Donald Trump tento krok zdůvodňuje potřebou zvýšit například těžbu ropy a snížit ceny energií a tím i ceny obecně. Ovšem těžba ropy a plynu byla v USA i za Bidena na historickém maximu, USA teď těží víc než jakákoli země kdykoli v historii a jsou čistým vývozcem.

Průměrná cena benzinu, což je pro Američany často zásadní cifra, je teď 3,13 dolaru (přibližně 76 korun) za galon, což je o dost méně než po začátku plošné ruské invaze na Ukrajinu a je to cca o půl dolaru více, než když Trump před čtyřmi lety Bílý dům opouštěl.

Trump se tímto nařízením může pokusit udržet v chodu také některé uhelné elektrárny. Národní stav nouze v energetice USA ještě nikdy nevyhlásily – ani během ropné krize v 70. letech, to šlo jen o regionální verze tohoto opatření. Tenkrát se kladl důraz i na úspory energie, o ty Trump nijak neusiluje.

Pokud jde o federální vládu, podpora fosilních paliv bude mít jasnou prioritu, přestože vědci říkají jasně, že to je cesta ke klimatické katastrofě a tím i k té ekonomické. Trump ale třeba současné rozsáhlé požáry v LA a okolí nespojuje s klimatickou změnou, kterou popírá.

Naopak fosilní průmysl patřil k jeho významným sponzorům ve volební kampani. Trump teď zrušil Bidenova opatření na ochranu pobřežních oblastí před těžbou – týká se to celého pobřeží Atlantiku a Tichého oceánu i významné části pobřeží v americké Arktidě. Naopak Trump vydal nařízení, které zatím dočasně pozastavuje pronajímání půdy a povolovací procesy pro stavbu větrných elektráren.

Větrná energie podle agentury AP zajišťuje asi 10 procent spotřeby elektřiny v USA a ve výstavbě jsou projekty, které by zajistily elektřinu pro dalších 30 milionů domácností.

Uvidíme tedy, jak budou americké trendy pokračovat, za Trumpova prvního prezidentství navzdory proklamacím třeba těžba a spotřeba uhlí setrvale klesala. A pokud byste hledali USA stát se suverénně nejrozvinutější solární a větrnou energetikou a bateriovými úložišti, tak je to republikánský Texas. 

Zrušení zákona? 

Celý Bidenův klimatický zákon na podporu investic do zelené transformacese se nedá zrušit jen tak škrtnutím pera. Je to platná legislativa, kterou ale Trump může obstruovat. Hned první den vydal nařízení, které nařizuje vládním úřadům, aby přestaly vyplácet peníze určené na realizaci tohoto programu. Jde o půjčky, granty či daňové úlevy na rozvoj obnovitelné energie, jaderné energie, elektromobility.

Trump také nařídil zrušit program na podporu tzv. Climate Corps, což je program na rekvalifikaci lidí a tvorbu pracovních míst spojených s čistou energetikou, odolnějším zemědělstvím, prevencí před požáry nebo ochranou přírody.

Prezident se může pokusit i zrušit nebo pozměnit celý Bidenův klimatický zákon. Ovšem ty investice a stavby nových továren se týkají převážně republikánských okrsků. Podle analýzy Washington Post na nich vydělávají třikrát víc než oblasti, kde lidi volí převážně demokraty. Takže 18 republikánských kongresmanů už před volbami vyzvalo k ponechání částí zákona v platnosti – hlavně té o daňových úlevách pro čistou energetiku.

Už jednou Donald Trump vyvedl Spojené státy z Pařížské klimatické dohody, která vychází z doporučení vědců a má svět uchránit před klimatickou katastrofou. Minule Spojené státy opustily Pařížskou dohodu jenom na skok, po několika měsících je Bidenova administrativa k této globální dohodě o potřebě vyhnout se nezvládnutelné míře člověkem způsobeného oteplení připojila zpátky.

Teď Trump nařídil odstoupení od dohody hned během prvního dne ve funkci, přestože máme za sebou podle vědců 10 nejteplejších let v dějinách lidské civilizace a problém dál eskaluje. Proces odstoupení nějakou dobu trvá a USA své deklarované cíle stoprocentně neplnily ani za Bidena, ty jsou navíc dobrovolné.

I tak mohou být tentokrát důsledky amerického odstoupení závažnější, může to ovlivnit celosvětová vyjednávání. Trump chce také zastavit dohodnutou finanční pomoc zemím, které dopady změny klimatu nejvíc trpí, i když na ní mají velmi malý podíl.

Pokud jde o emise skleníkových plynů, kterých USA vypouštějí po Číně druhé největší množství z celého světa, tam bude záležet spíš na americké vnitřní politice a jestli se Trumpovi podaří házet klacky pod nohy těm podnikům, státům a městům, které jsou – a už to některé i znovu deklarovaly – odhodlané na své úrovni dál pokračovat v transformaci směrem k čistšímu hospodářství.

Jan Kaliba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít