Matesová: S takovým podílem povinných výdajů stát nelze řídit. Svět nás na to upozorňuje už od 90. let
Ministerstvo financí představilo návrh státního rozpočtu na rok 2025 se schodkem 230 miliard. „Rozpočet stále republiku zadlužuje. Jenže české veřejné rozpočty potřebují buď podstatně radikálnější osekání zákonem vyžadovaných výdajů, anebo radikální zvýšení daní,“ komentuje pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová.
„Deficit je aspoň klesající. Vláda dodržela striktní zákonná rozpočtová pravidla a nepodlehla pokušení porušit je v zájmu volebních úliteb, jak to udělala předchozí vláda,“ podotýká Matesová.
Návrh rozpočtu vyvolává u ekonomů smíšené reakce. Chválí investice, kritizují neřešení hlubších problémů
Číst článek
Sama ale přiznává, že by si z ekonomického hlediska přála jeho snížení. Zejména si představuje větší změnu zákonů, které upravují povinné výdaje. „Bohužel platí, že v situaci, kdy jen samotné mandatorní výdaje představují až alarmujících 90 procent všech příjmů rozpočtu, jako tomu dlouhodobě bývá u nás, má stát skoro nulový manévrovací prostor pro mimořádné situace jako pandemie, přírodní katastrofy, zvyšování platů ve veřejném sektoru, řešení nečekaných událostí a vlastní priority vlády,“ vysvětluje.
„České veřejné rozpočty potřebují buď podstatně radikálnější osekání zákonem vyžadovaných výdajů, anebo radikální zvýšení daní. Na radikálnějším osekání se vláda neshodla ani uvnitř koalice,“ připomíná ekonomka a za příklad dává třeba navýšení platů učitelů na 130 procent průměrné mzdy.
„S takto vysokým podílem mandatorních výdajů na příjmech veřejných rozpočtů se stát nedá efektivně řídit. Na to mezinárodní instituce upozorňují Česko už od konce 90. let,“ tvrdí. V této situaci má stát v podpoře růstu k dispozici omezení byrokracie a zvýšení efektivnosti státu, i to ale podle ekonomky stojí prostředky, které má stát jen na dluh.
‚Kdo si nechá škrtnout 10 miliard? Asi nikdo.‘ Tahanice o miliardy z rozpočtu začínají
Číst článek
Podle Matesové jsou pro vyřešení situace nutné změny zákonů, do té doby bude snižování deficitu ve státním rozpočtu velmi obtížné. „Je třeba provést reformy ve veřejné správě nejen na úrovni státu, ale i krajů a obcí, provést reformu školství a pokračovat v reformě sociálního systému a samozřejmě zrušit všechnu zbytečnou byrokracii brzdící podnikání. Každá z těch reforem je bolestná, o jejich potřebě víme někdy i dvě dekády. Tato vláda se o některé z nich aspoň pokusila,“ uvádí.
Podpora vědy a školství
„Jsem ráda, že se v rozpočtu projevila priorita vědy a výzkumu v podobě větších výdajů státu,“ zmiňuje Matesová. „Naším problémem ale nejsou výdaje státu na vědu a výzkum, ty jsou srovnatelné s podobnými zeměmi. Problém jsou téměř nulové soukromé výdaje na vědu a výzkum, které ve srovnatelných zemích představují objem blížící se výdajům státu. A druhou bariérou je příliš restriktivní a ustrašená státní byrokracie krotící inovace.“
Ekonomka také zmiňuje oblast školství, která v rozpočtu rovněž dostala přidáno. Hlavním problémem v něm prý není nedostatek peněz, ale „problémy efektivnosti jak z hlediska vzdělávacích výsledků, tak i nákladů na ně“.
Upozorňuje také na problém s odpovědností za dopady provozu škol. „U základních škol máme až absurdně rozdrobený systém, kde o počtu a velikosti škol rozhodují obecní zastupitelstva, ale když jim na zvolenou strukturu peníze nestačí, vždy čekají, že daňoví poplatníci z celého zbytku republiky dodají další a další peníze.“
„U veřejných humanitních škol tzv. univerzitního typu máme enormně rozbujelou skupinu pedagogů, o jejichž přijímání zcela samostatně rozhodují školy, ne stát, ale pak pro tolik lidí nemají dost peněz na důstojné platy. U předškolního vzdělávání nejsou obce, tj. pravomocní zřizovatelé, schopny zajistit dostatek míst ani v situaci, kdy stát je jim připraven dofinancovat téměř cokoliv, a u středního školství nejsou zřizovatelé – v tomto případě kraje – schopni zajistit potřebnou strukturu,“ vyjmenovává.
Náklady na obranu
V návrhu státního rozpočtu ale Matesová vidí také světlé stránky. „Asi překvapím. Pro mě je největším pozitivem rozpočtu, že vláda přes všechny enormní tlaky dodržela plánovaný rozpočet na obranu.“
4:13
Je odpovědností vlády nastartovat velké systémové reformy, které ušetří, zdůrazňuje sociolog Prokop
Číst článek
„Zajištění bezpečnosti obyvatel je první a naprosto nejzákladnější funkce státu. V současném světě s jeho technikou pro vedení útočných válek a rozložení sil a expanzivních chutí je odstrašení tou základní formou zajištění fyzického bezpečí obyvatel i zajištění bezpečí proti agresivním formám hybridní války. Na silnějšího si nepřítel jen tak netroufne.“
Chování evropských zemí v souvislosti s obranou přirovnává Matesová k chování naivního a nezodpovědného černého pasažéra: „A Česko bylo zhruba od doby nákupu Gripenů napříč volebními obdobími jedním z vůbec nejhorších. Nešlo jen o výdaje na zbrojní techniku, ale i odolnost mostů, posílení a ochranu energetických a informačních sítí a další dopravní a jinou základní civilní infrastrukturu.“
Kritici návrhu rozpočtu často navrhují právě snížení představených nákladů na obranu, s čímž ekonomka nesouhlasí. „A že budou stíhačky F-35 dodány až za deset let? No tak měla být obrana vzdušného prostoru na dalších třicet a více let objednána už před deseti lety. Už bychom ta letadla dnes měli, tehdy nebyla fronta čekatelů tak dlouhá.“
„Když hnutí Stačilo! otevřeně kritizuje výdaje na obranu, zbývá připomenout, že za komunistického režimu byly výdaje na obranu 6-7 % HDP přesto, že bezpečnostní situace ve světě byla příznivější než nyní,“ podotýká Matesová.
„A poznámka na závěr: celý rozpočet na obranu, včetně té civilní infrastruktury, odpovídá výdajům na tzv. státní pojištěnce, občany, kteří zdravotní pojištění neplatí sami, ale platí je za ně stát,“ uzavírá.
