Senát by měl schválit reformu penzí beze změn. Předčasné důchody rizikových profesí dořeší později
Senát by měl podle výborů sociálního i ústavně-právního schválit beze změn vládní důchodovou reformu, která počítá s růstem věku odchodu do penze o měsíc ročně až na hranici 67 let. Podpořili to v úterý čtyři zástupci koaličních frakcí ze šesti přítomných členů sociálního výboru a šest z osmi přítomných členů ústavně-právního výboru, jak řekl jeho předseda Tomáš Goláň (ODS).
Spor o předčasné důchody pro rizikové profese chce sociální výbor řešit dodatečně, když úpravu přislíbilo připravit do konce letošního roku ministerstvo financí. Horní parlamentní komora bude o reformě rozhodovat ve středu.
Sněmovna hlasy koalice ve vládní novele omezila ze 125 000 na přibližně desetinu okruh pracovníků v náročných profesích s nárokem na dřívější odchod do penze bez jejího krácení. Týkat se má zhruba 12 000 lidí v nejrizikovější čtvrté kategorii.
OVĚŘOVNA: Chce Jurečka zpoplatnit péči o důchodce? ‚Jednoznačná dezinformace,‘ vyvrací ministerstvo
Číst článek
Zaměstnavatel by za ně platil o pět procentních bodů vyšší odvody. Za pracovníky ze třetí kategorie, kteří jsou vystaveni nadměrné fyzické zátěži, vibracím, velkému chladu či teplu, by měli zaměstnavatelé podle chystaného návrhu koalice povinně přispívat čtyřmi procenty mzdy do třetího penzijního pilíře na individuální účty.
Senátorka Hana Kordová Marvanová z klubu ODS a TOP 09 kvůli tomu reformu jako jediná z klubu vládních stran v sociálním výboru nepodpořila. Podle ní by bylo lépe obě změny prosadit současně, nikoli nejdříve omezit počet pracovníků s nárokem na předčasný důchod.
Obává se, že pro chystaný návrh nebude dostatečná podpora mezi sociálními partnery, neboť s ním nesouhlasí ani Hospodářská komora ČR jako zástupce zaměstnavatelů. Výbor ale na návrh svého předsedy Lumíra Kantora (KDU-ČSL) doporučil pouze vyžádat si do konce roku předložení podrobnosti k úpravě předčasných penzí.
Pirátská senátorka Adéla Šípová navrhovala okruh pracovníků v rizikových profesích rozšířit i na zdravotníky, slévače, svářeče či obráběče kovů, celkem na zhruba 450 000 lidí, tedy počet, který omezila už vláda ve svém návrhu. Souhlasil s tím i Tomáš Navrátil (ANO), pokud by se nepovedlo prosadit alespoň obnovení vládou navrhovaného omezení na 120 000 lidí.
Poslanci se vrací k vládní důchodové reformě. Začalo závěrečné kolo schvalování
Číst článek
Zvyšování věkové hranice
ANO chce také zachovat věkovou hranici pro odchod do penze na 65 letech, k čemuž Senát vyzvala Českomoravská konfederace odborových svazů. Opoziční hnutí chce také zrušit snížení výpočtu nových penzí, zvyšovat penzi o polovinu růstu průměrné mzdy a všem důchodcům přidat 500 korun nad rámec zákonné valorizace.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) zvyšování věku odchodu do penze zdůvodnil potřebou zabránit nárůstu deficitu systému důchodového pojištění, který skončil loni v dosud nejvyšším deficitu 72,8 miliardy korun.
Beze změn by se propad do poloviny století dostal na pět procent hrubého domácího produktu, v loňských částkách tedy kolem 350 miliard korun. Po zpřísnění pravidel pro předčasné penze, zpomalení valorizací a po reformě by se schodek mohl pohybovat kolem 1,5 procenta.
Vláda projednávala na mimořádné schůzi reformu penzí. Babiš ji označil za paskvil
Číst článek
Vládní reforma počítá také se zavedením minimálního důchodu ve výši dvacet procent průměrné mzdy. Snížit se má výpočet nových penzí mezi lety 2026 až 2035, započítat se v něm má menší část výdělku.
ANO, které chce v případě volebního úspěchu za rok reformu zrušit, neprosadilo návrat původních pravidel běžných valorizací důchodů se započítáním poloviny růstu reálných mezd místo třetiny a pravidel mimořádných zvyšování penzí při vyšší inflaci, které nahradil dočasný přídavek.
Poslanci s cílem zvýšit porodnost upravili v rámci reformy výchovné, které se má dál vyplácet jen na třetí a další dítě. Na první dva potomky by je nahradilo započítání fiktivního výdělku. Má platit pravidlo, podle kterého bude výchovné činit nejméně 500 korun na dítě.
Vládní reforma počítá s dobrovolným společným vyměřovacím základem manželů nebo registrovaných partnerů v případě velkého rozdílu mezi jejich starobními penzemi.
