Letošní snížení platů soudců je protiústavní. Budou mít nárok na zpětné dorovnání
- Snížení soudcovských platů, které spočívá v trvalé změně výpočtového koeficientu, odporuje ústavnímu pořádku, rozhodl v úterý Ústavní soud. Zákon nechal platit ještě do konce roku, aby politici mohli vhodně upravit platy veřejných činitelů, které se odvozují od těch soudcovských.
- Zároveň ale Ústavní soud v nálezu zpravodaje Milana Hulmáka zdůraznil, že soudci budou mít nárok na zpětné dorovnání platů za letošní rok.
- Ústavní soud také zrušil zmrazení soudcovských platů v roce 2022, byl to ze strany politiků vědomý neústavní zásah. Platy se ale za toto období zpětně dorovnávat nebudou. Soud poukázal na vývoj událostí v daném roce, kdy Rusko napadlo Ukrajinu a zhoršila se ekonomická i bezpečnostní situace v Evropě.
V minulosti se platy počítaly tak, že se průměrná mzda násobila koeficientem tři. Od letoška se koeficient snížil na 2,822. Platová základna tak zůstala pod hranicí 114 tisíc korun, jinak by byla vyšší asi o šest procent.
Ústavní soud v úterním nálezu poukázal na to, že trvalé snížení koeficientu už v minulosti u soudu dvakrát neobstálo. Ani tentokrát prý vláda a Parlament neodůvodnily potřebnost a přiměřenost trvalého snížení soudcovských platů. Šlo tak o neústavní zásah do materiálního zabezpečení soudců, které je zároveň předpokladem nezávislosti justice.
„Vláda a Parlament se ani nepokusily potřebnost a přiměřenost restrikce odůvodnit provedením komplexního ekonomického rozboru, a tím jednaly ve vědomém rozporu s judikaturou Ústavního soudu. Navíc platovou restrikci ani předem neprojednaly s mocí soudní, a tím opět porušily judikaturu Ústavního soudu,“ stojí v Hulmákově nálezu.
Jak přesně bude v praxi vypadat dorovnání platů, Ústavní soud neuvedl. „My předpokládáme, že odpovědné orgány budou tento nález respektovat a učiní příslušné kroky v rámci svých pravomocí, zejména směrem ke státnímu rozpočtu,“ řekl předseda soudu Josef Baxa. Obecně označil za nešťastné, pokud se musejí soudci domáhat svých nároků soudní cestou.
Úspěšný návrh k Ústavnímu soudu podal Okresní soud v Ústí nad Labem. Rozhodovalo plénum, tedy sbor všech patnácti soudců a soudkyň. Odlišné stanovisko uplatnili Jan Wintr a Josef Fiala.
Platy v roce 2022
Ohledně nedorovnání platů za rok 2022 předseda Ústavního soudu Josef Baxa řekl: „Požadovat, aby byly soudkyním a soudcům dopláceny platy za toto období navzdory těžkostem, kterým během něj společnost čelila, by neodpovídalo úloze a poslání soudní moci.“
„Výkon soudnictví je činností vyžadující trvalou a hlubokou důvěru společnosti. Jde o hodnotu ‚k nezaplacení‘, proto je třeba právě ze strany soudní moci o její zachování a prohlubování trvale usilovat,“ doplnil.
Vzhledem k vývoji průměrné mzdy v Česku se měla platová základna soudců v roce 2022 blížit hranici 107 tisíc korun, zákon ale napevno stanovil částku 100 872 korun, stejně jako v roce 2021.
Řada soudců poté dospěla k závěru, že exekutiva svévolně a nepřiměřeně zasáhla do jejich hmotného zabezpečení, a ohrozila tak soudcovskou nezávislost. Ústavní soud se problematikou zabýval na základě návrhu Okresního soudu v Ústí nad Labem i podnětů z dalších soudů.
Soudní personál bude stávkovat za vyšší platy ve středu. Zapojení přislíbilo 90 procent zaměstnanců
Číst článek
Ústavní soud uznal, že na přelomu let 2021 a 2022 politici dostatečně nezdůvodnili nutnost dalších restrikcí. Ekonomická situace nebyla taková, aby se muselo šetřit i na soudcovských platech, které mají být stabilní zárukou nezávislosti justice.
Zároveň ale nález zdůrazňuje další vývoj roku 2022, který významně ovlivňuje zpětný pohled. Nález nebyl přijat jednomyslně. Soudci Jan Wintr a Josef Fiala nesouhlasili s výrokem, Jan Svatoň a Pavel Šámal s odůvodněním.
Platy v roce 2021
Ústavní soud také během úterý jiným nálezem rozhodl, že zmrazení platů pro rok 2021 ústavě neodporovalo, a to zejména kvůli dopadům pandemie.
Určování platů soudců a státních zástupců není v gesci ministerstva spravedlnosti, upraveny jsou zákonnými normami a rozhoduje o nich Parlament. Vyhlášené nálezy Ústavního soudu bere ministerstvo na vědomí, podrobně se s nimi seznámí. „Teprve poté se můžeme k nálezům vyjádřit,“ sdělil mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.
Politici nyní mají do konce roku prostor na přijetí nové právní úpravy, jinak kvůli zásahu Ústavního soudu ze zákona v podstatě vypadne i podklad pro výpočet platů poslanců, senátorů a dalších představitelů státu. „Pokud zákonodárce nezareaguje, může to být problém, ale právě proto má nález odloženou vykonatelnost, aby k tomu nedošlo,“ uvedl Hulmák.
Návrh, který pro rok 2021 zmrazil platy vrcholných politiků a dalších činitelů včetně soudců, předložili ve Sněmovně poslanci tehdy opozičních Pirátů, STAN a KDU-ČSL. V dolní komoře pro něj v listopadu 2020 hlasovalo 91 z 92 přítomných poslanců napříč všemi kluby. Pro rok 2022 šlo o novelu vlády Petra Fialy (ODS), Sněmovna ji schválila v lednu 2022.
