Na počátku 50. let slavili političtí vězni Vánoce v kriminále na Mírově. A mohli právem pochybovat, zda se z kriminálu dostanou živí, vzpomíná Jan Janků, odsouzený za údajnou velezradu,
Využití budovy věznice se Anna Stránská věnovala asi polovinu svého třiatřicetiletého života. „Petici za důstojné využití prostoru jsme iniciovali už v roce 2009,“ popisuje.
„Konečně jsem taky prošla všemi lékařskými vyšetřeními, která v ruské vazbě nebyla možná. To zdraví mi tam poškodili hodně, něco už nevrátím,“ shrnuje tři měsíce po propuštění z vazby novinářka.
Kalesnikavová se s otcem naposledy viděla předloni v prosinci, setkání tehdy trvalo deset minut. Poslední dopis od ní příbuzní dostali loni v únoru. Úřady k ní nepouštějí ani jejího právního zástupce.
„Alexej Navalnyj nechtěl zemřít. Nechtěl žít mimo Rusko – nehodlal mlčet, což Kreml štvalo ještě víc,“ píše novinář David M. Herszenhorn. O knihu si můžete zahrát v pravidelné soutěži iROZHLAS.cz.
„Přiznaných politických vězňů, a já beru data z lidskoprávní pobočky sdružení Memorial, je teď prokazatelně 768,“ upozorňuje rusista. To je podle něj víc než za Brežněva.
Praha||Mikuláš Kroupa, Marta Edith Holečková|Historie
Karel Kutlvšar i Rudolf Toussaint byli odsouzeni na doživotí a měli před sebou ještě více než deset let vězení. Jejich setkání zorganizoval dvacetiletý mladíček, vězeň Antonín Souček.
V sobotu 5. října ve tři hodiny odpoledne bude v Roztokách u Jilemnice na domě 133 odhalena pamětní deska, oznamující, že právě zde žil Jaroslav Grosman, účastník odboje.
Gudkov podle agentury AFP uvedl, že své odsouzení chápe jako poctu, a že myslí na „stovky politických vězňů v Rusku“, kteří nemohli jako on vycestovat ze země.
Vdova po ruském opozičním politikovi Alexeji Navalném na internetu zveřejnila oficiální dopis, ve kterém se píše, že úmrtí jejího manžela nebude vyšetřováno.
„Bělorusové jsou zvyklí žít s vědomím, že pro jakoukoli pozitivní změnu je potřeba něco dělat a čekat. Nejen roky, ale i desetiletí,“ říká běloruský občanský aktivista Sjarhej Kastrama.
Odpůrci režimu běloruského autoritářského vůdce Lukašenka míní, že Západ měl dostat z vězení například nositele Nobelovy ceny za mír Alese Bjaljackého či jednu z tváří opozice Maryju Kalesnikavovou.
Jeden z nejznámějších vězňů Ruska, režisér a dnes poručík ukrajinské armády Oleh Sencov v rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál říká, že proti ruskému režimu bude bojovat, dokud mu to zdraví dovolí.
V Bělorusku propustili na svobodu opozičního politika Ryhora Kastusjoua, kterého soud v roce 2022 poslal na 10 let za mříže. Zprávy přišly den poté, co prezident Lukašenko podepsal zákon o amnestii.
Podle vyšetřovatelů z ruské tajné služby FSB si žák deváté třídy dopisoval s legií Svoboda Ruska, která bojuje po boku ukrajinských sil proti režimu ruského prezidenta Vladimira Putina.
Paměť národa před deseti lety zdokumentovala vzpomínky posledních žijících pamětníků, kteří Robotárnu zažili tak říkajíc na vlastní kůži, mezi nimi byli i Metoděj Osladil a Jan Aust.
Za smrt ruského opozičního předáka Alexeje Navalného nese odpovědnost Moskva. Navalnyj byl podle buď zabit ve vězení nebo zemřel na následky podmínek v zařízení, které se prakticky rovnaly mučení.
„Tvrdí, že z Moskvy přišel rozkaz, aby se počkalo na příjezd specialistů z metropole. Podle jiných zpráv sami lékaři nemocnice odmítli pitvu provést,“ říká zdravotník nemocnice v Salechardu.
Krátce před polednem dne 11. února 1986 přešel Jaroslav Javorský přes Glienický most mezi Postupimí a Západním Berlínem. Stal se tak účastníkem první „veřejné výměny špionů“ mezi Východem a Západem.
Minkovice patřily k nejhorším československým kriminálům a případ dobře ukazuje, jak nedůsledně a vágně se český právní systém po pádu komunismu vyrovnával s režimisty.
Soud kritika Alexeje Gorinova potrestal sedmi lety v trestanecké kolonii. Trest si odpykává ve Vladimirské oblasti. Lékaři v dopise uvádějí, že trpí tuberkulózou a jeho zdravotní stav se zhoršil.
Přestože se Jozef Kycka k ničemu nepřiznal, byl odsouzen k 18 letům těžkého žaláře. „Proč nás popravovali a dělali z nás zločince? Dvě stě čtyřicet lidí popravili, kolik jich umlátili...“ říkal Kycka.