Rodičům bez předchozího příjmu se příspěvek od státu nenavýší, jedná se o každou třetí rodinu
O navýšení rodičovského příspěvku se v posledních měsících vedly na politické scéně dlouhé boje. Vláda nakonec odsouhlasila 80 tisíc navíc všem rodinám, které budou příspěvek pobírat od 1. ledna 2020 nebo získají nárok na rodičovskou v budoucnu. Jenže další pravidla – třeba o maximální měsíční výměře pro rodiče bez předchozího příjmu – zůstanou stejná. Pro každou třetí rodinu se tak nic nezmění na tom, kolik jí měsíčně přijde na účet.
„Otěhotněla jsem během studia, takže jsem vlastně nepracovala a nastupovala na rodičák rovnou ze školy a manžel je OSVČ, takže z jeho strany taky nebyl žádný nárok na volení si výše rodičovského příspěvku,“ vysvětlila Radiožurnálu 25letá Petra Procházková pravidlo, podle kterého jí úřad práce každý měsíc posílá maximálně 7600 korun. Na víc totiž nemá nárok.
„S Mojmírem jsem celý rodičák vyčerpat nestihla, protože Toník se narodil dva roky a jeden měsíc po Mojmírkovi. Mám od roku 2016 do roku 2022 stejný měsíční příjem.“
Přitom obě vládní strany se od začátku shodly na jediném – a to na pomoci mladým rodinám, které svým příjmem po narození potomka často padají až na hranici chudoby. Přestože jim od nového roku vláda příspěvek navýší, třetina z nich měsíčně stále nedosáhne na víc než 7600 korun.
„Maximální měsíční výše dávky u rodičů, kterým nelze stanovit denní vyměřovací základ, je v návrhu novely zákona zachována, tedy maximální výše čerpání do 7600 korun,“ uvádí mluvčí resortu práce a sociálních věcí Kristýna Křupková. „Dojde k prodloužení čerpání o cca 10 měsíců, tedy z 29 měsíců na 39 měsíců,“ doplňuje.
Denní vyměřovací základ přitom většinou nejde stanovit třeba studentům, podnikatelům, lidem bez práce nebo těm, kteří vydělávají málo. Aby navíc rodina mohla vyčerpat celou částku, nesmí si příliš brzy pořídit dalšího potomka.
Rodičovská jako slib na dluh? ‚Je to marketingový slovník, v realitě ty peníze nejsou,‘ říká ekonom
Číst článek
Nárok na zbylou část z původního příspěvku pak totiž zaniká. Jenže průměrný věk prvorodiček se přehoupl přes třicítku, a tak podle Tomáše Chrámeckého z Českého statistického úřadu ženy s dalším potomkem nechtějí čekat.
‚Nespravedlivé pro spoustu lidí‘
„V loňském roce byl průměrný interval mezi narozením prvního a druhého dítěte 4,9 roku. Tato hodnota dlouhodobě klesá. Například v roce 2008 to bylo 5,2 roku. Pokles je dán zejména zastoupením porodů do dvou let od narození prvního potomka,“ popisuje.
Hranice 7600 korun měsíčně se nyní týká zhruba 80 000 rodin. Od roku 2012, kdy byla zavedena, se navíc neměnila. Na rozdíl třeba od minimální mzdy. Ta se totiž za stejné období zvedla z osmi na víc než 13 tisíc korun.
Podle Martina Štrose, který zastupuje facebookovou skupinu „Chceme spravedlivý rodičovský příspěvek“, která má víc než 70 000 členů, politici nechtěli o změně pravidel vůbec jednat.
Vláda schválila navýšení rodičovské o 80 tisíc. Částka se bude odvíjet od věku dítěte a výše příjmu
Číst článek
„To podle mě není nejlepší řešení, které šlo vymyslet, určitě je to prostě nespravedlivé pro spoustu lidí. Bohužel prostě politici je hodili přes palubu,“ myslí si Štros.
Dočerpat přidávaných 80 tisíc tak pravděpodobně nestihnou zmiňované rodiny, kterým se navíc děti narodily v roce 2016. Zbylé dvě třetiny rodin si můžou příspěvek naopak zvýšit.
„Změnu volby výše rodičovského příspěvku zákon umožňuje jedenkrát za tři měsíce,“ připomíná Kateřina Beránková z Úřadu práce.
Úřady práce už teď proto počítají s tím, že se v dalších týdnech si přijde řada rodičů výši příspěvku upravit. Celkem jej v Česku pobírá 278 tisíc lidí.
