Češi v EU aneb Jak je to doopravdy?
Velkolepá konference na Pražském hradě, záplava žlutých hvězd na modrém poli v ulicích, na pódiích slavnostní projevy o tom, jak se nám v Unii dobře vede, na náměstích panely s mezníky vstupu Česka do EU a s výpočty vzestupu českého hospodářství díky unijním dotacím.
Na první pohled si Češi oslavu 20. výročí vstupu České republiky do Evropské unie užívali přímo s nadšením. Jak je to doopravdy, uvidíme za měsíc při volbách do Evropského parlamentu.
Z výzkumů veřejného mínění totiž vyplývá, že s členstvím Česka v Evropské unii není ve skutečnosti spokojena víc než polovina oprávněných voličů. Ti budou mít nejspíš tendenci volit kandidáty opozice, protože ta jim populisticky slibuje, že jim v Bruselu zařídí modré z nebe.
Faktem v každém případě je, že Česká republika je mezi ostatními postkomunistickými zeměmi, které v Evropské unii jsou, co do síly své ekonomiky absolutním premiantem: dosáhla už 90 procent průměrné hospodářské síly Evropské unie a předstihla tím pádem v HDP na hlavu i několik kmenových členských států z unijního jihu.
Na důstojnou mzdu nedosáhnou dvě třetiny
Výše HDP na obyvatele je přitom klasickým ukazatelem životní úrovně toho kterého státu. A protože je vzestup českého hospodářství nepochybně podmíněn vstupem do Evropské unie před 20 lety, měla by si přinejmenším značná část zdejších voličů spokojeně užívat dosaženého blahobytu.
Že to tak víc než polovina z nich nevnímá, má jednoduché vysvětlení: vskutku pozoruhodný hospodářský vzestup České republiky není doprovázen odpovídajícím růstem mezd.
EU se snažíme polidštit a zbořit obraz anonymního aparátu, přibližuje šéf kanceláří europarlamentu
Číst článek
To má za následek, že české platy dosahují v průměru pouze dvou třetin mezd v Evropské unii. Jako důvod se běžně uvádí, že se české ekonomice stále ještě nepodařilo přejít z produkce s nízkými nároky na výrobu a kvalifikaci, na produkci složitější, a tedy lépe placenou.
Odborový předák Josef Středula to vidí jinak: podle něj – a není s touto hypotézou zdaleka sám – vyvádějí velké korporace ze země zisky, které tu vydělávají, místo aby pořádně zaplatily svým českým zaměstnancům. V roce 2022 představoval odliv kapitálu do zahraničí čtyři procenta českého HDP.
Podle platformy, která každoročně vypočítává tzv. důstojnou minimální mzdu, to znamená plat za práci na plný úvazek, který by pokryl náklady na běžný život a na chod domácnosti, a to včetně mimořádného výdaje například kvůli rozbité pračce, by v loňském roce musel činit 45 573 korun hrubého, v Praze dokonce 47 718 korun.
Na takový plat ale v Česku nedosáhnou dvě třetiny lidí s plným pracovním úvazkem.
Volby do Evropského parlamentu budou vskutku napínavé.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu.
Jak vysokou cenu má pro Roberta Fica pár kubíků plynu
Kamila Pešeková
Slovensko v roce 2024. Atentát na Fica a obrat směr Moskva
Petr Šabata
Jak se vlastně máme? Skvěle, nebo to stojí za starou bačkoru?
Petr Honzejk
Jak na dezinformace
Libor Dvořák