Krajní pravice se stává populární. Na druhé straně se zvyšuje občanský aktivismus, říká německý aktivista

Jacob Springfeld, aktivista bojující proti fašismu, se ve svém životě neustále setkává s nenávistí. Pravidelně mu chodí výhružky, často potřebuje policejní ochranu, aby byl v bezpečí. Ve svých knihách „Unter Nazis. Jung, ostdeutsch, gegen rechts“ (Mezi nacisty. Mladý, východní Němec, proti pravici) a Der Westen hat keine Ahnung, was im Osten passiert (Západ netuší, co se děje na Východě) zkoumá proč je německý východ náchylnější k pravici.

Berlín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lidé na předvolební akci Alternativy pro Německo (AfD) v Heidenheimu

Lidé na předvolební akci Alternativy pro Německo (AfD) v Heidenheimu | Foto: Angelika Warmuth | Zdroj: Reuters

Jak vás vaše zkušenosti s krajní pravicí v domovském Zwickau (Cvikově) ovlivnily při vašem aktivismu?
Vyrůstal jsem ve Zwickau, místě, kde se ukrývali členové neofašistické organizace NSU. Po mnoho let jsem si vůbec nevšiml rozsahu krajní pravice nebo rasismu, i když byly přítomné.

Nadřazenost německé kultury a tradiční genderové role. Autoritářská AfD dává jasnou vizi, říká analytik

Číst článek

Změnilo se to až ve chvíli, kdy můj otec začal pracovat s uprchlíky. Seznámil mě s dnes už mým dobrým přítelem Mustafou, který mi vyprávěl o traumatických zkušenostech z Afghánistánu a o rasismu, který zažíval ve Zwickau. To byl pro mě zásadní zlom. Uvědomil jsem si, že musím hájit demokratické hodnoty, a to nejen skrz protesty nebo iniciativami jako Fridays for Future, ale i tím, že se postavím proti neonacistickým pochodům v našem regionu.

Co vás přimělo k aktivnímu zapojení?
Velmi to ovlivnila práce mého otce s uprchlíky. Díky němu jsem se dostal do kontaktu s příběhy uprchlíků ve Zwickau. Na škole jsem také slyšel, jak spolužáci opakovaně říkali rasistické věci, a já jsem k nim taky někdy přidával. Postupně mi došlo, že to není v pořádku a že musím něco změnit.

Často kvůli své práci a knihám čelíte výhrůžkám, nemáte někdy strach?
Rozhodně. Po maturitě jsem se odstěhoval do Halle, protože jsem cítil, že už nemůžu bezpečně chodit po Zwickau. Neonacisté mě znali a stále přicházely hrozby. Je snadné posílat peníze na iniciativy v malých městech, ale skutečný problém je, když lidé odcházejí, protože se necítí bezpečně. Když ti, kteří by mohli změnit situaci, musí odejít, je to obrovský problém.

Jak to ovlivnilo vaši rodinu a přátele?
Moje rodina mě naštěstí podporuje, ale mají o mě strach. Je těžké vědět, že hrozby nepostihují jen mě, ale i moji rodinu. Například jsem dostal hrozby, které zahrnovaly i moji matku, což je opravdu těžké unést. Ale držíme pohromadě a jsem vděčný za jejich podporu.

Krajní pravice dokázala změnit diskurz

23:41

Expertka Lizcová: Integrace cizinců v Německu? Společnost je unavená a naráží na kapacity institucí

Číst článek

Jak se od roku 2015 změnil krajně pravicový extremismus v Německu?
Největší problém je, že AfD a krajní pravice dokázaly změnit diskurz tak, že se dnes mluví jen o tématech, která ona vnáší do diskuse. Vím, že ve východním Německu existují problémy, o kterých se dá diskutovat, jako jsou nižší platy nebo horší dopravní spojení, ale AfD přesvědčila lidi, že největším problémem je migrace nebo sociální dávky. Přičemž v některých oblastech je migrantů velmi málo.

To je úplně odtržené od reality. Ačkoliv dnes v Německu dochází k menšímu počtu vražd, AfD dokázala prosadit agendu, která překrývá důležitější témata jako ochranu klimatu nebo sociální spravedlnost.

Jak vnímáte současnou politickou situaci východního Německa?
V posledních letech je to směsice. Na jedné straně se krajní pravice stává populární, zejména na venkově a v malých městech. Na druhé straně se zvyšuje občanský aktivismus, což mi dává naději. Po vzestupu AfD se stále více lidí zapojuje do občanské společnosti, což je pozitivní, ale nedává to okamžitý výsledek, že by podpora krajní pravice klesala.

Dělají demokratické strany dost pro to, aby oslovily mladé lidi ve východním Německu?
Upřímně řečeno, ne. Demokratické strany reagují příliš pomalu na témata, která vyvolává krajní pravice. Když jsou východoněmecké protesty proti krajní pravici, místo toho, aby se zaměřovaly na skutečné problémy, mluví se o migraci nebo sociálních dávkách. Měly by mnohem víc proaktivně oslovovat lidi a nečekat, až krajní pravice přinese nějaké téma.

4:10

Útok v Mannheimu byla poslední kapka, říká volič. Téma bezpečnosti je pro antisystémové strany klíčové

Číst článek

Co vás motivuje pokračovat v aktivismu?
Přátelé a vědomí, že v tom nejsem sám. Je to náročné, ale kdybych teď zůstal doma, cítil bych se mnohem bezmocnější. Takto můžeme čelit těmto strachům společně a pokusit se být stále schopní jednat. Je to hodně inspirující, setkávat se s lidmi, kteří byli třeba napadeni neonacisty, ale stále říkají, že zůstanou aktivní.

Jak vidíte budoucnost Německa?
Je to složitá otázka. Německo je na křižovatce. Hrozí nám, že se vydáme směrem k neliberální, autoritářské demokracii, což je dnes pravděpodobně reálnější než v posledních třiceti letech. Ale zároveň mám pocit, že tento nárůst krajní pravice přivedl více lidí k aktivismu. Doufám, že to nakonec využijeme a změníme to k lepšímu.

Bára Vránová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme