„Množství knih v domácnosti, které jsou dostupné, zvyšuje pravděpodobnost nejenom toho, že dítě knížky bude číst, ale i toho, že bude mít zájem o vzdělání,“ poukazuje psycholog.
„Telefon je v dnešní době peklo. Ale opravdu to chce udělat — vypnout, jít na procházku, na hřiště, nechat doma mobil a užít si to tam,“ vysvětluje David Škrobánek v pořadu Host Lucie Výborné.
Bývalá tenistka a nynější komentátorka Klára Koukalová v pořadu Páteční finiš promluvila o práci za mikrofonem, ale také vzpomínala na svoji kariéru hráčky.
„Milovat nestačí, protože by to mohlo znamenat slepou lásku bez hranic, a to bychom nevychovali děti, které jsou schopné obstát s nějakou odolností v dnešním světě,“ říká psycholožka pro Radiožurnál.
Francouzská a česká kultura jsou si v něčem blízké, v péči o nejmenší děti se ale zásadně liší. Matka, která ještě rok po narození dítěte není zpět v zaměstnání, je v Paříži za bílou vránu.
Národní institut pro výzkum obyvatelstva a sociálního zabezpečení ve své zprávě odhaduje, že 33,4 procenta žen narozených v roce 2005 zůstane bezdětných.
Pro každého rodiče aspoň dva měsíce volna, které buď využije, nebo volno propadne. Takový druh volna chce pro matky a otce dětí do osmi let zajistit ve všech členských státech evropská směrnice.
Vládní politici už dřív uvedli, že mají shodu na navýšení příspěvku. Mluví se o přidání 50 tisíc k nynějším 300 tisíc korunám od ledna. Dohoda ale není na tom, kdo by měl na zvýšenou částku nárok.
Pořídit si dítě znamená přináší i nepřímé náklady. „Třeba na benzín, když nebydlíme ve městě. Budu potřebovat udělat v bytě stavební úpravy? Budu potřebovat koupit další auto?“ vypočítává Karel Bujko.
Herečka Tereza Ramba bude tváří nového filmu, který vzniká podle knihy Michaely Duffkové Zápisník alkoholičky. „Když jsem si přečetla scénář, tak jsem se skoro pozvracela,“ přiznává.
„O dětech rozhodujeme podle standardu nejlepšího zájmu. Máme se vůči dítěti chovat tak, aby jeho rozvoj mohl být co nejkomplexnější, co nejhlubší, co nejpestřejší,“ míní lékař a etik Jaromír Matějek.
„Rodiče, zpravidla ženy, si po tak dlouhé době, kterou se svými dětmi strávili, často nevěří. Je tam obrovská ztráta sebedůvěry. Říkají: Už ani nevím, jak se ovládá kopírka,“ říká Andrea Bohačíková.
Dospívání je pořádně těžká disciplína. Ještě o něco těžší ale může být, když dospívat začínáte až po čtyřicítce, kdy živíte pětičlennou rodinu nebo spíte s manželkou svého nejlepšího kamaráda.
Evropský institut pro rovnost žen a mužů zkoumá každoročně takové věci, jako je práce, zdraví, čas, finance, znalosti nebo moc. A většinu z nich Česko zvládá podprůměrně.
Nový zákon o rodičovském příspěvku: budou mít nárok ty matky, jejichž děti dosáhnou čtyř let až po prvním lednu 2020. V zákoně je ale háček, který nařizuje přísnější kontrolu příspěvků na bydlení.
Základní rodičovský příspěvek zřejmě vzroste od příštího roku o 80 tisíc korun na 300 tisíc korun. V případě vícerčat se příspěvek zvýší ze současných 330 tisíc korun na 450 tisíc korun.
„Chci si užívat, nechci žít život toho dítěte. Chci navštěvovat kulturní akce, cestovat – ne chodit na pohádky a navštěvovat dětské dny v zoo,“ popisuje své rozhodnutí Tomáš.
25:31
Praha||Veronika Sedláčková, oci|Společnost|pro a proti
„Z výzkumu na vzorku 4 tisíc žen vyšlo, že naše porodnice v porovnání s minimálními standardy UNIFEC a Světové zdravotnické organizace vykazují určité nedostatky,“ uvedla Aneta Majerčíková.
Období péče o malé děti by se podle poslaneckého návrhu Aleše Juchelky (nestraník za ANO) nemělo říkat dovolená, ale mateřská nebo rodičovská péče. Vláda nesouhlasí.
Japonka se na pracovišti musela omluvit za to, že otěhotněla dříve, než „byla na řadě“. Podle místních médií zaměstnavatel ženu obvinil ze „sobeckého jednání“.
Dva muži, kteří jsou podle kalifornského práva rodiči dítěte odnošeného náhradní matkou, uspěli u českého Ústavního soudu. Nyní se jejich situací musí znovu zabývat Nejvyšší soud.