„Bylo by snadné udělat gesto, když je zřejmé, že mé veto Sněmovna přehlasuje. Považoval jsem ale za prospěšnější, aby nedostatky, na které jsem upozorňoval, byly napraveny,“ vysvětlil Petr Pavel.
Obě strany rukou společnou v prosinci roku 2020 při rušení superhrubé mzdy snížily daň z příjmu z 19 na 15 procent a tuto chybu, kterou dodnes ekonomové kritizují, míní zachovat na věčné časy.
Petr Pavel má tři roky na to, aby se stal důležitým hráčem na české politické scéně. Zatím jím není. Přesto po sněmovních volbách 2025 tato výzva přijde.
Prezident už dříve vyjádřil výhrady k některým položkám ve schváleném rozpočtu, týkaly se mimo jiné příjmů emisních povolenek nebo peněz na platy nepedagogických pracovníků v regionálním školství.
23:45
Praha||Tomáš Pancíř, kma|Ekonomika|Dvacet minut Radiožurnálu
„Rozpočet v některých položkách hodnotím negativně, a pokud by se mě na to pan prezident zeptal, tak mu dám své stanovisko,“ říká ekonomický poradce prezidenta David Marek.
Tento týden patří v české politice především návrhu státního rozpočtu na příští rok. V Poslanecké sněmovně čelí ve druhém čtení pozměňovacím návrhům a to nejen z řad opozice.
Podle Národní rozpočtové rady chybí v rozpočtu na příští rok až 40 miliard korun. Její člen Jan Pavel soudí, že stát si s takto vysokou chybějící částkou neporadí.
Vládní koalice má dost hlasů i bez Pirátů, kteří chtějí z vlády odejít. „Matematicky nejsou jejich hlasy potřeba, ale budeme rádi, pokud rozpočet podpoří,“ reaguje Munzar.
Pavel zároveň šéfa statní kasy požádal, aby využil rok před sněmovními volbami k práci na opatřeních pro konsolidaci veřejných financí, která budou připravená pro příští vládu.
V situaci, kdy vláda udržuje vysokou míru zadlužení, má kritika Pirátů a STAN, že peníze získané zadlužováním ministerstvo financí vedené ODS rozděluje podle stranických kritérií, něco do sebe.
„České veřejné rozpočty potřebují buď podstatně radikálnější osekání zákonem vyžadovaných výdajů, anebo radikální zvýšení daní,“ upozorňuje ekonomka Jana Matesová.
Odhad inkasa windfall tax za roky 2024 a 2025 podle ministerstva vychází z konstrukce daně, která je obdobná jako u klasické daně z příjmů právnických osob.
Můžeme si dovolit schodek 230 miliard korun? Jako první se tato otázka nabízí při pohledu na státní rozpočet na příští rok, který ministerstvo představilo o půlnoci ze soboty na neděli.
„Peníze na podporu stavění jsme už měli vyjednané s Evropskou unií,“ říká Jakub Michálek (Piráti) v rozhovoru pro Radiožurnál o finančních škrtech pro ministerstvo pro místní rozvoj.
Ministr financí Zbyněk Stanjura naplánoval státní rozpočet se schodkem 230 miliard. „Kde se obávám, že není dost prorůstový, je vzdělávání,“ říká sociolog Daniel Prokop.
Pro koaliční Piráty podle jejich předsedy a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše návrh rozpočtu v tuto chvíli není přijatelný. Bartoš požaduje sedm miliard korun na program výstavby bydlení.