Výběr z médií: přemnožené kočky v českých městech, problém plastových lahví a aplikace pro lidi v tísni

Čeští výrobci nápojů začínají zvyšovat podíl recyklátu v plastových lahvích nebo zavádějí vratné zálohy. Přístup začínají měnit kvůli rostoucímu ekologickým tlakům i unijním regulacím. Tématu se věnuje čtvrteční deník E15. Mf Dnes píše o boji měst s přemnoženými kočkami, kterých je zhruba 30 tisíc. Více si přečtěte ve výběru z médií Radiožurnálu.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kočka - kocour

Česká města bojují s přemnoženými kočkami | Foto: CC BY 2.0, Moyan Brenn

Mf Dnes

Města bojují s přemnoženými kočkami – volně se jich tam toulá zhruba 30 tisíc, píše Mf Dnes. Ve sněmovně je návrh zákona, podle kterého by doma chované kočky neměly mít koťata častěji než třikrát za dva roky. Jinak by chovateli hrozila až půlmilionová pokuta. Volně žijící kočky veterináři doporučují kastrovat.

Problematické soužití. Obyvatelé Hongkongu řeší, co s přemnoženými divočáky

Číst článek

List doplňuje, že některá města volně žijící kočky už kastrují. Jinak jejich počet geometricky roste. A jejich přemnožení znamená nepořádek, výkaly, hrozbu šíření parazitů a infekčních nemocí. A tam, kde lidé zvířata v dobré víře krmí, se stahují nejen kočky, ale také hlodavci. Například v Brně spoléhají na takzvané odchyty. To znamená, že se zvířata nejdřív odchytí do klecí, poté vykastrují a nakonec vypustí zpátky do přírody.

E15

Čeští výrobci nápojů řeší, jak naložit s plastovými lahvemi. Deník E15 píše, že jen v roce 2018 bylo v prodeji 51 tisíc tun pet lahví. Z toho téměř 81 procent vrátili lidé k recyklaci. Tuzemští nápojáři pod sílícím ekologickým tlakem i kvůli unijním regulacím začínají přístup k tomuto obalu měnit. Omezují jeho používání, zvyšují podíl recyklátů nebo zavádějí vratné zálohy.

Výrobci nápojů začínají více sahat místo klasického PET po rPET. To je materiál v podobě vloček, který vzniká zpracováním vytříděných a vyčištěných PET lahví. Některé firmy přidávají rPET jen částečně, ale dají se z něj vyrábět i celé lahve. Problém je, že recyklát je o třetinu dražší než čisté PET. V Česku totiž chybí zpracovatelé tohoto materiálu.

Deník

Lidem v tísni má pomáhat nová mobilní aplikace Sociální pracovník v mobilu. Regionální deník uvádí, že je určena třeba pro týrané ženy, seniory nebo bezdomovce. Jsou v ní kontakty na příslušné úřady a systém otázek, který by měl pomoct vybrat tu správnou instituci, na kterou se mají lidi v tísni obrátit. Aplikaci jde stáhnout zdarma.

‚Je to moje dítě, ale už ho nemám ráda.‘ Nový dokument ukazuje případy domácího násilí na seniorech

Číst článek

Spoluautora aplikace Jakuba Marka přivedla k nápadu potřeba lidí vyznat se v širokém systému sociálních služeb. V praxi aplikace vypadá tak, že si například týraná žena zvolí na úvodní stránce záložku Oblast rodiny s dětmi a postupně se přes dotazy prokliká ke správným kontaktům. Podle

Hospodářské noviny

Kraslické firmě na výrobu hudebních nástrojů Amati-Denak hrozí konkurz, dluží přes 160 milionů korun. Hospodářské noviny připomínají, že její majitelé plánovali reorganizaci. Podle insolvenčního správce ale k žádné nedošlo. Insolvenční soud bude zasedat příští čtvrtek.

Kvůli nezaplaceným mzdám poslalo firmu v září do insolvence několik jejích zaměstnanců. Zadlužená byla i jinde, věřitelům teď dluží téměř 163 milionů. Firma proto propustila téměř polovinu z 200 pracovníků a k návrhu na insolvenci se přidala sama. A dojde k dalšímu propouštění. Ze závodu v Hradci Králové má brzy odejít asi 20 lidí, z Kraslic 17.

Město i tak doufá, že se výroba hudebních nástrojů v Kraslicích zachová. Starosta Roman Kotilínek ji vnímá jako poslední místní legendu.

Lidové noviny

Kotlíkové dotace budou pokračovat i ve čtvrté vlně. Lidové noviny uvádějí, že ministerstvo životního prostředí už jedná s Evropskou komisí o pokračování dotací i v příštím období. Resort chce také rozšířit bezúročné půjčky na kotle na celou republiku.

Půjčky byly zatím dostupné jen ve třech sociálně nejslabších krajích – a to v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském. Zájem překonal představy ministerstva – do projektu se zapojilo 300 obcí s poptávkou 1,6 miliardy korun. Ministerstvo je chce rozšířit do celé republiky. Do září 2022 by tak měly zmizet všechny kotle první a druhé třídy, které jsou nejškodlivější.

Monika Vosáhlová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme