Ačkoliv jsou vědomé myšlenky pro nás důležité, nevědomé procesy, jak je popisovali například Sigmund Freud a Carl Gustav Jung, mají daleko zásadnější vliv.
„Milovat nestačí, protože by to mohlo znamenat slepou lásku bez hranic, a to bychom nevychovali děti, které jsou schopné obstát s nějakou odolností v dnešním světě,“ říká psycholožka pro Radiožurnál.
„Některé skupiny čítají až 100 osob, jsou organizovány online i osobně, jsou bezplatné a vedou k významnému poklesu zátěže u lidí, kteří pociťují zvýšený stres,“ popisuje Štěpán Vymětal.
„Pokud úzkosti a nejistota přetrvává několik dní, je tu nabídka psychofarmak, které tělo zklidní tak, že je pak možné pracovat s duší,“ připomíná psycholog Andrej Drbohlav.
„Policisté v té chvíli fungují trochu automaticky, začnou dělat to, co mají nacvičené. Krizová intervence je z velké části organizační záležitost,“ popsal policejní psycholog Vladimír Voska.
Hamás by měl v pátek začít propouštět rukojmí unesené při teroristickém útoku na Izrael 7. října. Pro rukojmí i přeživší bude nastalá situace psychicky náročná.
„A je bolestné slyšet, že dětem je ublíženo dvakrát. Jednou v jejich původní rodině a podruhé těmi, kteří by jim vlastně měli pomoci,“ říká ředitelka Centra LOCIKA Petra Wünschová.
„V momentě, kdy společnost říká, že je v pořádku vraždit civilisty, děti, ženy a my se proti nějak nepostavíme, tak mě to zlobí, a to včetně chybějících názorů autorit," říká Štrobl.
Izraelští psychologové reagovali na spekulace místních médií, že Netanjahu má v úmyslu tento 47minutový záznam zvěrstev Hamásu z útoku na Izrael zveřejnit, aby šokoval světovou veřejnost.
České pedagogicko-psychologické poradny praskají ve švech. Na jednoho pracovníka v Libereckém kraji například připadá 274 klientů, děti čekají i půl roku.
„Dnes vzrůstá potřeba odborníků na duševní zdraví, lidé potřebují někoho. A kde je poptávka, tam je nabídka. Takže tak jako v jiných oborech se toho chopí šmejdi různého charakteru,“ varuje Ptáček.
„Necítí se dobře. Učitelé, rodiče, společnost se necítí dobře, je blbá nálada. Měli bychom to brát jako podnět k tomu, co bychom měli dělat pro to, aby se každý cítil lépe,“ říká Václav Mertin.
Stát se pěstounem není nijak jednoduchá věc. Výběr a příprava lidí teď trvá i přes rok a půl. Můžou za to i dlouhé čekací lhůty na psychologický posudek a na povinné přípravné kurzy.
Možná i vy jste dělali práci snů a věnovali jste jí většinu času. Jenže se dostavila nespavost, nechuť k jídlu, obrovská únava nebo zdravotní problémy. Možná i u vás jde o depresi a syndrom vyhoření.
„Nerozdáváme tu humanitární ani materiální pomoc. Ale můžeme lidem dát kontakty na konkrétní organizace a taky s nimi přímo zavolat,“ vysvětluje vedoucí centra Alona Ignacievová.
Terapeuti využívají třeba dýchání nebo techniky pro uvolnění svalů, aby se lidé stabilizovali. Jinou pomoc potřebují ti, kteří jsou v bezpečí už déle a trpí posttraumatickým stresovým syndromem.
„V prvních dnech po úmrtí doporučuji blízkým, aby byli aktivní, a to sami od sebe. Udělat by měli něco praktického,“ říká terapeutka Lucie Kudrnová Vosečková v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.
„Rozhodně nepomáhá vytváření si úkrytů a nekonečných zásob potravin. Panika vyvolá ještě větší nekontrolovatelnou úzkost,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz armádní psycholožka Olga Dziaková.
Tým mobilních psychologů působí na dvou základních školách v Kutné Hoře a ve Zruči nad Sázavou. Z těchto měst poté dojíždějí do menších obcí. Projekt funguje již dva roky a zájem prý stále narůstá.
„Dobrovolná samota není o tom, že je člověk sám, že je sociálně izolován, jako v případě osamělosti,“ uvádí psychoterapeut. Připomíná, že lidé jsou sociální bytosti.
Lidem z domácností, které výrazně zasáhla inflace, se zhoršuje duševní zdraví. Vypovídají o tom data z průzkumu projektu Českého rozhlasu Život k nezaplacení.
„Podstatou cvičení mindfulness je, že sedím a pozoruji, co se v mé hlavě odehrává, nijak to neměním, nezastavuji, nezesiluji,“ říká klinický psycholog Miroslav Světlák.
„Péče o duševní zdraví není pro ministerstvo zdravotnictví žádnou prioritou. Nikdo se tomu systematicky nevěnuje,“ popisuje Marie Salomonová, členka Rady vlády pro duševní zdraví.