21. srpna 1968 do Československa přijela vojska Varšavské smlouvy a začala okupace značící začátek normalizace. Jakou roli hrál tehdy Československý rozhlas a jak na okupaci vzpomínají pamětníci?
V pondělí uplyne 55 let od počátku sovětské okupace Československa. Ačkoli u nás armáda zůstala nečinná, jen od srpna do prosince 1968 zemřelo v důsledku invaze asi 135 československých občanů.
„Často zapomínáme na těžký osud těch dalších více než 50 tisíc lidí, kteří se v ghettu v době povstání skrývali a živořili,“ vysvětluje mluvčí muzea Marta Dziewulská.
Narodila se do atmosféry Masarykovy první republiky, zažila všechny československé a české prezidenty, dvě totality a teď se bude z domova seniorů v Ostravě dívat na slavnostní slib Petra Pavla.
Marie Antonie Filipová se snaží využívat historické materiály i postupy našich prababiček. Velmi náročné bývají opravy čepců, protože krajky na nich jsou kovové.
„Bylo mně dva a půl roku. Stěhovali mě z místa na místo. Pamatuju si jednu chvíli, kdy jsme byli v nějaké umývárně a s větší dívkou jsme hledaly něco k jídlu. To je moje první vzpomínka,“ říká.
Unikátní snímky vznikly za 2. světové války přímo uvnitř terezínského ghetta. Historici z Památníku Ticha, Židovského muzea v Praze a Památníku Terezín dál pátrají po totožnosti lidí na fotografiích.
U připomínky 80 let od okupace zbytku Československa vojsky nacistického Německa se v budově bývalé káznice na brněnském Cejlu poprvé setkaly dvě vězeňkyně nacistického gestapa Zajoncová a Štefková.
Už čtyři roky připravuje sdružení Památník Šoa rozsáhlou expozici o holokaustu na pražském nádraží Bubny. Vznik památníku není snadný, protože učit o holokaustu mladé generace je čím dál těžší.
Zemřela válečná veteránka Kvapilová, bojovnice od Sokolova. Kvapilová po skončení druhé světové války zůstala v armádě, v roce 1954 byla v hodnosti kapitánky přeložena do zálohy.