat velmi záleží na tom, co se podaří v Gaze znovu vybudovat. Když ale platilo první příměří mezi Hamásem a Izraelem, stovky tisíc Palestinců se vracely na sever Pásma Gazy, i když byl v podstatě zničený. To myslím prokazuje hloubku toho vztahu k území,“ podotkl Nusseibeh.
Izrael se zmocnil Západního břehu Jordánu spolu s Pásmem Gazy a východním Jeruzalémem za šestidenní války roku 1967 a od té doby Západní břeh v rozporu s mezinárodním právem okupuje. Palestinci chtějí všechna tato území pro svůj budoucí stát a růst osad, jichž Izrael na Západním břehu vybudoval přes stovku a v nichž žije přes půl milionu Židů s izraelským občanstvím, považují za hlavní překážku dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu.
Trpělivost Evropy
Proti Izraeli se v posledních měsících obrací stále silnější kritika mezinárodního společenství kvůli zprávám o situaci v Gaze. Válka tam podle agentury AFP zničila či poškodila 70 procent všech budov. Tamní úřady. ovládané ovšem Hamásem, hovoří o téměř 60 tisících obětech izraelských útoků.
Podle izraelského deníku Haarec, který se odvolává na OSN, rovněž prudce narostl počet podvyživených dětí, a to na 8,8 procenta všech v Gaze. Lékaři bez hranic pak hovoří o až 25 procentech podvyživených, do statistiky započítávají děti mezi šesti měsíci a pěti lety věku a těhotné a kojící ženy.
Izrael povolí shazování humanitární pomoci do Gazy pomocí padáků. Shozy by mohly začít velmi brzy
Číst článek
Francouzský prezident Emanuel Macron v reakci na aktuální dění oznámil, že Paříž uzná palestinskou státnost, stejně jako více než 140 zemí OSN. V pátek rovněž britský premiér Keir Starmer inicioval „krizové“ jednání s Macronem a německým protějškem Friedrichem Merzem.
Na pondělí a úterý je pak naplánované jednání ministrů asi 40 zemí o dvoustátním řešení konfliktu na Blízkém východě. Akci spolupořádá Francie a Saúdská Arábie v New Yorku, zatímco americký prezident Donald Trump od účasti odrazuje.
Ministři zahraničí Evropské unie měli minulý týden na stole možné pozastavení asociační dohody s Izraelem i méně tvrdá opatření, například pozastavení některých technických projektů s židovským státem. Na krocích se ale neshodli. Proti pozastavení asociační dohody se staví i Česko.
EU a Izrael podepsaly asociační dohodu v roce 2000. Pro Izrael z ní plynou značné výhody, zejména bezcelní obchodování s evropským blokem v hodnotě stamilionů eur. Cílem smlouvy je celkové posilování partnerství a vzájemných vztahů.
Český prezident Petr Pavel pro Český rozhlas během návštěvy Japonska řekl, že na český vztah vůči Izraeli „se dívá trochu jinak“ než vláda a že předpokládá, že „debata na téma, jak v této věci dál postupovat ještě přijde“.
