Trojice slovenských vládních stran ve společném prohlášení tvrdí, že lidé skandovali štvavá hesla a že za případný další útok na představitele vládní koalice bude nést odpovědnost politická opozice.
Júnus patřil mezi ostré kritiky vlády premiérky šajch Hasíny Vadžídové, která rezignovala v pondělí po více než měsíc trvajících protivládních protestech a uprchla do Indie.
Jedná se o jeden z největších protestů v historii země. Demonstrace pokračovaly i v noci na pátek, policie ale nezasahovala tak jako předchozí noc, kdy použila slzný plyn a údajně i gumové projektily.
Do budovy hongkongského parlamentu pronikly 1. července 2019 stovky demonstrantů. Ti se předtím zúčastnili protestního průvodu proti návrhu zákona umožňujícího vydávání zatčených do pevninské Číny.
Účast na čtvrteční demonstraci v Bratislavě Michal Šimečka odhadl na více než 20 000 lidí. To by znamenalo, že šlo o největší ze všech dosavadních protestů proti změnám v trestním právu.
Policie odhadla, že se protestu účastnily vyšší jednotky tisíců lidí. Václavské náměstí bylo zaplněné těsně pod Opletalovu ulici. Kolem 18. hodiny se dav přesunul na Letnou, poté akce skončila.
Většina z 18 lidí zajištěných po sobotní demonstraci v Praze při pokusu proniknout do Národního muzea je podezřelá z přestupku. Jeden je podezřelý ze schvalování genocidia.
Zákon by vyžadoval, aby se všechny organizace, které získávají více než 20 procent svých finančních prostředků ze zahraničí, registrovaly pod hrozbou vysokých pokut jako „zahraniční agenti“.
Z Běloruska odešlo od roku 2020 asi půl milionu lidí. Největší prodemokratické protesty v dějinách země vystřídala nebývalá brutalita státního aparátu.
Podle insolvenčního správce dluží Vrabel 2,6 milionu korun, za rok a půl oddlužení zatím splatil 14 493 korun, 0,5 procenta dluhu. Při oddlužení má splatit 30 procent dluhu.
K nejnovějším násilnostem došlo ve městě Juliaca nedaleko břehů jezera Titicaca. Demonstranti se podle AP snažili převzít kontrolu nad letištěm nedaleko hranic s Bolívií.
V souvislosti s protivládními protesty v Íránu popravili už v prosinci dva muže. Při jedné z poprav byl muž veřejně oběšen ze stavebního jeřábu jako odstrašující příklad ostatním.
„Případ Amíníové zasáhl Íránce tím, že šlo o mladou ženu, která byla v Teheránu jen jako turistka. Mnozí v ní viděli svou dceru či sestru,“ říká Jasmin Ramseyová z Centra pro lidská práva v Íránu.
Ve středu podruhé během necelého týdne protestující vnikli do přísně střežené vládní budovy, tentokrát se jednalo o sídlo premiéra Ranila Vikremesingha.
Policie zadržela asi 2000 lidí při potlačování nepokojů v Almaty, největším městě středoasijského Kazachstánu. Uvedla to ve čtvrtek agentura TASS s odvoláním na tamní ministerstvo vnitra.
„Spojené státy odsuzují masové zatýkání a vykonstruované procesy na Kubě a budou nadále sankcionovat osoby, které jsou zodpovědné za utlačování kubánského lidu,“ prohlásil Biden.
Lukašenko ujistil veřejnost, že je naživu a neodjel ze země, kde dál pokračují demonstrace. Jeho vystoupení bylo součástí televizního záznamu jedné z vládních porad.
Bezpečnostním složkám se podařilo vyklidit několik důležitých mostů v irácké metropoli, včetně mostu vedoucího do vládní čtvrti. Protesty v Iráku trvají od října a vyžádaly si už přes 260 mrtvých.
Provoz v přístavu od středy stojí. Bezpečnostní síly proti protestujícím v noci na sobotu nasadily slzný plyn a stříleli ostrými náboji, nejméně 30 lidí bylo zraněno.
Několik protestujících začalo lepit nálepky a sprejovat nápisy na výlohy obchodů společností, které jsou podle nich napojeny na Čínu. Skupina demonstrantů začala šlapat po čínské vlajce
„Pocit nedůvěry ze všeho, co vláda dělá, je všudypřítomný. I kdyby chtěli udělat něco dobrého, lidé by jim nevěřili,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz Laura Stefanová.
Případ z minulého týdne vyvolal v Rumunsku pobouření, sérii rezignací i protivládní demonstrace, které upozorňují na reformy oslabující justici i obecnou schopnost státu čelit zločinu.
Francouzská ekonomika přišla kvůli demonstracím takzvaných žlutých vest v přepočtu až o 90 miliard korun. Francouzskému rádiu RTL to řekl poslanec vládní strany Republika v pohybu Roland Lescure.